4.10.2012 

Benedikt XVI. dnes zavítal na nejproslulejší mariánské poutní místo Itálie, do Loreta, městečka nad jadranským mořem v regionu Marche. Ve stopách Jana XXIII., který se přesně před 50 lety na tomto místě modlil za zdárný průběh Druhého vatikánského koncilu, přijel Svatý otec svěřit přímluvě Matce Boží Synod o nové evangelizaci (7. – 28. října 2012) a Rok víry (11. října 2012 – 24. listopadu 2013), vyhlášený právě u příležitosti půlstoletí od posledního ekumenického sněmu.

Papežská cesta měla střízlivý ráz. Vrtulník s Benediktem XVI. přistál v Montorsu u Loreta kolem 10. hodiny. Už půlhodiny po té začala slavnostní liturgie na náměstí před bazilikou, po ní následoval oběd v Centru „Jana Pavla II.“ spolu s organizátory návštěvy a následně návrat zpět do Vatikánu.
Už od časného rána proudily k loretánské svatyni davy poutníků. I slunečný den jistě přispěl k tomu, že jejich počet dvojnásobně přesáhl pět tisíc, pro něž byla připravena místa na nádvoří před bazilikou. Jak referuje náš korespondent Alessandro Guarasci, dvanáctitisícové městečko však není poutním ruchem zaskočeno. V posledních pěti desetiletích vítá Petrova nástupce už po osmé.

Podle rektora svatyně v posledních měsících citelně narostl i příliv každodenních poutníků, kteří se přicházejí modlit do Svaté chýše, Mariina nazaretského domku, připomínajícího událost Vtělení:

„Mariánská úcta, která je zároveň znamením věrnosti Církvi, se znovu probouzí. Loreto ale bylo vždy místem, jež přitahovalo. Dnešní papež, ještě jako kardinál Ratzinger, jej definoval velmi krásně: «Je to otevřený dům, má totiž tři stěny, jako by chtěl obejmout všechny, kdo k němu ve zbožnosti přicházejí.»“
– říká rektor poutního místa, O. Giuliano Viabile. Dodejme ještě, že tento kapucín je zároveň také hlavním varhaníkem a po 25 let sbormistrem proslulé místní schóly, jejíž počátky sahají až do roku 1476 a která na jednom ze svých turné navštívila také Českou republiku. U příležitosti návštěvy Svatého otce složil O. Giuliano Viabile slavnostní mši nazvanou „Messa Benedetto XVI“ a introitus, provedené při papežské liturgii.

Prve než začala, přivítal papeže před bazilikou místní starosta, Paolo Niccoletti, a arcibiskup Giovanni Tonucci. Svatý otec se pak odebral v doprovodu Generálního ministra kapucínů, O. Maura Jöhriho, a členů místní komunity do Svaté chýše, ke krátké adoraci Nejsvětější svátosti a k modlitbě před P. Marií Loretánskou.

Ve své homilii Benedikt XVI. nejprve připomněl historické události, s nimiž se dnešní den pojí, aby se pak věnoval tajemství Vtělení, které Loreto výmluvně připomíná.

„Blahoslavený Jan XXIII. před padesáti lety tady v Loretu vybízel k rozjímání o tomto tajemství, aby „se přemýšlelo o spojení nebe se zemí, jehož účelem je Vtělení i Vykoupení“, a pokračoval pak tvrzením, že Koncil má účel rozšířit ještě více blahodárný rozsah Kristova Vtělení a Vykoupení do všech forem sociálního života. Tato výzva dnes zaznívá s obzvláštní silou. V nynější krizi, která se dotýká nejenom ekonomiky, ale různých sektorů společnosti, nám Boží Vtělení říká, jak důležitý je člověk pro Boha a Bůh pro člověka. Bez Boha člověk propadne vlastnímu egoismu, který převládne nad solidaritou a láskou, materiální věci převáží nad hodnotami, majetnictví nad bytím. Je třeba se vrátit k Bohu, aby člověk byl opět člověkem. S Bohem ani v obtížných chvílích krize nemizí horizont naděje: Vtělení nám říká, že nejsme nikdy sami, Bůh vstoupil do našeho lidství a provází nás.
…
Víra nám umožňuje být, přebývat, ale také jít cestou života. Také v tomto směru nám loretánská Svatá chýše uchovává důležité ponaučení. Jak víme, byla postavena na cestě. Z našeho hlediska by se to mohlo jevit poněkud podivně, neboť dům a cesta se zdánlivě vylučují. Ve skutečnosti právě v tomto zvláštním aspektu spočívá jedinečné poselství tohoto domu. Není totiž domem privátním, nepatří nějaké osobě či rodině, nýbrž je příbytkem, který je otevřen všem a stojí takříkajíc na cestě nás všech. Tady v Loretu tedy nacházíme dům, který nám umožňuje zůstávat, přebývat a zároveň putovat, připomíná nám, že jsme všichni poutníky a že máme být vždycky na cestě k jinému příbytku, k definitivnímu domovu, vstříc věčnému Městu, příbytku Boha a vykoupeného lidstva (srov. Zjev 21,3).“

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.