Drazí bratři a sestry, dobrý den!
První dva listopadové dny jsou pro nás intenzívním okamžikem víry, modlitby a zamyšlení nad „posledními věcmi“. Slavností Všech svatých a vzpomínkou na všechny věrné zemřelé církev, putující na zemi, prožívá a liturgicky vyjadřuje duchovní pouto, které ji váže k církvi v nebi. Dnes chválíme Boha za nesčetný zástup světců a světic všech časů. Jsou to běžní a prostí mužové a ženy, někdy jsou pro svět těmi „posledními“, avšak pro Boha jsou na prvním místě. Zároveň také navštěvujeme hřbitovy a vzpomínáme na naše drahé zemřelé – je pro nás velkým zdrojem útěchy, když pomyslíme, že jsou ve společnosti Panny Marie, apoštolů, mučedníků a všech světců a světic v ráji!
Dnešní slavnost nám tak napomáhá uvědomit si základní pravdu křesťanské víry, kterou vyznáváme v Krédu – tedy společenství svatých. Co to znamená, společenství svatých? Je to společenství, které se rodí z víry a sjednocuje všechny, kteří ve křtu náleží ke Kristu. Jedná se o duchovní spojení – všichni jsme sjednoceni! – které není zlomeno smrtí, nýbrž pokračuje v jiném životě. Existuje totiž nezničitelné pouto mezi námi, žijícími v tomto světě, a těmi, kteří přešli práh smrti. My zde dole na zemi, společně s těmi, kdo vstoupili do věčnosti, utváříme jedinou velikou rodinu. Zachovává se tato rodinná důvěrnost.
Toto nádherné společenství, tato nádherná společná jednota mezi nebem a zemí se nejvýrazněji a nejsilněji naplňuje v liturgii, a především ve slavení eucharistie, která vyjadřuje a uskutečňuje nejhlubší jednotu mezi členy církve. V eucharistii se totiž setkáváme se živým Ježíšem a jeho silou a skrze Něj vstupujeme do společenství s našimi bratry ve víře – s těmi, kteří žijí s námi zde na zemi, i těmi, kteří nás předešli do jiného života, života bez konce. Tato skutečnost nás naplňuje radostí. Je krásné mít mnoho bratří ve víře, kteří kráčejí po našem boku, podporují nás svou pomocí a společně s námi se ubírají toutéž cestou k nebi. A je útěšné vědět, že jsou jiní bratři, kteří již nebe dosáhli, očekávají nás a modlí se za nás, abychom společně mohli na věčnosti nazírat Otcovu slavnou a milosrdnou tvář.
Ve velkém společenství svatých chtěl Bůh vyhradit první místo Ježíšově matce. Maria stojí ve středu společenství svatých jako jedinečná ochránkyně pouta, pojícího univerzální církev s Kristem. Je to rodinné pouto a Ona je Matkou, naší Matkou. Pro člověka, který chce Ježíše následovat na cestě evangelia, se Maria stává bezpečnou průvodkyní, protože je první učednicí. Je to starostlivá a pozorná matka, které je možné svěřit všechny touhy a nesnáze.
Modleme se společně ke Královně všech svatých, aby nám pomohla velkoryse a věrně odpovídat Bohu, který nás volá, abychom byli svatí jako On je svatý (srov. Lv 19,2; Mt 5,48).
Přeložila Jana Gruberová
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
