Byl svátek Svatých strážných andělů, přesně před osmdesáti lety ? 2. října 1928. Mladý kněz seděl u stolu ve svém pokoji v exercičním domě lazaristů na předměstí Madridu a probíral se svými poznámkami.?Co ode mne očekáváš, Pane?? V dálce zazněly zvony z kostela Naší Paní Královny andělů. A Pán odpověděl.
Tím knězem byl svatý Josemaría Escrivá de Balaguer. Podle svých vlastních slov v tom okamžiku zahlédl Opus Dei (Boží dílo), nadpřirozenou rodinu a současně armádu, rozepjatou napříč kontinenty a staletími. Smyslem její existence bude šířit a naplňovat poselství, že svatost je dosažitelná pro každého člověka a pomáhat lidem k ní dozrát. Jan Pavel II. jeho vizi později nazval ?nadpřirozenou intuicí.?
Josemaría přijal Boží poslání celým srdcem, ale k úkolu nebyl přibalen žádný podrobný návod. Čekala ho nesmírná práce a zpočátku nemálo tápal. ?Neměl jsem nic, než dvacet šest let a dobrou náladu,? popisuje své tehdejší rozpoložení. A ?jako nebesa převyšují zemi, tak převyšují cesty mé cesty vaše,? říká Pán ústy Izaiáše ? Bůh tvoří nové věci jinak, než bychom čekali. Nová katolická organizace, stručně nazývaná ?Dílo?, měla být podstatně odlišná od dosud existujících apoštolských společností. Zakladatel si představoval uspořádání podobné vojenskému ordinariátu. Až v roce 1947 bude v Římě vydán Decretum laudis, vytvářející sekulární institut, církevněprávní formu, která Dílu alespoň zčásti vyhovovala. A teprve v roce 1982 ustanoví papež Jan Pavel II. apoštolskou konstitucí Ut sit Opus Dei v jeho definitivní právní podobě, jako první personální prelaturu.
Přes počáteční potíže se Dílo rozvíjelo velmi zdravě ? ne překotně, ale vytrvale ? jako přirozeně rostoucí živý organismus. V roce 1945, po odmlce vynucené občanskou válkou ve Španělsku, začala činnost Opus Dei v Portugalsku a tím i jeho celosvětová expanze. Dnes působí asi v 62 zemích. Do Prahy je pozval kardinál František Tomášek v roce 1968, kvůli sovětským tankům a normalizaci tam však zapustilo kořeny až v roce 1991. Zatím poslední položkou na seznamu zemí, kde Dílo působí, je od loňského roku Rusko. Podle zmínek na webu www.opusdei.cz by je mělo následovat Rumunsko a Bulharsko. Opus Dei má dnes asi 86 000 členů.
Podstatou duchovní cesty následovníků sv. Josemaríi je kontemplace uprostřed světa a posvěcování všední práce. Běžné skutečnosti každodenního života (mytí nádobí a vyměňování plenek stejně jako vědecký výzkum) se mají stát cestou k Bohu. Členové Opus Dei se snaží žít jednotu života s ?prostotou dětí a vzděláním teologů,? abychom opět citovali Escrivu. Základním životním postojem se stává Boží synovství a všechno je nahlíženo jeho optikou. Veškerá aktivita se proměňuje v komunikaci s Bohem tak, aby se rozdíl mezi prací a modlitbou téměř setřel. To vše při udržování správné hierarchie hodnot ? nesmí se zapomínat na to, že první místo má modlitba, druhé oběť a teprve třetí aktivita.
Opus Dei bývá někdy podezříváno z tajnůstkářství. I když je pravda, že se nestaví cílevědomě do středu pozornosti, má podle svatého Josemaríi jen jedno skutečné tajemství ? modlitbu. Boží záměry jsou mnohem velkorysejší, než si kdokoliv z lidí dokáže představit. V nebi je mnoho příbytků a Kristus do něj vede duše po mnohých cestách, a to i po cestě Opus Dei, cestě obyčejné práce vykonávané s nadpřirozeným úmyslem, která má moc proměnit svět zevnitř. Také v tom nacházíme krásu katolické víry.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
