9.5.2007 

Benedikt XVI. se vydal na cestu do Brazílie

1. o problémech latinskoamerického kontinentu i očekáváních spojených s papežskou návštěvou promluví arcibiskupové ze Sao Paola a Santiaga de Chile,
2. představíme vám, co očekává od Benedikta XVI. brazilský prezident,
3. a také, co se o papežově příjezdu dozvídají Brazilci z novin.

Ad 1) Benedikt XVI. zahájil svou 6. zahraniční cestu. Krátce po deváté hodině dopoledne (9.08) odletěl z římského letiště Fiumicino Boeing 777 ?Sestriere? italských aerolinií Alitalia se Svatým otcem na palubě. Ve dnech 9. až 14. května bude Papež v jihobrazilském São Paulu a na poutním místě v Aparecidě, kde zahájí V. plenární konferenci episkopátů Latinské Ameriky a karibské oblasti.
Papežské letadlo má přistání v Brazílii po více než dvanáctihodinovém letu v 16:30 místního času, kdy bude u nás 21:30. Na letišti v Guarulhos přivítají Benedikta XVI. státní představitelé v čele s prezidentem Luizem Ignaciem da Silvou a církevní autority, v čele s novým arcibiskupem São Paula, arcibiskupem Odilonem Pedrem Schererem.

Brazílie je největší katolickou zemí světa. Z jejích 184 milionů obyvatel se přes 84% hlásí ke katolické církvi. Navíc 22 biskupských konferencí, které se sejdou v Aparecidě na svém V. plenárním zasedání, zastupuje polovinu všech členů římské církve. Už to činí z tohoto shromáždění biskupů, jakýsi malý koncil, který byl i v minulosti zahajován za přítomnosti Papeže, počínaje Pavlem VI. při druhém zasedání v Kolumbijském Medellínu roku 1968. Další dvě v Pueblu v Mexiku roku 1979 a v Santo Domingo v roce 1992 zahajoval Jan Pavel II.

Jak napovídá téma setkání, latinskoamerická církev na něm chce hledat nejen hlavní linie do budoucna, ale také svou identitu. V mottu setkání se poprvé v padesátileté historii objevuje jméno Ježíše Krista a dokonce citát z Janova evangelia ?Já jsem cesta, pravda a život? (Jn 14,6). Po levicových teoriích, které inspirovaly teologii osvobození, a výzvách k novému způsobu evangelizace po II. vatikánském koncilu, které byly náplní minulých setkání jihoamerických biskupů, lze očekávat návrat k duchovním tématům a k řešení sociálních problémů, které stále tíží latinskoamerický kontinent, cestami bližšími evangeliu.

Vraťme se nyní k atmosféře očekávání v São Paulu, městu, které už dnes večer hostilo Papeže. Místní magistrát předá Benediktu XVI. symbolické klíče od města a udělí mu čestné občanství. São Paulo je pátou světovou metropolí s dvaceti miliony obyvatelem. Město založili v roce 1554 jezuité, stejně jako Guarulhos, místo, kde papežské letadlo přistane. Arcibskup São Paula, Odilo Pedro Scherer, vnímá příjezd Benedikta XVI. také jako osobní milost. Ve svém úřadu je totiž teprve týden:

?Velmi se těšíme. Lidé jsou spokojení a organizační práce postupují. Svatý otec má na programu několik důležitých setkání s Brazilci, zejména v São Paulu setkání s mládeží a velkou eucharistickou slavnost, při které bude svatořečen bl. Antonín od sv. Anny Galvão de França, první světec narozený v Brazílii. Tento františkán pracoval a žil v São Paulo. Bude tedy svatořečen takříkajíc ve vlastním domě. Papež také navštíví církevní terapeutické a resocializační středisko pro narkomany. Návštěva je to velmi očekávaná. Lidé chtějí slyšet Papežova slova tváří tvář oné metle dnešní společnosti, před narkomany, jejichž život byl v jistém smyslu zlomen kvůli závislosti na drogách. Velkou událostí bude také zahájení V. plenární konference episkopátů Latinské Ameriky a Karibské oblasti v Aparecidě. Očekáváme tam od Svatého otce velmi důležitou promluvu, která bude pronesena na samém začátku setkání a dá jeho průběhu směr. Papež přijíždí, aby posílil církev, dal směr jeho životu a upevnil katolíky na Božích cestách.?

Tak tedy očekává příjezd Papeže jeho první hostitel, arcibiskup Odilo Pedro Scherer, ze São Paula. Jaká je nálada mezi lidmi? Mluví polský jezuita, působící v Brazílii, P. Smyda:

?Po dlouhých letech diktatury jsme v procesu obnovy. Tenhle národ je nadšený svobodou, ale ne vždy ví kam jít a jakou cestou. Velké diskuse probíhají v otázkách života, svobody, jak pomoci těm, kdo nejsou vzdělaní, aby mohli žít lépe... Jak udělat z této země zemi pro všechny a ne jen pro jednu třetinu národa. Jedna třetina tady totiž žije v blahobytu a ostatní v bídě, pokud ne úplné, tak opravdu velké,? říká P. Smyda.

