15.5.2009 

V pátek vyvrcholila papežova pouť do Svaté země návštěvou baziliky Božího hrobu. Předcházelo jí ekumenické setkání na patriarchátu řecké pravoslavné církve a následovala po ní návštěva v patriarchálním kostele arménské apoštolské církve. Krátce na to se pak na letišti v Tel Avivu prezident Peres a premiér Netanjahu se Svatým otcem rozloučili. Ten se pak letadlem izraelských aerolinek vydal kolem 14 hodin na zpáteční cestu do Říma.

Ekumenické setkání
Setkání s představiteli všech křesťanských vyznání, přítomných v Jeruzalémě, se konalo na patriarchátu řecké pravoslavné církve, který se nachází asi 200 metrů od baziliky Božího hrobu. Benedikta XVI. přivítal velmi srdečně Jeruzalémský patriarcha Teofil III. Papež pak mimo jiné řekl:

?Kdo by na tomto svatém místě vedle baziliky Božího hrobu, stojící právě tam, kde náš ukřižovaný Pán vstal z mrtvých za celé lidstvo, a nedaleko Večeřadla, kde byli v den Letnic ?všichni společně pohromadě? (Sk 2,1), kdo by mohl necítit pobídku naplnit naše ekumenické úsilí dobrou vůlí, zdravým učením a duchovní touhou? Modlím se, aby naše dnešní setkání znamenalo nový podnět pro práci v teologickém dialogu mezi katolickou církví a církvemi pravoslavnými a obohatilo tak nedávné plody studií a dalších společných iniciativ.?

Benedikt XVI. připomněl, že právě v Jeruzalémě se po mnoha staletích uskutečnilo první setkání papeže Pavla VI. a ekumenického patriarchy Athenagorase, kterým byly oživeny kontakty mezi katolíky a pravoslavnými. Vyzdvihnul pak účast ekumenického patriarchy Bartoloměje I. na loňském zasedání biskupské synody v Římě:

?Vřelé přijetí, kterého se mu dostalo, a jeho dojemné vystoupení byly upřímným vyjádřením hluboké duchovní radosti, která plyne ze stupně společenství, jakého jsme již mezi svými církvemi dosáhli.?

Benedikt XVI. dále řekl, že tato ekumenická zkušenost dosvědčuje spojitost mezi jednotou církve a jejím posláním.

?Ježíš rozpětím svých rukou na kříži zjevil plnost své touhy přitáhnout k sobě všechny lidi a shromáždit je v jednotě (srov. Jan 12,32). Vdechl nám svého Ducha a zjevil tak moc uschopnit nás k účasti na jeho poslání smiřovat (srov. Jan 19,30; 20,22-23). V tomto dechu skrze vykoupení, které sjednocuje, spočívá naše poslání. Není proto divu, že právě ve své vroucí touze nést Krista druhým a uvádět ve známost jeho poselství o smíření (srov. 2 Kor 5,19) zakoušíme zahanbení ze svého rozdělení. Přesto však jsme posláni do světa (srov. Jan 20,21), upevněni jednotící silou Ducha Svatého (srov. ibid., v. 22), povoláni hlásat smíření, které přitahuje každého člověka k víře, že Ježíš je Syn Boží (srov. ibid., v. 31), a musíme nalézt sílu zdvojnásobit své úsilí o zdokonalení našeho společenství, aby bylo úplné a abychom tak společně dosvědčovali lásku Otce, který posílá svého Syna, aby svět poznal jeho lásku k nám (srov. Jan 17,23).?

Papež dále vyslovil uznání za dílo, které v Jeruzalémě vykonaly hlavy křesťanských komunit, které se v tomto městě pravidelně scházejí.

?Mám za to, že největší službou, kterou mohou jeruzalémští křesťané nabídnout svým spoluobčanům, je výchova a vzdělávání nových generací dobře formovaných a aktivních křesťanů, plných touhy štědře přispívat k náboženskému a občanskému životu tohoto jedinečného a svatého města. Základní prioritou každého křesťanského představitele je poslání živit víru jednotlivců i rodin, jež jsou svěřeny jeho pastorační péči. Tento společný zájem nechť se přičiní o to, aby se vaše pravidelná setkání vyznačovala moudrostí a bratrskou láskou, jež jsou nutné pro vzájemnou podporu a vyrovnání se jak s radostmi, tak s obtíženi, které poznamenávají život vašeho lidu.?

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na ekumenickém setkání je ZDE

Bazilika Božího hrobu
Po ekumenickém setkání se pak Benedikt XVI. odebral pěšky do nedaleké baziliky Božího hrobu. Hlavního cíle své pouti do Svaté země. Petrova nástupce přijali u vchodu představitelé třech institucí, které jsou spoluvlastníky tohoto nejvýznamnějšího křesťanského chrámu: řecká pravoslavná církev, františkánská kustodie Svaté země, která reprezentuje římskou církev, a arménská apoštolská církev. Benedikt XVI. se nejprve odebral k tiché modlitbě do Ježíšova hrobu. Jde o uzavřený sakrální prostor o velikosti 2 krát 2 (1,93) metry, kam vede jediný vchod vysoký 1,33 m. Zde papež setrval asi pět minut zcela o samotě. Potom v bazilice, která byla již předem zaplněna do posledního místa, následovala krátká bohoslužba slova, během níž byla z evangelia sv. Jana přečtena pasáž, líčící jak Petr a milovaný učedník běželi onoho velikonočního rána k Ježíšovu hrobu:

?Dnes, z odstupu takřka dvaceti století, se Petrův nástupce, římský biskup, ocitá před tímtéž prázdným hrobem a rozjímá o tajemství vzkříšení. V apoštolových stopách chci opět před lidmi naší doby hlásat pevnou víru církve, že Ježíš Kristus ?byl ukřižován, umřel a byl pohřben? a že ?třetího dne vstal z mrtvých.? Usedl po pravici Otce, poslal nám svého Ducha na odpuštění hříchů. Mimo něho, kterého Bůh ustanovil Pánem a Kristem, ?není pod nebem dáno lidem žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy? (Sk 4,12).

Když stojíme na tomto svatém místě a uvažujeme o oné podivuhodné události, jak bychom mohli necítit, že nám ?to proniklo srdce? (srov. Sk 2,37), podobně jako ti, kteří první slyšeli v den Letnic Petrovo kázání? Tady Kristus zemřel a vstal z mrtvých, aby už nikdy nezemřel. Tady se definitivně změnily dějiny lidstva. Dlouhá vláda hříchu a smrti byla zničena vítězstvím poslušnosti a života; dřevo kříže vyjevuje pravdu o dobru a zlu; soud Boží nad tímto světem byl pronesen a milost Ducha Svatého byla vylita na celé lidstvo. Tady nás Kristus, nový Adam, poučil, že zlo nemá nikdy poslední slovo, že láska je silnější než smrt a že budoucnost naše i budoucnost celého lidstva spočívá v rukou věrného a prozíravého Boha.

Prázdný hrob mluví o naději, která neklame, poněvadž je darem Ducha života (srov. Řím 5,5). Toto poselství vám chci zanechat dnes, na závěr své pouti do Svaté země. Kéž v srdci každého člověka těchto zemí z Boží milosti stále znovu povstává naděje! Kéž zakoření ve vašich srdcích, přebývá ve vašich rodinách a společenstvích a povzbuzuje každého z vás ke stále věrnějšímu svědectví Knížeti pokoje! Církev ve Svaté zemi, kde často zakoušela temné tajemství Golgoty, nesmí nikdy přestat být neochvějným poslem naděje, kterou tento prázdný hrob hlásá. Evangelium nám říká, že Bůh může učinit všechno nové, že dějiny se nutně neopakují, že paměť může být očištěna, že hořké plody vzájemného obviňování a zášti lze překonat a že spravedlivá a pokojná budoucnost prosperity a spolupráce může vzejít každému člověku, celé lidské rodině a zvláště lidu, který žije v této zemi, tak drahé Spasitelovu srdci.

Tento starobylý kostel Anastasis, Vzkříšení, je němým svědectvím jak tíže naší minulosti se všemi jejími nedostatky, nedorozuměními a konflikty, tak zároveň slavného příslibu, který nadále vyzařuje z prázdného Kristova hrobu. Toto svaté místo, kde se Boží moc zjevila ve slabosti a lidské utrpení bylo proměněno Boží slávou, nás vybízí, abychom znovu pohlédli očima víry na tvář ukřižovaného a vzkříšeného Pána. Kéž v rozjímání jeho oslaveného těla, zcela proměněného Duchem, plněji pochopíme, že také nyní, skrze křest, ?prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání? aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle? (2 Kor 4,10-11). Také nyní v nás působí milost vzkříšení! Kéž se rozjímáním tohoto tajemství probudí naše síly, abychom jako jedinci i jako členové církevních společenství rostli skrze obrácení, pokání a modlitbu v životě podle Ducha. Kéž nám moc tohoto Ducha pomůže, abychom překonávali také každý konflikt i napětí, rodící se z těla, a odstraňovali všechny vnitřní i vnější překážky, které stojí v cestě našemu společnému svědectví Kristu a moci jeho smiřující lásky.

