Bernard Leon Madoff je v poslední době statisíci, ne-li miliony lidí proklínané jméno předsedy burzy Nasdaq, který dokázal zpronevěřit 65 miliard dolarů, to je 65 000 milionů. Přivedl na mizinu, prostě okradl statisíce akcionářů, ale i proslulé banky jako BNP Paribas, Santander nebo Société Général. Nebýt nevídaných masivních injekcí vlád ? opět miliardy euro vzaté ekonomii jednotlivých zemí, tedy konkrétním obyvatelům oněch států, byl by se zhroutil celý bankovní systém. Zločinnost Madoffa vyhodnotil americký soud na 150 let vězení a pokutu 170 miliard dolarů. Celý svět se propadl do nevídané finanční krize, nikdo není ušetřen, ani prostí lidé ani komerční kolosy. A přitom je jasné, že ničivé síly dalo do pohybu porušování 7. Božího přikázání: Nepokradeš! K tomu ji rozdmychávaly halasně propagované teorie, že etika nemá co mluvit do světa financí, že tam vládnou jejich pravidla, zákony hry. Ano, milionové finanční transakce nazývají ?hrou? a na bezuzdnou chtivost po penězích nemají léky, dokonce o ní tvrdí, že je motorem pokroku, a jen se blahosklonně usmívají.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, říká české přísloví. Musel se objevit Bernard Madoff, pachatel největší zpronevěry v dějinách USA, aby ten blahosklonný úsměv na rtech ?politicky korektních? zkameněl. Vyrojila se lavina článků, studií a rozborů této krize, návrhů na její řešení, v nichž se zdůrazňuje, že je nutno zvyšovat výrobu, aby se neztratila pracovní místa, a stejně i konzum. Nikde se ale neobjevilo, že by se mělo šetřit. Že by ten pojem vypadl ze slovníků ekonomických odborníků? Nevypadl však ze všedního života.
A co na to vůbec říká ?zdravý selský rozum?? Tento slovní obrat je sice vzácný v řeči politiků, novinářů a manipulátorů veřejného mínění, ale zůstává měřítkem čistého nezatíženého uvažování směřujícího k všeobecnému dobru.
Můj dědoušek byl prostý sedlák. Když se s babičkou brali v roce 1904, zdědil malé hospodářství 14 měřic polí a hektar lesa. S dvěma kravkami oral, všechno vozil na pole i z polí, a přesto mohl při dobrém hospodaření každé tři čtyři roky přikupovat další pole. Nebýt I. světové války, kdy byl 4 léta na ruské frontě, a světové hospodářské krize v roce 1929, byl by to dotáhl na půl lán. Po válce se začaly děti ženit a vdávat a každý dostal řádnou výbavu. Můj otec jako nejstarší dvě měřice polí. Matka také dvě a ještě krávu, takže jsme potřebné pro obživu vypěstovali na svých polích, ani za druhé světové války navzdory velkým dodávkám jsme neměli hlad. Babička byla dobrá hospodyně, co mohla udělat sama to si udělala, od šití, pletení, draní peří až po pečení chleba. A běda, kdyby někdo z nás pohodil někde nějakou kůrku. To pak dostal kázání, že už se mu to nikdy nestalo. Božena Němcová ji ve své ?Babičce? charakterizuje úslovím ?Dobrá hospodyně pro pírko i přes plot skočí?.
A dědoušek? Ještě se jako výměnkář dožil, že všechno, co nahospodařil, pole, louky, les, zemědělské stroje, mlátičku i dobytek, komunisté sebrali do JZD. Zůstal v mé paměti vryt výrokem: ?Nikdy jsem v neděli nedělal, neshnila mi na louce ani jedna kopka sena a nezůstalo mi na poli ani zrnko. Vždyť těm, co nedbají na 3. Boží přikázání (to je: Pamatuj, abys světil sváteční den) stejně čert všechno vezme, Neděle patří Bohu!? To mi vždycky skandovalo svědomí za totalitního režimu, když komunisté organizovali nedělní brigády, přesouvali neděle i svátky na jiné dny kvůli zvýšení výroby a jejich bankrot mi jen potvrdil dědouškovu moudrost. Bliká mi červené světýlko, kdykoliv čtu o snahách zavádět nedělní práci nebo nyní už jen nerušit nedělní prodej v supermarketech kvůli zvýšení zisku. Jen si dodávám dědouškovo jadrné: stejně jim to všechno čert vezme. Není ta Madoffova astronomická zpronevěra právě z této kategorie?
Na všech konferencích včetně té světové G8 se hledají řešení hospodářské krize. Ekonomičtí odborníci se předhánějí a také přesvědčují rozhodující politiky, že jediné rozumné řešení je dostat výrobu na předešlou úroveň a chrlit další a další věci ke konzumování, posilovat koupěschopnost a koupěchtivost obyvatelstva. Slovo šetřit, brzdit a přemáhat bezuzdnou chtivost po penězích ? to není politicky korektní. Považuje se to téměř za urážlivé, zavánějící příliš křesťanskými parametry.
Tomáš Kempenský ve své ?Zlaté knize? Následování Krista radí čtenáři, který chce být dobrým člověkem, kterému svědomí ještě neodumřelo a zneklidňuje ho, takže chce změnit dosavadní způsob hříšného, poživačného života: Tantum proficies, quantum sibi ipsi vim intuleris. Natolik pokročíš, nakolik přemůžeš sám sebe. Najde se hodně rozumných lidí, kteří budou souhlasit se zásadou, že nový lidštější a spravedlivější řád ve svět mohou vytvořit jen noví nezištní a spravedlivější lidé. Ti současní ? ?politicky korektní?, s jedinou moudrostí ?ukájení všech životních potřeb?, oddaní vášním jako jediné naději na plný lidský život, hlásající, že oni rozhodují, zda násilí, podvod, lež, krádeže a vraždy jsou dobrem či zlem, ti tedy toho jistě nejsou schopni.
Už jsem měl všechno v hlavě uspořádané, když jsem se ráno modlil žalmy a 37. žalm ? několik jeho veršů - náramně přesně vyjádřilo, co jsem tím vším chtěl říci:
Nehněvej se na ty, kdo konají zlo,
nezáviď těm, kdo páchají nepravost
vždyť zvadnou rychle jako tráva...
doufej v Hospodina a čiň dobro, pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu. ...
bezbožník strojí úklady spravedlivému, skřípá proti němu zuby
Pán se mu však směje, vidí, že se blíží jeho den....
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, než velké bohatství bezbožníků
neboť jejich ramena budou zpřerážena,
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"
odeslat článek
vytisknout článek