Ad 2) Sociální otázky a péče o nejchudší budou také v centru rozhovorů Brazilského prezidenta s Benediktem XVI. V rozhlasovém programu ?Snídaně s prezidentem? Luiz Inacio Lula da Silva řekl, že sociální politika jeho vlády je plodem praxe, jakou získal v rámci práci v odborech a v sociálních hnutích katolické církve. Prezident také zdůraznil, že vztahy mezi státem v církví jsou v současné době velmi dobré. ?Ctíme autonomii církev a církev respektuje autonomii státu,? řekl prezident Lula. Prohlásil také, že poprosí Papeže, aby se zapojil do boje s bídou. Podle prezidenta bude bývalý arcibiskup São Paula a současný prefekt Kongregace pro klérus, kard. Claudio Hummes, velmi dobrým spolupracovníkem v realizaci této pomoci nejchudším.

Další velkou výzvou latinskoamerické církve je formace laiků a jejich podíl na budování společnosti. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas o tom mluvil kard. Francisco Javier Errázuriz, arcibiskup Santiaga de Chile a současný předseda CELAM, tedy Konference latinskoamerických episkopátů:

?Po Koncilu, se v Latinské Americe objevila v mnoha skupinách silná radikalizace, často revolučního charakteru, což se stávalo také ve velmi důležitých křesťanských skupinách. Měli bychom se poučit tím, že v těchto případech evidentně šlo o nedostatečnou formaci a že vnitřní síla Církve do mnoha srdcí dostatečně nepronikla. Opomíjelo se to, co se naopak dnes klade v laické sféře velký důraz: formace, katecheze a výchova ke svátostem. Je zapotřebí mít před sebou pravou roli laiky, který má povolání a poslání k tomu, aby proměňoval společnost. Jak dnes pozorujeme, tato úloha byla v minulosti podceněna. Přítomnost laiků v politice, mluvím o laicích koherentních a angažovaných, neodpovídá faktu, že země Latinské Ameriky jsou zeměmi s křesťanskou většinou. Pokud jde o laiky, kteří byli v posledních desetiletích povoláni, aby oživovali svět pravdou evangelia, situace se nejeví příliš povzbudivě. Třeba připomenout, že také za minulých diktátorských režimů, laici nacházeli více možností angažovat se uvnitř Církve, a nesoustředili se nabudování společnosti. V tomto období Církev hojně využívala kreativních a talentovaných katolických laiků, ale společnost jako celek byla v tomto smyslu ochuzena. Chci tedy říci: nic proti laikovi, jako budovateli církve, naopak díky Bohu za ně. Nemělo by se však zapomínat, že laik by měl být také budovatelem společnosti. Chtěl bych se také vrátit k otázce ztráty věřících v našich kostelech. Když mluvím o úbytku věřících, samozřejmě jsem nemyslel, že Církev není živá, naopak: právě v obtížných situacích se naše kostely jevily více než živé, řekl bych že dokonce energické v plnění svých úkolů. Dnes ale Církev prožívá velké probuzení, jak v praktikování svátostí, tak v katechezi a misiích, především mezi mladými. Tato nová skutečnost klade před nás pastýře velké výzvy. Musíme pracovat tak, aby došli k tomu, co hledají.?

Říká předseda Konference latinskoamerických episkopátů, arcibiskup ze Santiaga de Chile, kard. Francisco Javier Errázuriz.

Ad 3) Pojďme nyní nahlédnout do brazilského tisku den před Papežovým příjezdem.
?O Estado de S. Paulo? se snaží uhádnout hned v titulku, jak bude Papež hájit právo na život: ?Benedikt XVI. odsoudí potraty a eutanázii? píše na titulní stránce. Deník nabízí také přehled hlavních bodů programu papežské návštěvy. Na dalších stránkách ?O Estado? věnuje návštěvě další tři stránky. Jeden z článků upozorňuje, že během návštěvy nebude mezi Svatým Stolcem a brazilskou vládu podepsána dohoda, která by dovolila přístup misionářům do indiánských rezervací. Vláda se prý obává, že by z povolení mohli čerpat také evangelikální sekty. Deník se rozsáhle věnuje také již zmíněné pondělní rozhlasové relaci ?Snídaně s prezidentem?. Popisuje také rozsáhlá bezpečnostní opatření. Brazilci vyhradili na Papežovu bezpečnost 3200 vojáků a 5000 policistů. Jeden z článků přináší úsměvný příběh Geralda Esmeralda. Tento pětasedmdesátiletý leštič bot pracuje od roku 1952 před klášterem San Bento. A jeho největší přání? Samozřejmě vyleštit boty Papežovi a odrecitovat před ním jednu ze svých básní.

?Folha de S. Paulo? píše, že ?Benedikt přichází vylepšit křesťanské kvality katolíků?. Síť katolických rádiových stanic, kterých je na 150 uspořádala exkluzívní rozhovor s prezidentem Lulou. Diskutovali o etice sdělovacích prostředků a prezident odpovídal na kritiky ekonomické politiky ze strany brazilských biskupů. Lula mimo jiné také prohlásil, že je proti potratům. Deník ze São Paula zmiňuje také text nadepsaný ?Jsem katolík, který žije svou víru?, publikovaný včera brazilskou biskupskou konferencí, který na 150 stránkách shrnuje katolické učení a má sloužit jako pomůcka v dialogu s jinými náboženstvími.

?Jornal de tarde? otiskl na první straně fotografii Papeže a devětasedmdesátiletého muže, který se vydal na 260km dlouhou pouť, aby se zúčastnil mše v Aparecidě. Jmenuje se Gumercindo a prozrazuje, že tak chce splnit přání svého syna, zemřelého před pěti lety. Ani v Journalu nechybí údaje o programu a bezpečnosti.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.