250 tisíc osob při návštěvě papeže v Palermu, více 600 tisíc mladých, přihlášených na Světové setkání příští rok v Madridu a 40 tisíc lidí na generální audienci, na kterou bylo rozdáno jenom 10 tisíc vstupenek. Jásající zástupy v Anglii, miliony prodaných výtisků papežových knih (jen prvního dílu titulu Ježíš Nazaretský se prodaly 3 miliony). Výčet by bylo možné stále doplňovat.
Měřit popularitu papeže je vždycky náročné, ale je třeba říci, že vezmou-li se do úvahy čistě jen počty, pak ? jak by řekli mediální experti - Benedikt XVI. ?funguje?. Nejde přitom o nějakou apologetiku, ale docela jednoduše o žurnalisticky poctivý závěr, že klišé ?mediálně slabšího papeže než byl jeho předchůdce? je třeba definitivně odložit do starého železa. Benedikt XVI. navíc vystupuje v podstatně komplikovanějším mediálním scénáři než Jan Pavel II. Je zřejmé, že takzvaná ?mediálnost,? jež navíc vychází z módy, s tím nemá co do činění. Přiznat je také třeba, že papež Wojtyła mediálně ?fungoval? nejenom díky brilantnímu vzezření, ale především proto, že byl autentickým křesťanem, což lidé oceňovali. Benediktovi XVI., který má jiný styl, jiný charakter a působí v jiném historickém kontextu, se dostává téhož. To je fakt, kterému zdání musí ustoupit. Ve světě existuje žízeň po opravdovosti. ?Pravda, zvěst a autentický život v digitální éře?, to je téma, které papež zvolil na příští Světový den sdělovacích prostředků. Každý křesťan by nad ním měl rozjímat. A meditovat by o tom mohla také některá média, o něž přestává být zájem.
Z italského internetového týdeníku Tempi, 14. října
přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
