Benedikt XVI. v USA - 3.den

18.4.2008 

1. Benedikt XVI. s akademickou obcí na Americké katolické universitě
2. Benedikt XVI. se zástupci nekřesťanských náboženských komunit
3. Benedikt XVI. na půdě OSN

Ad 1. Včera odpoledne v 17.00 se Benedikt XVI. setkal s akademickou obcí na Americké katolické universitě ve Washingtonu. Tato univerzita byla založena v roce 1807 americkými biskupy. Nyní tu studuje 6 tisíc studentů 80 různých oborů: např. architekturu, filozofii, právo nebo herectví. Teologii tu studují seminaristé ze všech diecézí země. Univerzitu navštívil při své návštěvě v roce 1979 také Jan Pavel II.

Benedikta XVI. přivítal rektor univerzity David O´Connell. V aule pak Svatý otec promluvil k celkem šesti stům rektorům univerzit a katolických kolejí, těm, kdo jsou v diecézích zodpovědni za katolickou výchovu, vyučujícím a studentům:

?Výchova je nedílnou součástí misijního poslání církve hlásat dobrou zvěst. Každá výchovná katolická instituce je nejprve a především místem setkání s živým Bohem, který v Ježíši Kristu zjevuje proměňující sílu své lásky a pravdy (srov. Spe salvi, 4). Tento vztah vzbuzuje touhu růst v poznání a porozumění Kristu a jeho učení.?

řekl Benedikt XVI. a připomněl, že dynamika osobního setkání, poznání a křesťanského svědectví je nedílnou součástí diakonie pravdy, kterou církev v lidstvu plní:

?Boží zjevení nabízí každé generaci možnost odhalit poslední pravdu o vlastním životě a cíli dějin. Tento úkol není nikdy snadný: týká se celého křesťanského společenství a motivuje každou generaci křesťanských vychovatelů k tomu, aby ručili za to, že moc Boží pravdy prostoupí všechny dimenze institucí, kterým slouží. Takto je Kristova dobrá zvěst uvedena do chodu a vede jak učitele, tak studenta k objektivní pravdě, která překračuje to, co je jednotlivé a subjektivní, a odkazuje k tomu, co je univerzální a absolutní a co nás uschopňuje hlásat s důvěrou naději, která neklame (srov. Řím 5,5). Vznešené cíle vědy a vzdělání, založené na jednotě pravdy a sloužící lidské osobě i společenství, stávají se zvláště mocným nástrojem naděje proti osobním konfliktům, morálnímu zmatku a fragmentaci poznání.?

Svatý otec také připomněl, že se výchova stala jednou z nejvyšších priorit katolického společenství v USA.Ocenil přínos některých významných pedagogů jako například svaté Elizabeth Ann Seton, hustou síť farních škol a ty, kdo se věnují vzdělávání a výchově těch, kteří byli druhými přehlíženi. Žádnému chlapci či děvčeti nesmí být upřeno právo na výchovu ve víře, která pak vyživuje ducha národa.

?Identita katolické univerzity či školy není pouhou otázkou počtu katolických studentů. Je otázkou přesvědčení: věříme skutečně, že jedině v tajemství vtěleného Slova se skutečně objasňuje tajemství člověka (srov. Gaudium et spes, 22)? Jsme skutečně připraveni svěřit Bohu celé své já ? intelekt i vůli, mysl i srdce? Přijímáme pravdu, kterou Kristus zjevuje? Je na našich univerzitách a školách víra patrná? Dostává svůj vroucí výraz v liturgii, ve svátostech, v modlitbě, ve skutcích lásky, v péči o spravedlnost a v úctě k Božímu stvoření? Pouze tak můžeme skutečně vydávat svědectví o smyslu toho, kým jsme, a toho, co zastáváme.?

Řekl Benedikt XVI. a znovu potvrdil velkou hodnotu akademické svobody. Nicméně připomenul, že každý odkaz na princip akademické svobody, který by ospravedlňoval pozice odporující víře a učení církve by překážel či přímo zrazoval identitu a poslání univerzity, poslání, které je srdcem munus docendi církve ? pověření učit ? a není nikterak autonomní nebo na něm nezávislé.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE

Ad 2. Papež Benedikt XVI. se včera v podvečer, tedy patnáct minut po půlnoci středoevropského času, setkal ve washingtonském Kulturním centru Jana Pavla II. s přibližně 200 zástupci náboženských komunit, a to s muslimy, buddhisty, hinduisty a džainy.
Svatý Otec jim ve svém projevu připomenul dlouhou historii Spojených států týkající se spolupráce různých náboženství v oblastech veřejného života, jako jsou například společné modlitby během svátku Díkuvzdání, charitativní činnost, ale také kolektivní snahy o zlepšení vzájemného porozumění a prosazování obecného dobra. Papež Benedikt XVI. povzbudil náboženské skupiny, aby vytrvaly ve spolupráci a obohacovaly tak veřejný život duchovními hodnotami.

?Místo, kde se dnes setkáváme, bylo založeno právě za účelem podpory tohoto typu spolupráce. Kulturní centrum papeže Jana Pavla II. si totiž vytklo za cíl nabízet křesťanský hlas při ?lidském hledání významu a smyslu života? ve světě. Tato instituce nám připomíná přesvědčení tohoto národa, že všichni lidé by měli mít svobodu jít za štěstím ve světě podle přirozenosti tvorů, obdařených rozumem a svobodnou vůlí.

Dále dodal, že v Americe jsou náboženství a svoboda vnitřně propojené a přispívají ke stabilní demokracii. Děti všech náboženských vyznání sedí po celé zemi ve svých učebnách vedle sebe, učí se společně a jedny od druhých. Podle Benedikta právě tato různost přináší nové výzvy, které vedou k hlubší reflexi o základních principech demokratické společnosti, a je nutné si uvědomit, že sjednocená společnost se může zrodit z plurality národů pouze za podmínky, že všichni uznají náboženskou svobodu jako základní občanské právo.

?Úkol bránit náboženskou svobodu není nikdy skončen. Nové situace a nové výzvy vybízejí občany i leadery uvažovat o tom, jak jejich rozhodnutí respektují toto základní lidské právo. Bránit náboženskou svobodu v rámci normy zákona nezaručuje, že národy, zejména menšiny, budou ušetřeny nespravedlností, diskriminací a předsudků. To vyžaduje trvalé úsilí ze strany všech členů společnosti za účelem zaručit, aby občanům byla dána možnost volně vykonávat náboženský kult a předávat svůj náboženský odkaz svým dětem.:?

Dialog mezi náboženstvími obohacuje podle Papeže jak ty, kteří se ho účastní tak i společnost, která roste ve vzájemném porozumění a sdílí úctu k etickým hodnotám. Svět potřebuje svědectví dialogu nejen jako prostředku k vzájemnému porozumění, ale také způsobu jak společnosti rozsáhleji sloužit. Podle Benedikta XVI. konkrétním příkladem tohoto přínosu jsou konfesní školy, které učí děti respektovat náboženské víry a praktiky druhých a posilují občanský život národa. Náboženští leaderové mají velkou zodpovědnost a měli by zaručit, aby lidská bytost byla uznávána a ceněna. Náboženský dialog je totiž více než jen pouhá strategie potřebná k rozvoji míru, ale jeho cílem je objevení pravdy a zodpovězení otázek o původu a údělu lidského rodu, co je dobro a zlo a podobně Pouze odpověďmi na tyto nejhlubší otázky, bude možné vybudovat solidní základy míru e bezpečnost lidské rodiny.

?Duchovní leaderové mají zvláštní povinnost a mohli bychom říci zvláštní kompetenci klást na první místo nejhlubší otázky lidského svědomí, probouzet lidstvo tváří v tvář tajemství lidské existence a v uspěchaném světě vytvářet prostor pro reflexi a modlitbu.?

Svatý Otec v závěru zdůraznil, že při hledání pokoje je důležité naslouchat především hlasu pravdy. Hlavním cílem mezináboženského dialogu je tedy jasné předložení náboženských nauk, což Svatý stolec rozvíjí prostřednictvím mnoha institucí.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE

Po skončení promluvy se Benedikt XVI. krátce setkal se zástupci Polské židovské komunity a poblahopřál jim k začátku zítřejších židovských velikonoc.

Ad 3. Dnes ráno Svatý otec odletěl z Washingtonu do New Yorku kde ho v 10.30 v sídle OSN přivítal Generální sektetář Ban Ki-moon a předseda 62.generálního zasedání OSN Kerim Srgjan.

Benedikt XVI. oslovil v aule valného shromáždění reprezentanty národů.

?Základní principy OSN ? touha po míru, úsilí o spravedlnost, úcta k lidské osobě, humanitární pomoc a spolupráce, vyjadřují oprávněné touhy lidského ducha a představují ideály, které by měly nést mezinárodní vztahy.? řekl Benedikt XVI. v úvodu svého projevu před generálním shromážděním OSN. Jde o otázky, které pozorně sleduje také katolická církev a Svatý Stolec. Papež zdůraznil význam struktur ?schopných harmonizovat všední běh života národů?, jako zvlášť důležitý v době charakterizované krizí mnohostranného konsensu, kdy si řešení celosvětových problémů žádá činy ze strany mezinárodního společenství a místo toho se řídí rozhodnutím jednotlivců. Benedikt XVI. mezi nimi vyjmenoval problémy bezpečnosti, cíle rozvoje, snížení lokálních i globálních nerovností, ochranu životního prostředí, přírodních zdrojů, klimatu nebo země třetího světa, které jsou ?v nebezpečí, že budou zakoušet pouze negativní účinky globalizace.
Svatý otec vyzdvihl souvislost mezi svobodou a odpovědností:

?V kontextu mezinárodních vztahů je nezbytné uznat svrchovanost role, kterou mají pravidla a struktury vnitřně uspořádané k tomu, aby podporovaly obecné dobro a tím bránily lidskou svobodu. Tato pravidla svobodu neomezují. Naopak, podporují ji, když zakazují jednání a činy, které působí proti obecnému dobru a brání jeho účinnému uplatňování, čímž poškozují důstojnost každé lidské osoby. Ve jménu svobody musí existovat spojitost mezi právy a povinnostmi, jimiž je každý člověk povolán přijímat odpovědnost za vlastní rozhodnutí, vykonaná v důsledku navazování vztahu s druhými.?

Papež upozornil na nebezpečí technicistního zacházení s hodnotami. Takové jednání ?protiřečí posvátnému charakteru života? i lidské přirozenosti a v důsledku vede k porušování řádu stvoření. Jak zdůraznil Benedikt XVI. ?nejde o to volit mezi vědou a etikou, ale přijmout vědeckou metodu, která bude respektovat etické imperativy.?
Svatý otec dále obrátil pozornost k ?odpovědnosti za ochranu?, jako pojmu charakterizujícího roli OSN. Připomněl, že má původ ve starobylém ius gentium:

?V době, kdy se pojem svrchovaných národních států teprve rodil, dominikán Francisco de Vittoria, jehož lze právem považovat za průkopníka ideje Spojených národů, popsal tuto odpovědnost jako aspekt přirozeného rozumu, který sdílí všechny národy, a jako výsledek mezinárodního řádu, jehož posláním by bylo regulovat vztahy mezi národy. Nyní stejně jako tehdy musí tento princip odkazovat na pojem lidské osoby jakožto obrazu Stvořitele a na touhu po absolutní a bytostné svobodě.?

Benedikt XVI. připomněl, že založení OSN bylo reakcí na porušování svobody a důstojnosti člověka, které souviselo s odmítnutím významu transcendence a přirozeného rozumu. Zdůraznil, že by dnes bylo chybou ?vracet se zpět k pragmatickému přístupu, který se omezuje jen na určení ?společného prostoru?.
Také všeobecná deklarace lidských práv, dokument, jehož 60. výročí se letos slaví, byla motivována touhou postavit člověka do středu institucí a jednání společnosti.

?Tato práva se zakládají na přirozeném zákoně vepsaném do srdce člověka a přítomném v různých civilizacích a kulturách. Odstranit lidská práva z tohoto kontextu by znamenalo omezit jejich dosah a upadnout do relativistického pojetí, podle něhož by se mohl měnit význam a interpretace práv a jejich univerzalita by byla popírána ve jménu kulturních, politických, sociálních, ba dokonce odlišných náboženských kontextů. Nelze proto připustit, aby takováto široká různost aspektů zatemnila fakt, že univerzální jsou nejenom práva, ale také lidská osoba, subjekt těchto práv.?

Svatý otec dále ve své promluvě před generálním shromážděním OSN upozornil, že právě podpora lidských práv je nejúčinnější strategií pro odstranění sociálních nerovností. Právě ti, kdo strádají a žijí v zoufalství, jsou totiž snadným terčem ideologií nenávisti a ?sami se mohou stát narušiteli míru.? K aktuálním způsobu zacházení s Všeobecnou deklarací lidských práv Papež varoval před její reinterpretací sloužící uspokojení stranických zájmů. Pokud jsou lidská práva představována pouze v kategoriích legality, mohou se v rukou těch, kdo jsou u moci, dostat do rozporu se spravedlností.

?Všeobecná deklarace naopak posílila přesvědčení, že respektování lidských práv je principiálně zakořeněno ve spravedlnosti, která se nemění a na nichž je založena i závaznost mezinárodních prohlášení. Takovýto respekt bývá často zanedbáván, jsou-li práva zbavována své pravé funkce ve jménu malicherné utilitaristické perspektivy. Vzhledem k tomu, že práva a následné povinnosti vyplývají přirozeně z lidské interakce, snadno lze zapomenout, že jsou plodem společného smyslu pro spravedlnost, založeného primárně na solidaritě mezi členy společnosti a platí tedy pro všechny doby a pro všechny národy.?

Benedikt XVI. dále zmínil pozitivní roli náboženské vize života. Právě uznání transcendentní hodnoty každého člověka vede k proměně srdce, která pomáhá ?odporovat terorismu a válce a podporovat spravedlnost a mír.?
Poslední část svého projevu v OSN věnoval Papež problematice práva na náboženskou svobodu. Za nepřípustné označil situace, kdy musí věřící zapírat svou víru, aby mohl být aktivním občanem a těšit se vlastním právům.

?Práva související s náboženstvím je zapotřebí více než kdy dříve chránit, zejména jsou-li pokládána za sporná vůči převládající sekularistické ideologii nebo vůči výlučným postojům nějaké náboženské většiny. Nelze omezovat plnou záruku náboženské svobody na svobodu kultu, ale musí být spravedlivě brána v úvahu veřejná dimenze náboženství a tudíž možnost věřících účastnit se budování společenského řádu.? řekl dnes Benedikt XVI. ve skleněném paláci OSN.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE

Benedikt XVI. oslovil také zaměstnance OSN. Jeho promluvu k nim najdete ZDE

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.