Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   19. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

7.4.2012 

Světlo Kristovo nás vtahuje do nového života

Homilie Benedikta XVI. při Velikonoční vigilii, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry!

Pascha je slavností nového stvoření. Ježíš vstal z mrtvých a už neumírá. Otevřel bránu do nového života, který nezná nemoc, ani smrt. Vtáhl člověka do samotného Boha. „Člověk jak je (dosl. tělo a krev), nemůže mít účast v Božím království“, řekl Pavel v prvním listu Korinťanům (15,50). Církevní spisovatel Tertulián měl ve třetím století odvahu napsat ve vztahu ke Kristovu a našemu vzkříšení: „Tělo a krvi, důvěřujte, dostalo se vám díky Kristu místa v nebi a v Božím království“ (CCL II 994). Člověku se otevřela nová dimenze. Stvoření se zvětšilo a rozšířilo. Pascha je den nového stvoření a právě proto začíná liturgie církve tento den u starého stvoření, abychom se naučili dobře chápat to nové. Proto se zahajuje liturgie Slova o Velikonoční vigilii čtením o stvoření světa. V tomto kontextu jsou obzvláště důležité dvě věci. Za prvé, že stvoření je prezentováno jako celek, jehož součástí je fenomén času. Sedm dní tvoří obraz celku, který se rozvíjí v čase. Dny jsou řazeny ve vztahu k sedmému dni, který je dnem svobody všech tvorů ve vztahu k Bohu i vzájemně mezi sebou. Stvoření je tudíž orientováno ke společenství Boha a tvorstva a existuje jako prostor odpovědi na obrovskou Boží slávu, jako setkání lásky a svobody. Za druhé, církev při vyprávění o stvoření během Velikonoční vigilie naslouchá zejména první větě: „Bůh řekl: Buď světlo!“ (Gen 1,3). Vyprávění o stvoření symbolicky začíná stvořením světla. Slunce a měsíc jsou stvořeny až čtvrtého dne a označeny za svítilny, které Bůh umístil na nebesa. Tím jsou zbaveny božského charakteru, který jim připisovaly velké náboženské tradice. Ne, vůbec to nejsou bohové. Jsou to zářící tělesa, stvořená jediným Bohem. Předchází je však světlo, které v přirozenosti stvořeného bytí odráží Boží slávu.

Co tedy tvrdí příběh o stvoření? Že světlo umožňuje život, umožňuje setkání, umožňuje komunikaci. Umožňuje poznání, přístup k realitě, k pravdě. Umožněním poznání je umožněna svoboda i pokrok. Zlo se skrývá. Světlo je proto také vyjádřením dobra, které je září a vytváří zář. Je dnem, kdy můžeme jednat. Fakt, že Bůh stvořil světlo, znamená, že Bůh stvořil svět jako prostor poznání a pravdy, prostor setkání a svobody, prostor dobra a lásky. První materie světa je dobrá, bytí samo je dobré. A zlo nepochází z bytí, které je stvořeno Bohem, ale vzniká popřením. Je negací.

Velikonočního jitra prvního dne v týdnu, Bůh opět řekl: „Buď světlo!“. Nejprve sestoupila Getsemanská noc, zatmění slunce při Ježíšově umučení a smrti, noc hrobu. Nyní je však opět první den. Celé stvoření začíná znovu. „Buď světlo!“, říká Bůh, „a bylo světlo“. Ježíš vstává z hrobu. Život je silnější než smrt. Dobro je silnější než zlo. Láska je silnější než nenávist. Pravda je silnější než lež. Temnota minulých dnů byla rozptýlena okamžikem, kdy Ježíš povstává z hrobu a stává se čirým světlem Božím. Nevztahuje se to však jenom k Němu a k temnotě oněch dní. Ježíšovým vzkříšením je nově stvořeno samo světlo. Táhne nás všechny za sebou do nového života vzkříšení a přemáhá každou formu tmy. On je novým Božím dnem, který platí pro nás všechny.

