25.10.2015
V bazilice sv. Petra bylo dnešní dopolední mší zakončeno řádné zasedání biskupské synody o rodině. Papež František v homilii komentoval všechna tři liturgická čtení, ale nejvíce se věnoval evangeliu (Mk 10, 46-52) o uzdravení slepého žebráka Bartimaia, který prosil Ježíše jdoucího do Jeruzaléma o smilování. Petrův nástupce poukázal na určitá pokušení, která číhají speciálně na ty, kdo následují Ježíše:
„Evangelium poukazuje přinejmenším na dvě. Žádný z učedníků se narozdíl od Ježíše nezastavuje. Pokračují v chůzi, jdou dál jako by se nic nedělo. Je-li Bartimaios slepý, pak oni jsou hluší. Jeho problém nebyl jejich problémem. To může hrozit také nám; tváří v tvář neustálým problémům je lepší jít dál, nenechat se obtěžovat. Tak jsme jako oni učedníci spolu s Ježíšem, ale nesmýšlíme jako Ježíš. Jsme v jeho skupině, ale vytrácí se otevřenost srdce, mizí úžas, vděčnost a nadšení a hrozí, že si „zvykneme na milost“. Můžeme o Něm mluvit a pracovat pro Něho, ale žít daleko od Jeho srdce, které se obrací k tomu, kdo je raněn. Toto je pokušení jakési „spirituality přeludu“. Můžeme kráčet pouštěmi lidství a vidět nikoli to, co skutečně existuje, ale to, co bychom sami chtěli vidět; jsme schopni budovat vize světa, ale nepřijímáme to, co nám Pán staví před oči. Víra, která nedovede zapustit kořeny do života lidí, vyprahne a namísto oáz vytváří další pouště.
Druhé pokušení, které existuje, spočívá v upadnutí do „plánované víry“. Můžeme putovat s lidem Božím, ale máme už předem svůj plán cesty, kde se počítá se vším: víme kam jít a kolik to zabere času; všichni musí respektovat náš rytmus a každá nesnáz nás obtěžuje. Hrozí nám, že budeme jako oni „mnozí“ z evangelia, kteří ztratili trpělivost a okřikovali Bartimaia. Těsně před tím bránili dětem (srov. 10,13), nyní žebrajícímu slepci. Kdo obtěžuje anebo není na výši, toho je třeba vyřadit. Ježíš však chce včleňovat, zvláště toho, kdo je držen stranou a volá k Němu. Takoví - jako Bartimaios - mají víru, protože vědomí potřeby spásy je ten nejlepší způsob, jak se setkat s Ježíšem.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE
Po bohoslužbě pak Svatý otec pozdravil přibližně 80 tisíc lidí, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí ke společné mariánské modlitbě Anděl Páně. Papež František mluvil o právě zakončené biskupské synodě o rodině a mimo jiné řekl:
„Slova „synoda“ znamená „společně kráčet“. Prožili jsme zkušenost putující církve, putující spolu s rodinami svatého Božího lidu rozesetého po celém světě. Proto mne oslovilo Boží Slovo, které nám jde dnes v ústrety Jeremiášovým proroctvím (31,7-9). Říká: „Přivedu je nazpět ze severní země, shromáždím je od končin země; slepí a kulhaví budou mezi nimi, spolu se ženami v naději a nedělkami; veliký zástup bude těch, kteří se sem vrátí.“ A prorok dodává: „Přicházejí s pláčem, ale útěchou je doprovázím; přivedu je k vodním proudům přímou cestou, na níž neklopýtnou. Stal se totiž Izraeli otcem“ (31, 8-9).
Toto Slovo Boží nám praví, že první, kdo chce jít spolu s námi a chce s námi dělat „synodu“, je právě On, náš Otec. Jeho snem je odevždy a navždy to, že vytvoří lid, shromáždí jej a přivede do země svobody a pokoje. A tento lid je tvořen rodinami: „jsou to ženy v naději a nedělky“; je to lid, který putuje a s Božím požehnáním posouvá život vpřed.
Je to lid, který nevylučuje chudé a znevýhodněné, ale naopak je včleňuje. Prorok říká: „slepí a kulhaví budou mezi nimi“. Je to rodina rodin, kde znavený není odsouván stranou, ponecháván vzadu, ale dovede držet krok s ostatními, protože tento lid jde krokem těch posledních; jako je tomu v rodinách a jak tomu učí Pán, který se stal chudým s chudými, maličký s maličkými, poslední s posledními. Nejednal tak proto, aby vyloučil bohaté, velké a první, ale proto, že toto je jediný způsob, jak zachránit také je, jak zachránit všechny: jít spolu s maličkými, vyloučenými a posledními.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy před mariánskou modlitbou Anděl Páně je ZDE
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.