Rádio Vaticana

Urbi et Orbi

23.3.2008

Již zrána začali přicházet na náměstí sv.Petra lidé, aby zaujali co nejvýhodnější místa a účastnili se eucharistické bohoslužby, které zde předsedal Svatý otec Benedikt XVI. I přes nepříliš prudký, zato vytrvalý déšť, se eucharistie účastnilo kolem 50 tisíc lidí a postupně v průběhu mše přicházeli stále další. Postupně však sílil také déšť, takže právě kolem poledne, na kdy bylo plánováno vystoupení Svatého otce, jeho tradiční velikonoční poselství a požehnání Urbi et Orbi, strhnul se pravý římský déšť, tedy průtrž mračen, takže, kdo mohl, hledal útočiště pod Berniniho kolonádou. Vedlo to také k malé změně programu, takže Benedikt XVI. pronesl své poselství přímo z nádvoří před bazilikou a také jej poměrně značně zkrátil:

?Drazí bratři a sestry,

Resurrexi, et adhuc tecum sum. Alleluia! ? Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou. Aleluja.?

Ježíš ukřižovaný a zmrtvýchvstalý nám dnes opakuje toto radostné sdělení, tuto velikonoční zvěst. Přijměme ji s vnitřním úžasem a vděkem! I v dešti zůstává pravdou, že Pán vstal z mrtvých a dává nám svou radost. Modleme se, abychom nám radost zůstala i za těchto okolností.

Resurrexi, et adhuc tecum sum. Alleluia - Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou. Aleluja.? Tato slova, vzatá z jedné antické verze 138. žalmu (v. 18) zaznívají dnes v úvodu mše svaté. V nich Církev na úsvitu Velikonoc rozpoznává hlas samotného Ježíše, který vstal z mrtvých, obrací se k Otci naplněn štěstím a z lásky volá: Otče můj, tady jsem! Vstal jsem z mrtvých, a jsem opět a navždy s tebou; tvůj Duch mne nikdy neopustil. Nově tak můžeme porozumět také dalším slovům Žalmu: ?I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam / i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi./ ? / ani tma ti nebude tmavá, / noc jako den se rozjasní / temnota je pro tebe jako světlo? (Ž 138, 8.12). Je to pravda: o slavnosti Velikonoční vigilie se temnoty promění ve světlo, noc ustupuje dni, který nezná západu. Smrt a zmrtvýchvstání vtěleného Božího Slova je událost nepřekonatelné lásky, je to vítězství Lásky, která nás osvobodila z otroctví hříchu a smrti. Změnila běh dějin tím, že dodala životu člověka obnovený a neodstranitelný smysl a hodnotu.

?Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou.? Tato slova nás vybízejí rozjímat o zmrtvýchvstalém Kristu tím, že je necháme rozeznít v našem srdci. Ježíš Nazaretský nás svou vykupitelskou obětí učinil adoptivními dětmi Boha, takže se nyní i my můžeme zapojit do tajemného dialogu mezi Ním a Otcem. V mysli se vybavuje to, co jednoho dne Ježíš řekl svým posluchačům: ?Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit? (Mt 11,27). V této perspektivě zaznamenáváme, že tvrzení, s nímž se dnes zmrtvýchvstalý Ježíš obrací na Otce, - ?Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou? ? týká se jakoby odrazem také nás, ?dědiců Božích a spoludědiců Kristových, pokud máme opravdu účast na jeho utrpení, abychom mohli spolu s ním dojít jeho slávy? (srov. Řím 8,17). Díky smrti a zmrtvýchvstání Krista Pán říká i nám: Vstal jsem z mrtvých a jsem stále s tebou.

Bratři a sestry, křesťané celého světa, muži a ženy s duší upřímně otevřenou k pravdě! Kéž nikdo nezavírá srdce před všemohoucností této lásky, která zachraňuje! Ježíš Kristus zemřel a vstal z mrtvých pro všechny: On je naše naděje! Pravá naděje pro každou lidskou bytost. Dnes, stejně jako to učinil se svými učedníky v Galileji před svým návratem k Otci, zmrtvýchvstalý Ježíš posílá i nás do všech stran jako svědky naděje a ujišťuje nás: Já jsem s vámi stále, po všechny dny až do konce světa (srov. Mt 28,20).

Kolikrát jen jsou vztahy mezi jednotlivými lidmi, mezi skupinami, mezi národy, namísto lásky poznamenány sobectvím, nespravedlností, nenávistí a násilím! Jsou to otevřené rány lidstva, které působí bolest ve všech koutech planety, třebaže se o nich neví a někdy jsou i úmyslně skryty; rány, které rozdírají duše i těla nesčetných našich bratří a sester. Ty čekají na zahojení a uzdravení oslavenými ranami zmrtvýchvstalého Pána (srov. 1 Petr 2,24-25) a solidaritou těch, kteří v jeho šlépějích a v jeho jménu konají skutky lásky, účinně se zasazují o spravedlnost a rozsévají kolem sebe zářivá znamení naděje v místech krveprolití i všude tam, kde je i nadále vysmívána a pošlapávána důstojnost lidské osoby. Kéž se právě tam rozmnoží svědectví mírnosti a odpuštění!

Drazí bratři a sestry, nechme se osvítit zářivým světlem tohoto slavnostního Dne; otevřeme se v upřímné důvěře zmrtvýchvstalému Kristu, aby se obnovná síla velikonočního Tajemství projevila v každém z nás, v našich rodinách, městech a našich zemích. Kéž se projeví v každé části světa. Jak nepomyslet v této chvíli zejména na některé africké regiony jako Darfur a Somálsko, na těžce zkoušený Střední východ, a zejména na Svatou zemi, na Irák, Libanon a nakonec i Tibet, regiony, které povzbuzuji ke hledání řešení, jež budou zárukou dobra a míru! Prosme o plnost velikonočních darů na přímluvu Mariinu, která po účasti na utrpení pašijí a ukřižování svého nevinného Syna, zakusila také nevýslovnou radost z jeho vzkříšení. Kéž nás ochraňuje Ona, která je přijata do slávy Kristovy, a vede nás cestou bratrské solidarity a míru. To je mé velikonoční přání, s nímž se obracím na všechny přítomné a na muže a ženy všech národů a kontinentů, kteří jsou s námi spojeni rozhlasem a televizí.
Veselé Velikonoce!?

Řekl dnes Benedikt XVI. na náměstí sv. Petra.

Plné znění Velikonočního poselství Benedikta XVI. Urbi et Orbi je ZDE

Po promluvě pak Petrův nástupce pronesl velikonoční blahopřání v 63 jazycích světa, přičemž česky řekl:

?Kristus vstal z mrtvých.?

Milan Glaser