Rádio Vaticana

Sympózium o Casaroliho "Ostpolitik"

9.6.2008

Před deseti lety, 9. června 1998, zemřel ve věku 83 let kardinál Agostino Casaroli, tvůrce tzv. vatikánské Ostpolitik, tedy pokusu o dialog s komunistickými režimy v letech, které předcházely pádu Berlínské zdi. Děkan kardinálského kolegia, kard. Angelo Sodano sloužil dnes v podvečer zádušní mši svatou v bazilice Svatých apoštolů, kde je kard. Casaroli pohřben.
Zítra dopoledne proběhne ve vatikánské synodní aule sympózium věnované tomuto někdejšímu státnímu sekretáři. V úvodu přednese jeho současný nástupce, kard. Tarcisio Bertone přednášku na téma ?Ostpolitik Agostina Casaroliho 1963-1989?. Další reflexe na téma jeho působení se zúčastní kard. JeanLouis Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog, a někdejší ministři zahraničí Francie, prof. Jean Bernard Raimond, a Polska, prof. Wladislaw Bartoszewski. Profesor historie z Universita Cattolica, Agostino Giovagnoli, pak vystoupí s příspěvkem na téma ?Ostpolitik, historiografická bilance.? Sympózium uzavře blízký spolupracovník kard. Casaroliho, kard. Achille Silvestrini.
Jeho jsme také požádali, aby nám představil hlavní linie Casaroliho Ostpolitik:

?Musíme mít na mysli, že když v roce 1963 nastoupil, právě se rozbíhal koncil a Jan XXIII. chtěl, aby přijeli také východní biskupové. Vydal se tedy navštívit kardinála Mindszentyho, který žil od roku 1956, po krachu maďarské revolty, v azylu na velvyslanectví Spojených Států. Zároveň se vydal za kardinálem Beranem, internovaném na neznámém místě, který předtím napsal Papeži dopis. Casaroliho setkání s Beranem dalo počátek možnosti zabývat se také Československem. Tak začaly jeho snahy a trpělivé vyjednávání s Jugoslávií, Maďarskem, Bulharskem a Československem, aby byly znovunavázány zcela přerušené kontakty. Dalším elementem jeho Ostpolitik byla Helsinská konference. Návrh přišel z východu a kard. Casaroli pochopil, že pokud Svatý stolec vstoupí ?pleno iure? mezi členské státy Helsinské konference, získá legitimizaci k vyjednávání s vládami všech těchto států. Tato angažovanost Vatikánu začíná v roce 1972 a končí podpisem závěrečného dokumentu, který v Helsinkách roku 1975 podepsal Casaroli osobně a který mu dal následně možnost pokračovat v návštěvách, kontaktech a vyjednávání se všemi těmito zeměmi.?

Říká dlouholetý spolupracovník kard. Casaroliho, kard. Achille Silvestrini.

Johana Bronková