Ale jak k tomu může dojít? Jak může to všechno dosáhnout až k nám, aby to nezůstalo jenom slovem, ale stalo se realitou, do níž jsme vtaženi? Svátostí křtu a vyznáním víry Pán postavil směrem k nám most, po kterém tento nový den přichází k nám. Tomu, kdo přijímá křest, Pán ve křtu praví: Fiat lux – buď světlo. Nový den, den nezničitelného života přichází také k nám. Kristus tě bere za ruku. Od této chvíle ti bude oporou a vstoupíš do světla, do pravého života. Proto starověká církev nazývala křest „photismos“ – osvícení.

Proč? Skutečně hrozivou temnotou je fakt, že člověk opravdu vidí a je schopen vidět a zkoumat hmatatelné, materiální věci, ale nevidí, odkud svět pochází a kam spěje; kam směřuje samotný náš život; co je dobro a co je zlo. Zatmění Boha a zatmění hodnot opravdu ohrožuje naši existenci i svět jako celek. Pokud Bůh a hodnoty, rozdíl mezi dobrem a zlem zůstanou v temnotě, pak všechna jiná osvícení, která nám dávají tak neuvěřitelnou moc, nejsou pouhým pokrokem, ale zároveň také hrozbami, které uvádějí do nebezpečí nás i svět. Dnes dovedeme naše města osvěcovat tak oslnivě, že už nejsou vidět hvězdy na nebi. Není to snad obraz problematiky našeho osvíceného bytí? Ve věcech materiálních známe a zmůžeme tak neuvěřitelně mnoho, ale nedovedeme již rozpoznat, co sahá nad to, tedy Boha a dobro. Proto je víra, která nám ukazuje světlo Boží, opravdovým osvícením, průnikem záře světla Božího do našeho světa, otevřením našich očí pravému světlu.

Drazí přátelé, rád bych nakonec dodal ještě jednu myšlenku o světle a osvícení. Církev o Velikonoční vigilii, v noci nového stvoření, prezentuje tajemství světla zcela zvláštním a docela skromným symbolem: velikonoční svící. Je to světlo, které žije silou oběti. Svíce svítí a přitom se stravuje. Dává světlo tím, že se sama odevzdává. Podivuhodným způsobem tak znázorňuje velikonoční tajemství Krista, který odevzdává sebe samého a tím dává veliké světlo. Dále se můžeme zamyslet nad tím, že světlem svíce je oheň. Oheň je silou, která utváří svět, mocí, která proměňuje. Oheň dává teplo. Také tady se opět zviditelňuje Kristovo tajemství. Kristus, světlo, je oheň, je plamen, který spaluje zlo a proměňuje tak svět i nás samotné. „Kdo je mi nablízku, je blízko ohně“, zní jeden Ježíšův výrok, který nám podal Origenes. A tento oheň je současně teplem, nikoli studeným světlem, nýbrž světlem, ve kterém nám jde vstříc Boží vroucnost a dobrota. Velkolepý hymnus Exsultet, který zpívá jáhen na začátku velikonoční liturgie, nám velice citlivě podává ještě jeden aspekt. Připomíná, že svíce je produktem včel. A tím je do hry vtaženo celé stvoření. Ve svíci se tvorstvo stává nositelem světla. Podle mínění otců to však zahrnuje také narážku na církev. Spolupráce živého společenství věřících v církvi je něco jako spolupráce včel. Vytváří společenství světla. Ve svíci tak můžeme spatřit i narážku na nás samotné a na naše sdílení ve společenství církve, která existuje, aby mohlo Kristovo světlo osvěcovat svět.

Prosme nyní Pána, aby nám dal zakusit radost Svého světla a abychom se my sami stali nositeli Jeho světla a zář Kristovy tváře vstoupila skrze církev do světa.
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
11.4.20 Této noci jsme obdrželi právo na naději
20.4.19 Zmrtvýchvstalý Ježíš obrací naruby naše zklamání
31.3.18 Největší zpráva, kterou dějiny nikdy nebudou moci obsáhnout
15.4.17 Pán chce vstát z mrtvých v těch, kdo pohřbili naději
26.3.16 Nezapomínejme na Boží skutky, jinak ztratíme naději



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti