Drazí bratři a sestry,
Liturgie této třetí neděle postní nám prezentuje téma obrácení. V prvním čtení z knihy Exodus spatří Mojžíš při pasení stáda hořící keř, který není ohněm pohlcen. Přistoupí blíže, aby si ten div prohlédl, když jej osloví jménem nějaký hlas, který jej vybídne, aby si uvědomil svou vlastní nehodnost, sundal si opánky, protože místo, na kterém stojí je svaté. ?Já jsem Bůh tvého otce ? říká hlas ? Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův?, a dodává ?Já jsem, který jsem!? (
Ex 3,6.14). Bůh se projevuje různými způsoby i v životě každého z nás. Abychom však mohli rozpoznat jeho přítomnost, je nezbytné přistupovat k němu s vědomím vlastní ubohosti a s hlubokou úctou. Jinak se staneme neschopnými setkat se s Ním a vstoupit do společenství s Ním. Apoštol Pavel píše, že i tato událost je nám dána pro výstrahu. Připomíná nám, že Bůh se nezjevuje tomu, kdo je prostoupen samolibostí a lehkomyslností, nýbrž tomu, kdo je před Ním chudý a pokorný.
V dnešním úryvku z evangelia je Ježíš dotazován na několik smutných událostí: zavraždění několika Galilejců uvnitř chrámu na Pilátův rozkaz a zřícení jedné věže na několik přítomných (srov. Lk 13,1-5). Ježíš namísto snadného závěru, který pokládá zlo za účinek Božího trestu, podává pravý obraz Boha, který je dobrý a nemůže chtít zlo, varuje přitom před myšlenkou, považovat neštěstí za přímý účinek osobních vin těch, kdo jsou postiženi, a praví: ?Myslíte si, že ti Galilejci, když to museli vytrpět, byli větší hříšníci než ostatní Galilejci? Ne, říkám vám; když se neobrátíte, všichni podobně zahynete? (Lk 13,2-3). Ježíš vybízí k jinému výkladu oněch událostí a zasazuje je do perspektivy obrácení: neštěstí, smutné události nás nemají vést ke zvědavosti nebo ke hledání domnělých viníků, ale mají být příležitostí k zamyšlení, k překonání iluze, že je možné žít bez Boha, a posílit tak s pomocí Páně snahu změnit život. Tváří v tvář hříchu se Bůh zjevuje pln milosrdenství a neopomíjí volat hříšníky, aby se vyhýbali zlu, rostli v jeho lásce a konkrétně pomáhali bližnímu v jeho potřebách, aby žili v radosti z milosti a nekráčeli vstříc věčné smrti. Možnost obrácení však vyžaduje, abychom se naučili vykládat události ze života v perspektivě víry, oživováni svatou bázní Boží. Je pravou moudrostí, nechat se - tváří v tvář utrpení a zármutku - oslovit vratkostí existence a číst lidské dějiny očima Boha, který chce vždy a jedině dobro svých dětí a v důsledku nevyzpytatelného plánu své lásky někdy dopouští, aby byli zkoušeni bolestí, aby je přivedl k většímu dobru.
Drazí přátelé, modleme se k Nejsvětější Panně, která nás provází na cestě postní dobou, aby každému křesťanovi pomohla vrátit se celým srdcem k Pánu. Kéž podepře naše pevné rozhodnutí, zříkat se zla a s vírou přijímat Boží vůli v našem životě.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
