RadioVaticana.va

   27. 6. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2910
Poslechem z webových stránek.1899
Četbou textů na webových stránkách.3460
Poslechem i četbou.1969


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Papež připomněl postavy dvou »nepohodlných« kněží

Bůh se zamiloval do naší nepatrnosti

Svatí, svědkové a průvodci naděje




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Svatí římského kánonu 

20.11.2008 

Kornélius

Johana Bronková

Milí posluchači, naposled jsme v našem cyklu mluvili o papeži Sixtu. Protože historici se dnes domnívají, že jde o druhého papeže toho jména a nikoliv Sixta I., dochází v řadě papežů k chronologické nesrovnalosti. Sv. Kornelius (251-253), kterému se budeme věnovat dnes, byl totiž zvolen o šest let dříve než Sixtus II. Krušnou situaci církve v polovině 3. století dobře vystihuje fakt, že do zmíněných šesti let spadají dva další pontifikáty a dokonce jeden vzdoropapež.

Necelé tři roky vlády císaře Decia (249-251) přinesly pro křesťany jednu z nejtěžších zkoušek. Hlubokou krizi římského imperia, oslabovaného výpady barbarů a ekonomickým úpadkem, chtěl tento císař vyřešit politikou restaurace, včetně podpory tradičního římského náboženství. Všem občanům římské říše Decius nařídil obětovat státním božstvům. Kdo tak učinil, obdržel libellus, potvrzení o splněné povinnosti. Mezi prvními oběťmi císařského nařízení byl v lednu roku 250 papež Fabián. Jeho mučednická smrt a kruté pronásledování velelo sečkat s volbou nástupce. Teprve když císař odjel na válečné tažení, z kterého se už neměl vrátit, sešlo se v Římě 16 biskupů a v březnu roku 251 zvolilo papežem Kornélia. Sv. Cyprián s Kartága podotýká, že Kornelia podpořilo ?svědectví téměř všeho kléru, hlasování těch, kdo se sešli, příznivý názor starších presbyterů a lidí dobré vůle.? (sv. Cyprián, Ep. IV, 24)

Čas pronásledování ovšem není jen dobou vnitřního růstu a hrdinství mučedníků, ale snadno se stává také dobou vnitřních rozmíšek a rozkolů. Svědčí o tom právě naše období. Zatímco byl papežský stolec neobsazen, prosadil se jako vůdčí osobnost mezi římskými presbytery jistý Novatián. Zklamán tím, že nebyl zvolen papežem, neváhal dát se za takového zvolit skupinou svých přívrženců ? a jeho svěcení se stalo počátkem prvního vážného schismatu, které se v církvi vleklo až do 5. století. Větší zmatek než v samotném Římě, kde byla situace poměrně přehledná, způsobily zprávy o dvou papežích ve vzdálenějších provinciích. Již zmíněný kartáginský biskup Cyprián v jednom z listů píše, že předtím, než uznal Kornélia, poslal do Říma dva biskupy, aby se ujistil o stavu věcí. Po té se jednoznačně postavil za Kornélia a Novatiánovo schisma odsoudil.

Podpora ze strany sv. Cypriána získala pro Korneliovu stranu stovku afrických biskupů a díky alexandrijskému biskupovi Dionisiovi, se k nim přidali také východní biskupové. V samotné Itálii se papežovi podařilo shromáždit synod šedesáti biskupů. Hlavní problém s přijetím Kornelia vyvstal v syrské Antiochii. Tamní biskup Fabius dával totiž za pravdu Novatiánovi v jedné z hlavních příčin rozkolu. Šlo o přístup k těm, kdo podlehli strachu a obětovali pohanským modlám, jak to požadoval Decius. Říkalo se jim lapsi, tedy doslova ti, kdo uklouzli, pochybili. Novatiáni hlásali, že takovýto odpad od víry je lidsky neodpustitelný a že stejně jako další těžké hříchy ? vraždu a cizoložství ? ho může odpustit jedině Kristus při Posledním soudu.
Kornélius oproti tomu přijal na římském synodu návrh předchozího kartáginského koncilu, že totiž lapsi, odpadlíci, mají být po spravedlivém pokání znovu přijati do společenství církve.

Aby přesvědčil pochybujícího antiochijského biskupa, sepsal papež Kornélius obsáhlý list, ve kterém vysvětluje okolnosti své volby a nelegitimní počínání Novatiána. Popisuje také výsledky římského synodu na podzim roku 251. Právě tento list, citovaný částečně v Eusebiových dějinách (Hist. Eccl., VI, 43, 11) obsahuje údaje o římské církvi, ze kterých je možné vytvořit si poměrně přesný obrázek o její podobě v polovině 3. století. Kornelius píše, že ji tvořilo 46 presbyterů, 7 jáhnů, 7 podjáhnů, 42 akolytů, 52 exorcistů, lektorů a ostiariů ? totiž kleriků, kteří otvírali a zavírali bránu kostela a pečovali o něj ? a dále 1500 vdov a lidí jinak potřebných. Na základě těchto údajů Edward Gibbon odhaduje, že v Římě tehdy mohlo být až 50 tisíc křesťanů.

Císař Trebonianus Gallus, který vystřídal Decia po jeho smrti v bitvě u Abritta, rozpoutal další pronásledování křesťanů. Údajně je obvinil z toho, že zatáhli do Říma mor. Nicméně jediným aktem proti křesťanům, o němž máme zprávy, je právě zatčení papeže Kornélia. Byl vypovězen z Říma a vězněn v Centumcellae, v dnešní Civitavecchia, kde zemřel patrně na následky zacházení během transportu ? ačkoliv pozdější prameny mluví o popravě. To ovšem nemění nic na tom, že už sv. Cyprián několikrát označuje Kornélia za mučedníka. Latinský nápis CORNELIUS MARTYR najdeme také v katakombách sv. Kalixta, kam byly tělesné ostatky papeže Kornélia přeneseny na konci 3. století. Snad právě k této translaci se vztahuje zpráva sv. Jeronýma (De vir. ill., 67), podle níž papež Kornélius zemřel týž den jako jeho přítel, sv. Cyprián, totiž 14. září. Protože toho dne církev slaví stávtek Povýšení sv. Kříže, připomíná si oba mučedníky pohnutých časů 3. století o dva dny později, 16. září.

Další články z podrubriky Svatí římského kánonu

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
Svatí římského kánonu


Zveme Vás na pouť k základům naší křesťanské tradice, na pouť po cestě vydlážděné téměř dvoutisíciletou modlitbou. Chceme postupně představit světce, o kterých slýcháme v římském kánonu, neboli velké eucharistické modlitbě církve.
Jiné seriály
Víra a rozum

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Čeští teologové 50. let 20. století

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Konzervativní hodnoty v politice

Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Novi na webu
Svatý otec: Svatí, svědkové a průvodci naděje

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O politice posedlé nebeským rájem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): 75. výročí Lidic

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červen 17
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě