Zprávy
Sv. František: „Vyslat každého člověka do ráje“
 Assisi. Svátek Panny Marie Andělské z Porciunkule a s ním spojené privilegium plnomocných odpustků pro poutníky dnes večer zakončila mše sv., celebrovaná biskupem Assisi, Mons. Domenicem Sorrentinem. Rodiště svatého Františka se zaplnilo množstvím věřících, včetně asi tisícovky mladých lidí, kteří v rámci desetidenní františkánské poutě připutovali pěšky z různých regionů Itálie. Generální ministr Řádu menších bratří O. José Rodríguez Carballo naší rozhlasové stanici vysvětlil původ a význam svátku odpuštění, který se každoročně opakuje bezmála osm století.
„Svátek odpuštění má historické kořeny. Musíme se vrátit do roku 1216, kdy sv. František požádal o udělení milosti odpustků papeže Honoria III., který byl v té době v Perugii. František požádal o toto privilegium pro Porciunkuli – místo, které velice miloval, kde poznal své povolání a kde vznikl řád menších bratří. Papež Františkovi toto privilegium odpustků udělil a to velmi neobyčejným způsobem, jak sám připomíná. Udělení odpustků totiž tehdy kromě poutě k hrobům apoštolů vyžadovalo také určitou almužnu a znamenalo tedy výdaje. František papeže požádal, aby byly v tomto případě udělovány zdarma, a dostalo se mu toho. Motivem k této žádosti se Františkovi stala jeho touha „vyslat každého člověka do ráje“, jak se vyjádřil. Poznal Boha jako lásku a chtěl, aby všichni zakusili totéž. Každý rok 1. a 2. srpna mohou všichni věřící za obvyklých podmínek - svátosti smíření, svatého přijímání a modlitby na úmysl Svatého otce – získat plnomocné odpustky. Zprvu se vztahovaly pouze na Porciunkuli v Assisi, ale později byly rozšířeny na všechny františkánské kostely v celém světě. Dnešní svátek je mezi věřícími v takové úctě, že brzy nestačila původní malá kaple. Stál tedy u zrodu dnešní baziliky Panny Marie Andělské.“
Poselství odpustkové poutě je aktuální napříč staletími, zdůrazňuje O. Carballo. Člověk potřebuje zakusit odpuštění. Teprve poté může sám odpustit a milovat.
„Dnešní svět potřebuje smíření. Dosáhneme jej pouze tehdy, když se člověk bude cítit milován a očištěn ze svých vin a když se otevře odpuštění a milosrdenství vůči druhým.“
Assisi je dějištěm setkání mezináboženského a ekumenického dialogu, zanedlouho také předznamená diskusním sympoziem „Nádvoří národů“ nadcházející Rok víry. Jaké podněty může dodat františkánská spiritualita této pastorační iniciativě Benedikta XVI.?
„Myslím si, že evangelizace není natolik otázkou technik či metod, nýbrž především otázkou osobního svědectví. My křesťané bychom si měli uvědomit, kdo vlastně jsme. Jsme Kristovými učedníky a máme o něm svědčit svými slovy a svým životem. Dáme tak světu najevo – řečeno slovy sv. Františka – že nikdo není mocnější než Bůh. Snažme se o to, být více křesťany. Myslím, že drama dnešní církve nespočívá v tom, že by nás křesťanů bylo málo, ale spíš v tom, že nejsme dostatečně křesťanští. Možná právě na tuto mezeru bychom se v Roce víry měli zaměřit,“
uzavírá z Assisi generální představený Řádu menších bratří O. José Rodríguez Carballo.
(jag)
 odeslat článek  vytisknout článek
| 
