Benedikt XVI. přijal prezidenta Súdánu el-Bashira

14.9.2007 

Dnes dopoledne Svatý otec přijal na audienci ve svém letním sídle prezidenta Súdánu Omara Hassana Ahmeda el Bashira s delegací, v níž byl ministr zahraničí, ministr pro náboženské záležitosti a další členové vlády a parlamentu. Omar el-Bashir se setkal také s vatikánkým sekretářem pro vztahy se státy mons.Dominiquem Mambertim, který donedávna působil jako velvyslanec v Chartúmě. Audience proběhla v uctivé atmosféře.

Středem rozhovoru mezi Benediktem XVI. a el-Bashirem, který trval 25 minut, byla politická a náboženská situace Súdánu, především mluvili o Mírové smlouvě a situaci v Dárfúru. Pozitivně bylo zhodnoceno svolání nových mírových jednání o Dárfúru do Libye na 27. října, v nich Svatý Stolec vidí naději na ukončení utrpení a nejistoty národů, žijících v této oblasti, na zabezpečení humanitární pomoci, na kterou mají právo a na zahájení rozvojových projektů.
Nevyhnuli se ani tématům jako je ochrana života a rodiny, respekt a ochrana lidských práv včetně základního práva na náboženskou svobodu. Hovořilo se také o důležitosti mezináboženského dialogu, zvláště mezi křesťany a muslimy, pro ochranu míru a společného dobra. V této souvislosti byla zdůrazněna pozitivní role katolické církve a jejích institucí v súdánské společnosti, zejména na poli vzdělávání.

Súdán, největší africký stát, prošel v minulém století dvaadvacet let trvající občanskou válkou, která připravila o život na 2 milióny lidí, přes 4,5 miliónů jich vyhnala z domovů a způsobila několik hladomorů.
Autoritářský režim generála el-Bashira vládne v zemi od roku 1989. V roce 1990 bylo zavedeno islámské právo Šaría. V roce 2003 začalo na jihu země v oblasti Dárfúr dodnes trvající povstání proti arabské vládě. Povstalci upozornili na utlačování nearabského obyvatelstva v oblasti Chartúmu. Vláda se povstání pokoušela ukončit zásahem arabských milic. Tento zásah je spojen s masívním porušováním lidských práv, včetně hromadných vražd, rabování a znásilňování. Nedávno podepsaná mírová smlouva mezi severem a jihem země obsahuje především tyto body: automonie pro jih a za šest let referendum o nezávislosti, příjmy z vývozu ropy se mezi obě oblasti rozdělí rovným dílem, jih získá třicetiprocentní podíl moci na centrální úrovni a pětačtyřicetiprocentní na jihu, o tom, zda na jihu bude nadále platit islámské právo, rozhodne zvolený parlament.

Markéta Šindelářová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.