Rádio Vaticana

Tisková konference s papežem během návratu z Arménie

27.6.2016

Jako obvykle se během návratu z apoštolské cesty konala tisková konference s papežem Františkem, který téměř hodinu odpovídal na deset otázek novinářů, kteří jej během návštěvy v Arménii doprovázeli.

Francouzští novináři z deníku La Croix se ptali:
“Chtěli bychom vám ze srdce poděkovat za jarní vánek, který proudí církví. A pak jedna otázka: Proč jste se při promluvě v prezidentském paláci rozhodl, že doplníte slovo „genocida“? Myslíte si, že je užitečné, aby v souvislosti s touto bolestnou otázkou zavládl v oné komplikované oblasti pokoj?“

Papež: „Děkuji. Když se v Argentině mluvilo o vyhlazování Arménů, vždy se užívalo slova „genocida“. V buenosaireské katedrále jsme na třetí oltář v levé lodi umístili kamenný kříž na památku „arménské genocidy“. Na inauguraci přišli dva arménští arbiskupové – apoštolské a katolické církve. Arcibiskup apoštolské církve pak v katolickém kostele sv. Bartoloměje dal vybudovat oltář věnovaný tomuto světci…Jiné slovo (než genocida) jsem nikdy neznal, přicházím s ním. Až po příjezdu do Říma jsem zaslechl jiné termíny jako „Velké zlo“ anebo „strašná tragédie“ – původní arménský výraz ale neumím vyslovit. Říkají mi, že mluvit o „genocidě“ je urážlivé a že je třeba používat ten druhý termín. Odjakživa jsem mluvil o třech genocidách minulého století – vždy o třech. První byla arménská, druhou způsobil Hitler a třetí Stalin. Jsou tři. A pak existují také jiné menší genocidy, kupříkladu v Africe, ale v souvislosti se dvěma světovými válkami zůstávají tyto tři. Zeptal jsem se tedy, proč nemohu používat slovo genocida. Řekli mi, že podle některých názorů není pravda, že tu došlo k genocidě. Jiný člověk – právník – mi sdělil něco velmi zajímavého: Slovo genocida, vysvětloval, je odborný výraz, který není synonymem „vyvražďování“. Je možné mluvit o vyhlazování, avšak potvrzení genocidy obnáší povinnost reparací a podobně…To mi tedy řekl jeden právník. Když jsem si vloni připravoval promluvu (ke stému výročí genocidy Arménů, pozn. překl.), všiml jsem si, že sv. Jan Pavel II. použil oba dva termíny – „Velké zlo“ i „genocida“. A mezi uvozovkami jsem ho tedy citoval. Nemělo to dobrý dopad – turecká vláda vydala prohlášení, během několika dní odvolala svého velvyslance – což je výborný člověk, pozval nás do Turecka! – který se opět vrátil před pár měsíci. Nastalo tedy období velvyslaneckého půstu (smích), ale právo na to má – právo na protest máme všichni, ne? Promluva v prezidentském paláci zprvu toto slovo neobsahovala – odpovím, proč jsem je dodal. Poté, co jsem vyslechl prezidentův projev, po svých minulých zkušenostech s tímto slovem a poté, co jsem je veřejně vloni vyslovil v bazilice sv. Petra, by vyznělo velmi podivně, kdybych alespoň nevyslovil totéž. Chtěl jsem nicméně zdůraznit ještě něco jiného a domnívám se, že jsem řekl: „Při této genocidě, stejně jako při dalších dvou, velké světové mocnosti odvracely zrak“. V tom spočívá obvinění. Za druhé světové války měly některé mocnosti fotografie železniční trati, která vedla do Auschwitz – mohly ji bombardovat, ale neudělaly to. Dám příklad – proč nikdo nemluví o arménské genocidě v kontextu první světové války a v rámci druhé světové války se mluví o střetu Hitlera se Stalinem a Jaltské konferenci, ale nikoli o lágrech?
To je nutné vyzdvihnout a klást historické otázky: Proč jste to vy, mocnosti, neudělaly? Neobviňuji, ptám se…Je to zajímavé – pohledy byly upřené na válku a mnoho dalšího, ale onen národ? A pak – nevím, zda je to pravda, a velmi by mne těšilo, kdybych se to dozvěděl – Hitler prý pronesl, když pronásledoval Židy: „Kdo si dnes vzpomene na Armény? Připravme stejný konec Židům!“. Možná to není pravda, nýbrž pouhý klep, v každém případě jsem to zaslechl. Ať se tím zabývají historici a zjistí, zda je to tak. Myslím, že jsem odpověděl. Ono slovo (genocida) jsem však nikdy neřekl v urážlivém duchu, spíše ve snaze o objektivitu.“

PLNÉ ZNĚNÍ tiskovky s papežem je ZDE

Česká sekce RV