Těmito slovy povzbuzení, drazí přátelé, uzavírám svou pouť na posvátná místa našeho vykoupení a znovuzrození v Kristu. Modlím se, aby církev ve Svaté zemi čerpala z rozjímání nad prázdným hrobem Vykupitele stále více sil. Církev je povolána, aby v tomto hrobě pohřbila všechny své úzkosti a strachy a denně znovu vstávala a pokračovala na své cestě ulicemi Jeruzaléma, Galileje i jinde a hlásala přitom vítězství Kristova odpuštění a příslib nového života. Jako křesťané víme, že pokoj, po kterém prahne tato země, rozdrásaná konflikty, má jméno: Ježíš Kristus. ?On je náš pokoj,? smířil nás s Bohem v jednom těle skrze kříž a ukončil na svém těle nepřátelství (srov. Ef 2,14). Do jeho rukou proto svěřme veškerou naději na budoucnost, právě tak jako on svěřil v hodině temnot svého ducha do rukou Otci.?

PLNĚ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. v bazilice Božího hrobu je ZDE

Dříve než papež opustil baziliku šel se pomodlit také k místu Ukřižování, Golgotě, kde opět setrval několik minut v tiché modlitbě.
Potom následovala ještě návštěva v kostele sv. Jakuba arménské apoštolské církve, kde jej uvítal její Jeruzalémský patriarcha Torkom Manoukian. Zde pronesl Benedikt XVI. krátkou promluvu, v níž vyzdvihnul ?rozhodnou snahu? arménské apoštolské církve podílet se na teologickém dialogu mezi pravoslavnými a katolickou církví.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. v arménském kostele je ZDE

Potom následoval přesun na letiště v Tel Avivu, kde se konala závěrečná ceremonie na rozloučenou. O půl druhé se s Benediktem XVI.přišli na letišti Bena Guriona v Tel Avivu rozloučit prezident Šimon Peres a premiér Benjamin Netanjahu a ostatní civilní a náboženské autority. S každým z nich si ještě vyměnil několik slov. Poděkoval všem za vlídné přijetí a pohostinnost a vzpomenul na hlavní okamžiky své návštěvy - diskuzi s představiteli Izraele i palestinských území, setkání s představenými katolické církve i nejrůznějších křesťanských církví a církevních společenství i s reprezentanty jiných náboženství ve Svaté zemi:

? Tato země je skutečně požehnanou půdou pro ekumenismus a mezináboženský dialog a já se modlím, aby bohatá rozmanitost náboženských svědků v tomto regionu přinášela své ovoce v růstu vzájemného porozumění a respektu.?

Připomněl také, že v den svého příletu společně s prezidentem Izraele zasadili olivovník:

?Obraz olivovníku, jak jistě víte, použil svatý Pavel, aby popsal velmi úzké vztahy mezi křesťany a židy. Pavel ve svém listě Římanům píše, že církev z pohanů je jako planá oliva, která byla naroubována na olivu ušlechtilou, zastupující lid smlouvy. Živíme se ze stejných duchovních kořenů.?

Vrátil se také k návštěvě památníku Jad Vašem:

?Tyto pohnuté okamžiky mi připomněly návštěvu, kterou jsem před třemi lety vykonal ve vyhlazovacím táboře Osvětim, kde bylo tolik Židů (...) brutálně vyvražděno bezbožným režimem, propagujícím ideologii antisemitismu a nenávisti. Tato hrůzná kapitola dějin nesmí být nikdy zapomenuta ani popřena.?

Papež připomenul, že přišel jako přítel Izraelců i palestinského lidu. Oba národy, mezi kterými vládne napětí vyzval:

?Už žádné krveprolití! Už žádné boje! Už žádný terorismus! Už žádné války! Naopak, prolomme bludný kruh násilí. Přičiňme se o trvalý mír, založený na spravedlnosti, o skutečné smíření a uzdravení. Všichni ať uznávají, že stát Izrael má právo existovat a těšit se z míru a bezpečí v rámci mezinárodně dohodnutých hranic. Ať je stejně tak uznáno, že palestinský lid má právo na svrchovanou a nezávislou vlast, na důstojný život a svobodu pohybu. Najděme způsob, jak toto řešení existence dvou států uskutečnit, aby nezůstalo snem. (...) Pane prezidente, vím jak těžké bude tohoto cíle dosáhnout. Vím jak těžký je úkol Váš i úkol palestinské samosprávy. Ujišťuji vás však, že vás v úsilí o budování spravedlivého a trvalého míru v této oblasti provázejí modlitby mé i modlitby katolíků celého světa.?

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na rozloučenou je ZDE

Krátce po 14. hodině se letadlo s Benediktem XVI. na palubě vzneslo směrem k Římu, kde přistálo v 16:43.

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.