11.2.2008 

Dnešní liturgickou památku Panny Marie Lurdské Jan Pavel II. nenáhodnou ustanovil za Světový den nemocných. Právě Lurdy jsou totiž cílem každoročního putování milionů nemocných, kteří sem přicházejí hledat pokoj a uzdravení, jehož se jim na místech zjevení Ježíšovy Matky v desítkách lékařsky ověřených případů také zázračně dostalo. Řím však byl dnes svědkem vskutku neobyčejné události. Do baziliky sv. Petra byly dnes přivezeny z kláštera kongregace Sester lásky ve francouzském Nevers ostatky sv. Bernadety Soubirous, vizionářky, které se právě před 150 lety dala spatřit Matka Boží neboli Paní, jak ji Bernadeta nepřestala do konce svého života nazývat. Nejsou ovšem relikvie jako relikvie. Tělesnými ostatky této svaté vizionářky z Lurd, které byly dnes vůbec poprvé převezeny a vystaveny ve vatikánské bazilice svatého Petra, je zcela neporušené tělo, včetně pleti, nehtů, vlasů, řas, svalů a dokonce všech vnitřních tělesných orgánů, jak je doloženo výsledky nedávného a zcela nezvratného vědeckého ohledání. Faktem je dokonce to, že tělo Bernadety Soubirous, která zemřela ve svých 35 letech, strávena četnými nemocemi od tuberkulózy po gangrénu, je dnes ještě zachovalejší než bylo před smrtí. Nepatrné jenom 142 cm dlouhé tělo uložené ve zdobené rakvi s rukama sepnutýma se zavěšeným růžencem a hlavou nakloněnou doleva, s tváří, vyvolávající dojem jakoby právě zavřela oči. Zážitek neskutečně silný pro věřícího i nevěřícího. Francouzský mariolog Rene Laurentin k tomu říká: ?Poutníci, kteří v zástupech přicházejí do Nevers, ke schránce, v níž spočívá toto tělo v očekávání budoucího vzkříšení, zakoušejí svědectví či předchuť právě tohoto údělu. Světla, které vysvitlo ze tmy, a radosti, zrozené z bolesti podobně jako je sláva z Kristova Kříže.?

V církevních dějinách však tento jev není úplně ojedinělý. Podobné nevysvětlitelné uchování tělesných ostatků bylo zjištěno i u dalších světců: sv. Terezie z Avily, sv. Terezie z Lisieux, sv. Jan Maria Vianney a další. Dokonce i v naší vlasti máme podobný případ: ctihodnou Marii Elektu, italskou karmelitku ze 17.století, která zemřela v pověsti svatosti v Praze, a její ostatky jsou vystaveny v kostele sv. Benedikta na Hradčanech. Ta však dosud blahořečena nebyla. Právě v souvislosti se započetím procesu blahořečení Bernadety Soubirous roku 1909 bylo její tělo exhumováno, zjištěn a církevními i státními úřady ověřen stav věcí a tělo uloženo zpět. Znovu bylo vyzdviženo roku 1919 za účelem lékařského zkoumání a nakonec potom roku 1925 u příležitosti jejího blahořečení, kdy bylo vystaveno v klášterním kostele v Nevers, kde Bernadeta prožila třináct let. Přišla tam osm let po zjeveních roku 1866, ?aby se měla kde skrýt?, jak sama řekla v odpověď na otázku proč. Svůj řeholní život prožila jako ošetřovatelka a sakristánka, ale vzhledem k svému od nejútlejšího věku podlomenému zdraví byla nezřídka také upoutána na lůžko nemocných. Kromě tělesných útrap nebyla ušetřena ani soužení, pocházející z nedůvěry a přezíravého odporu jejího řeholního okolí. ?Ani jediný okamžik neprožiji bez lásky!? říkávala.

Podivuhodné ostatky svaté Bernadety Soubirous tedy spočinuly dnes kolem poledne ve svatopetrské bazilice, kam byly přivezeny v procesí za doprovodu jízdy Italských Carabinierů a jejich dechového orchestru a samozřejmě zástupy tisíce nemocných upoutaných na invalidní vozíky. Pod Berniniho baldachýnem nad hrobem sv. Petra nejprve kard. Angelo Comastri, generální vikář města Vatikán, promluvil k přítomným před polední modlitbou Anděl Páně. Mimo jiné přitom o událostech z 11.února roku 1858 řekl:

?Onoho dne tedy Madona, shlížející na zemi, nenašla nikoho vhodnějšího než Bernadetu Soubirous, protože měla čistou duši, měla duši pokornou. Byla proto schopná a připravená přijmout nebeské poselství, Boží poselství. Když se dnes blížil po náměstí sv. Petra vůz s Bernadetou k bazilice, říkal jsem si v duchu: Jakou to jen lekci udělil Pán naší domýšlivosti! Jakou lekci dostala naše pýcha! Tato maličká, 14 letá dívenka nebyla ani připuštěna k prvnímu svatému přijímání, protože prý nebyla připravena. Po zjeveních dostala možnost ke svatému přijímání přistoupit. Nebe totiž shlíželo na Bernadetu Soubirous se sympatií.?

Vedle ostatků sv. Bernadety ve svatopetrské bazilice sloužil dnes mši svatou kard. Lozano Barragan za přítomnosti tisíců nemocných, které sem na vozících dopravili aktivisté z Italského sdružení pro přepravu nemocných do Lurd a dalších poutních míst, jak zní plný jeho název (UNITALSI). Toto sdružení, jehož dobrovolníci působí po celé Itálii v počtu 300 tisíc, existuje již více jak sto let a historie jeho vzniku stojí také za povšimnutí. Jeho zakladatelem se totiž stal římský antiklerikál Gianbattista Tommasi, který počátkem roku 1903 přišel do Lurd, aby přímo v Massabielské jeskyni, dějišti mariánských zjevení, spáchal sebevraždu na protest proti ?tmářské katolické pověře?. Namísto výstřelu mu však nejen vypadl revolver z ruky, ale prodělal bleskovou konverzi a věnoval zbytek svého života službě nemocným, kteří si chtějí vykonat pouť do Lurd, ale nemají nikoho, kdo by je tam doprovodil. Toto sdružení, jehož dobrovolnice připomínají svým oděvem řádové sestry, je největším v Itálii a podobné pracuje také ve Francii.

Předseda Papežské rady pro pastoraci ve zdravotnictví kardinál Barragan pronesl k přítomným obsáhlou a působivou homilii, kterou končil slovy:

?Vyprošujme mateřskou péči Nejsvětější Panny všem nemocným celého světa, a přejme si, aby v tomto 150. výročí Jejích zjevení v Lurdech, učinila nás všechny chápavými vůči Duchu svatému, abychom dokázali snášet v Kristu naše vlastní utrpení, a tak, se vstupem do Mariina Srdce, přitakáním v Jejím Neposkvrněném Početí ocitli pod jejím ochranný pláštěm a vzývali ji jako naše uzdravení: Maria, Uzdravení nemocných.?

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.