Drazí bratři a sestry,
Před třemi dny 27.srpna jsme slavili liturgickou památku svaté Moniky, matky svatého Augustina, která je považována za model a vzor křesťanských matek. Mnohé zprávy o ní se nám zachovaly v autobiografické knize jejího syna
Vyznání, mistrovském díle, jež patří mezi nejčtenější knihy všech dob. Tady se dozvídáme, že sv. Augustin poznával Ježíšovo jméno spolu s mateřským mlékem a byl vychován matkou v křesťanském náboženství, jehož principy mu zůstaly vštěpeny i ve chvílích duchovního a morálního rozvratu. Monika se nikdy nepřestala modlit za něho a za jeho obrácení, a dostalo se jí útěchy vidět jeho návrat k víře a jeho křest. Hospodin vyslyšel modlitby této svaté maminky, které biskup z Tagaste řekl: ?Je nemožné, aby syn tolika slz přišel do záhuby?. A opravdu svatý Augustin se nejen obrátil, ale rozhodl se také pro mnišský život, vrátil se do Afriky a založil tam mnišskou komunitu. Dojemné a povzbudivé jsou poslední duchovní rozhovory mezi ním a matkou v útulném prostředí domu v Ostii, kde čekali na nalodění do Afriky. Nyní se svatá Monika stala pro tohoto svého syna ?více než matkou, totiž pramenem jeho křesťanství?. Augustinova konverze byla po dlouhá léta jejím jediným přáním a nyní jej dokonce viděla, jak se vydává k životu zasvěcenému službě Bohu. Mohla tedy spokojeně zemřít a skutečně 27.srpna roku 387 ve svých 56 letech zesnula, poté co prosila své syny, aby si nedělali starosti s tím, kde ji pohřbí, ale aby na ni kdekoliv mysleli u oltáře Pánova. Svatý Augustin říkával, že jeho matka jej ?zrodila dvakrát?.
Dějiny křesťanství jsou tvořeny nesčetnými příklady svatých rodičů a autentických křesťanských rodin, které provázely život velkodušných kněží a pastýřů církve. Pomysleme na svatého Basila Velikého a Řehoře Naziánského, kteří oba pocházeli z rodin světců. Pomysleme na - nám bližší - manžele Luigiho Beltrame Quattrocchi a Marii Corsini, kteří žili mezi sklonkem 19. a polovinou 20.století a byli blahořečeni mým ctihodným předchůdcem Janem Pavlem II. v říjnu roku 2001 v souvislosti s 20. výročím vydání apoštolské exhortace Familiaris consortio. Tento dokument kromě toho, že ilustruje hodnotu manželství a poslání rodiny, povzbuzuje manžele ke zvláštnímu nasazení na cestě ke svatosti, aby je čerpáním milosti a síly ze svátosti manželství provázela během celého jejich života (srov. č. 56). Když se manželé velkodušně věnují výchově dětí, provází je a orientují při objevování plánu lásky Boží, připravují onen plodný duchovní terén, kde pramení a dozrávají povolání ke kněžství a řeholnímu životu. Ukazuje se tak, jak jsou manželství a panenství vnitřně propojeny a vzájemně se osvěcují a společně jsou zakořeněny ve snubní lásce Kristově.
Drazí bratři a sestry, v tomto Kněžském roce se modleme, aby se ?křesťanské rodiny na přímluvu svatého faráře arského stávaly malými církvemi, v nichž mohou být přijímána a doceňována všechna povolání a všechna charismata, darovaná Duchem svatým? (z modlitby ke Kněžskému roku). Kéž nám tuto milost vyprosí Panna Maria, kterou nyní společně vzývejme.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
