Vatikán.
„Jsem tady, protože se cítíme součástí církve a také církví jsme. Jsem církví vycházející, která potkává lidi na ulicích a na periferiích. Právě na nich většina karabiníků působí a vnáší do nich spravedlnost, solidaritu a bratrství – hodnoty, které jsou vzácným odkazem křesťanství.“
Těmito slovy představil italský vojenský ordinář, arcibiskup Santo Marcianó papeži Františkovi více než padesátitisícový zástup italských karabiníků, který Petrova nástupce s nadšením vítal před Vatikánskou bazilikou.
Původně četnický útvar si letos připomíná dvě stě let od svého založení. Je to polovojenská bezpečnostní složka, která spadá pod italské ministerstvo obrany. „Služba karabininíků patří lidem“, upozornil ihned v úvodu své promluvy papež František. „Karabinické stanice jsou pro kolektiv opěrným bodem, a to zejména v malých obcích a na odlehlých místech“:
“Drazí karabiníci, vaše poslání se vyjadřuje ve službě bližnímu. Každý den vás zavazuje k tomu, abyste odpovídali na důvěru a uznání, které k vám lidé chovají. Vyžaduje to neustálou ochotu, trpělivost, ducha obětavosti a smysl pro povinnost. Ve vaší práci vás podporují dějiny, napsané věrnými služebníky státu, kteří ke cti vaší ozbrojené síly položili svůj život. Vzpomeňme na ně v tomto okamžiku ve svých srdcích, v tichu a modlitbě.“
Papež František pak za všechny karabiníky, kteří se obětovali ve službě, uvedl příklad Božího služebníka Salva D´Acquista. Tento třiadvacetiletý poddůstojník nabídl svůj život za 22 rukojmích v době nacistické okupace. Svatý otec poté připomněl mise italských karabiníků v zahraničí a vyzval je, aby také při nich vydávali svědectví lidskosti a respektovali důstojnost i práva každého člověka v zemích sužovaných konflikty.
V závěru své promluvy se papež František postaral o nečekané překvapení. Oznámil cíl své další apoštolské cesty na italském území.
“Rád bych oznámil, že se 13. září toužím vydat jako poutník do Vojenské svatyně v Redipuglia, v gorické provincii, abych se modlil za padlé všech válek. Příležitostí k tomu bude sté výročí od začátku oné nezměrné tragédie, kterou byla první světová válka. Můj dědeček, který bojoval na Piavě, mi o ní vyprávěl mnoho bolestných příběhů.“
Před apoštolským požehnáním papež svěřil italské karabiníky do ochrany jejich patronky, Panny Marie, kterou uctívají pod titulem z loretánských litanií jako Virgo Fidelis, Pannu věrnou. Věrnost Panny Marie „až do smrti“ (Zj 2,10) souzní s karabinickým heslem „Po staletí věrný“. Tato mariánská úcta se rozšířila krátce po první světové válce zásluhou vrchního vojenského kaplana, O. Apolloniho, S.J.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
