Drahý arcibiskupe Cremone,
drazí bratři a sestry,
moje pouť na Maltu začíná tichou modlitbou v jeskyni svatého Pavla, který jako první přinesl na tyto ostrovy víru. Přišel jsem ve stopách nespočetných poutníků, kteří po staletí putovali na toto posvátné místo, aby se modlili a svěřovali sami sebe, své rodiny i blaho tohoto národa přímluvě apoštola národů. Mám radost z toho, že jsem konečně mezi vámi a všechny co nejsrdečněji zdravím v Pánu.
Pavlovo ztroskotání a jeho tříměsíční pobyt na Maltě zanechaly nesmazatelnou stopu v dějinách vaší země. Jeho slova, adresovaná druhům těsně před příjezdem na Maltu, se dochovala ve Skutcích apoštolů a stala se zcela zvláštním tématem vaší přípravy na moji návštěvu. Slova ?musíme však narazit na nějaký ostrov? (Sk 27,26) jsou v původním kontextu povzbuzením k odvaze před neznámem a k nezlomné důvěře v nevyzpytatelnou Boží prozřetelnost. Obyvatelé Malty totiž trosečníky vřele přijali podle příkladu, který jim dal svatý Publius. Svatý Pavel se tak podle Božího plánu stal vaším otcem v křesťanské víře. Díky jeho pobytu mezi vámi se evangelium Ježíše Krista pevně zakořenilo a přineslo mnohé plody nejenom v životě jednotlivců, rodin a společenství, ale také při vytváření maltské národní identity a její živé a výjimečné kultury.
Pavlovo apoštolské úsilí přineslo také bohatou žeň v generacích, které pokračovaly v jeho stopách, a zejména ve velkém počtu kněží a řeholníků, kteří následovali jeho misionářskou horlivost a opustili Maltu, aby přinášeli evangelium na vzdálené břehy. Jsem rád, že se dnes mohu s vámi v tak hojném počtu setkat v tomto kostele svatého Pavla a povzbudit vás ve vašem často hrdinském povolání plném výzev. Drazí misionáři: děkuji každému z vás jménem celé církve za vaše svědectví o Vzkříšeném Pánu a za život strávený ve službě druhým. Pro vaši vlast je ctí, že působíte v tolika zemích světa, a svědectvím, že církvi na Maltě jsou vlastní evangelní podněty. který. Prosme Pána, aby oslovil ještě více mužů a žen, kteří budou pokračovat ve vznešeném poslání hlásat evangelium a usilovat o rozvoj Božího království na celé zemi a ve všech národech!
Příchod svatého Pavla na Maltu nebyl plánován. Jak víme, cestoval do Říma, přihnala se prudká bouře a jeho loď byla vržena na tento ostrov. Námořníci mohou naplánovat trasu, ale Bůh ve své moudrosti a prozřetelnosti určuje směr vlastního plánu. Pavel, který se dramatickým způsobem setkal se Vzkříšeným Pánem na cestě do Damašku, to znal velmi dobře. Směr jeho života se nečekaně změnil. Životem pro něho pak byl Kristus (srov. Flp 1,21); každý jeho skutek a každá jeho myšlenka směřovaly k hlásání tajemství kříže a jeho poselství Boží lásky, která smiřuje.
Totéž slovo evangelia má dodnes sílu proniknout do našeho života a změnit jeho směr. Evangelium, které hlásal Pavel, dodnes vybízí lid těchto ostrovů k obrácení, k novému životu a budoucnosti plné naděje. Stojím mezi vámi jako Petrův nástupce a vybízím vás, abyste tak jako vaši předkové naslouchali Božímu slovu s obnovenou duší a dovolili mu, aby zasáhlo váš způsob myšlení a styl vašeho života.
Z tohoto posvátného místa, odkud se poprvé začalo šířit apoštolské hlásání na těchto ostrovech, vybízím každého z vás, abyste přijali vznešenou výzvu k nové evangelizaci. Prožívejte svoji víru víc naplno se svými rodinami, přáteli, ve své čtvrti, na pracovišti a v celé maltské společnosti. Zejména vybízím rodiče, učitele a katechety, aby se s druhými, zejména s mladými, kteří jsou budoucností Malty, dělili o svá vlastní živá setkání se vzkříšeným Ježíšem. ?Víra zesílí předáváním!? (srov. Redemptoris missio, 2). Vězte, že okamžiky vaší víry zaručí setkání s Bohem, který se ve své Všemohoucnosti dotýká srdce člověka. Když mladým lidem nabídnete řádnou katechezi a povedete je ke stále aktivnější účasti na svátostném životě církve, přivedete je ke kráse a bohatství katolické víry.
Svět potřebuje takové svědectví! Nemají snad naši současníci tváří v tvář tolika hrozbám ohrožujícím posvátnost lidského života, důstojnost manželství a rodiny, zapotřebí, aby se jim stále připomínala velikost naší důstojnosti Božích dětí a vznešené povolání, které jsme v Kristu obdrželi? Nepotřebuje snad společnost znovu přijmout a hájit ony základní morální pravdy, které jsou základem pravé svobody a skutečného pokroku?
Právě nyní, když jsem stál před touto jeskyní, jsem přemýšlel o velkém duchovním daru (srov. Řím 1,11), který Pavel daroval Maltě, a modlil jsem se, abyste si dokázali uchovat neporušené dědictví, které vám tento velký apoštol zanechal. Kéž vás a vaše rodiny Pán utvrdí ve víře, která se projevuje láskou (srov. Gal 5,6) a učiní vás radostnými svědky té naděje, která neklame (srov. Řím 5,5). Kristus vstal z mrtvých! Opravdu vstal z mrtvých! Aleluja.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy