Mše svatá – Úvod

8.11.2017 

Katecheze papeže Františka na gen. audienci, nám. sv. Petra

(Jan 6,47-51)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Začínáme dnes nový cyklus katechezí, který se zaměří na „srdce“ církve, jímž je eucharistie. Pro nás křesťany je zásadní dobře rozumět hodnotě a významu mše svaté, abychom plněji žili svůj vztah s Bohem.

Nelze opominout značný počet křesťanů, kteří v různých částech světa během dvoutisíciletých dějin podstoupili smrt při obraně eucharistie a dodnes riskují život, aby se mohli účastnit nedělní mše. Roku 304 během Diokleciánova pronásledování byla skupinka křesťanů na severu Afriky přistižena v jednom domě při slavení mše, a byli uvězněni. Římský prokonzul se jich při výslechu tázal, proč tak jednali, když věděli, že je to absolutně zakázáno. A oni odpověděli: „Bez neděle nemůžeme žít“, to znamená: nemůžeme-li slavit eucharistii, nemůžeme žít; náš křesťanský život by odumřel.

Proto Ježíš svým učedníkům řekl: »Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den« (Jan 6,53-54).

Tito křesťané ze severní Afriky byli zabiti, protože slavili eucharistii. Zanechali svědectví, že je možné zřeknout se pozemského života kvůli eucharistii, neboť ta nám skýtá věčný život tím, že nám dává podíl na Kristově vítězství nad smrtí. Toto svědectví nás všechny interpeluje a vybízí, abychom si každý z nás odpověděli na to, co pro nás znamená účast na mešní oběti a přistupování k Pánovu stolu. Hledáme onen pramen „živé vody“, který tryská do života věčného, činí z našeho života duchovní oběť chvály a díkůvzdání a vytváří z nás jedno tělo s Kristem? Toto je nejhlubší význam svaté eucharistie, která je výrazem „díkůvzdání“. Eucharistie znamená díkůvzdání Bohu Otci, Synu a Duchu svatému, který nás vtahuje a proměňuje ve společenství lásky.

V následujících katechezích bych rád podal odpověď na několik důležitých otázek týkajících se eucharistie a mše, abychom znovuobjevili či objevili, jak skrze toto tajemství víry vyzařuje Boží láska.

Druhý vatikánský koncil byl silně podněcován touhou přivést křesťany k porozumění velikosti víry a kráse setkání s Kristem. Z tohoto důvodu bylo nezbytné uskutečnit pod vedením Ducha svatého odpovídající obnovu liturgie, protože z ní církev žije a díky ní se obnovuje.
Ústředním tématem, které zdůraznili koncilní otcové, je liturgická formace, jež je k pravé obnově nezbytná. A právě to je také účelem tohoto cyklu katechezí, který dnes začínáme, tedy růst v poznání tohoto obrovského daru, který nám Bůh daroval v eucharistii.

Eucharistie je podivuhodná událost, ve které se zpřítomňuje Ježíš Kristus, náš život. Účast na mši »je opakovaným prožitím umučení a výkupné smrti Páně. Je to teofanie: Pán se zpřítomňuje na oltáři, aby se obětoval Otci ke spáse světa« (Homilie při mši v kapli Domu sv. Marty, 10. února 2014). Pán je tam s námi přítomen. Častokrát tam však přicházíme, a zatímco kněz slouží eucharistii, díváme se kolem a bavíme se mezi sebou. Avšak nejsme to my, kdo u něho slouží. To Pán! Kdyby sem dnes přišel prezident republiky nebo někdo, kdo je ve světě velmi důležitý, zajisté bychom se k němu všichni chtěli přiblížit a pozdravit jej. Pomysli však, že když jdeš na mši, je tam Pán! A ty jsi roztěkaný a bloumáš... Tam je Pán! Na to musíme myslet. Někdo řekne: »Otče, ale mše jsou nudné.« - Co říkáš? Že Pán je nudný? - »Ne, ne mše. Kněží.« - »Kněží ať se obrátí, ale Pán tam je!« - Jasné? Nezapomeňte. Účast na mši je »opakované prožití umučení a výkupné smrti Páně«.

Pokusme se nyní položit si pár jednoduchých otázek. Proč se například dělá znamení kříže a úkon kajícnosti na začátku mše? Tady bych rád udělal další vsuvku: Viděli jste, jak se děti žehnají znamením kříže? Nevíš, co dělají, zda znamení kříže nebo nějaký obrázek. Dělají to takto (papež gestikulací ukazuje)... Je třeba děti naučit správně se žehnat znamením kříže. Tak začíná mše, tak začíná život, tak začíná den. To znamená, že jsme vykoupeni Pánovým křížem. Podívejte se na děti a naučte je dělat správně znamení kříže. A proč jsou ve mši čtení? Proč se v neděli čtou tři a ostatní dny dvě čtení? Proč se čtou a jaký to má smysl? Anebo proč kněz, který slouží mši, říká: »Vzhůru srdce!« a neříká: »Vzhůru mobily, pořiďte si fotografie«? Ne..., to je ošklivé. Řeknu vám, že mne velice zarmucuje, když tady na náměstí anebo v bazilice sloužím mši a vidím tu spoustu mobilů v rukou nejenom věřících laiků, ale i kněží a biskupů. Prosím vás! Mše není divadlo, je to cesta vstříc umučení a zmrtvýchvstání Páně. Proto kněz říká: »Vzhůru srdce!« Co to znamená? Pamatujte tedy: žádné mobily!

Je velice důležité vrátit se k základům, znovuobjevit, co je podstatné, skrze to, čeho se dotýkáme a co vidíme ve slavení svátostí. Žádost svatého apoštola Tomáše (srov. Jan 20,25) uvidět a dotknout se ran po hřebech v Ježíšově těle je touha mít možnost se nějak „dotknout“ Boha, abychom uvěřili. To, oč žádal svatý Tomáš, potřebujeme my všichni: vidět a dotknout se, abychom Jej mohli uznat. Svátosti vycházejí vstříc tomuto lidskému požadavku. Svátosti a zejména slavení eucharistie jsou znamením Boží lásky, přednostní cesty na setkání s Ním.

Těmito katechezemi, které dnes zahajujeme, bych tedy rád spolu s vámi znovuobjevil krásu, jež se skrývá ve slavení eucharistie a jejíž objevení dává plný smysl každému životu. Madona ať nás na tomto novém úseku cesty provází.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.