Rádio Vaticana

Nechat se oslovit existenciální nejistotou je pravá moudrost

11.3.2007

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
úryvek z Lukášova evangelia, který se čte v tuto třetí postní neděli, přináší Ježíšův komentář ke dvěma událostem z denního zpravodajství. První z nich se týkala vzpoury několika Galilejců, kterou Pilát krvavě potlačil a druhou bylo zřícení jedné věže v Jeruzalémě, které si vyžádalo 18 obětí. Dvě zcela odlišné tragické události: jedna byla způsobena člověkem, druhá byla nečekaná. Podle dobové mentality lidé byli náchylní myslet si, že neštěstí postihlo oběti kvůli nějaké těžké vině. Ježíš naopak říká: ?Myslíte si, že ti Galilejci... byli větší hříšníci než ostatní? ?Anebo těch osmnáct... že byli větší hříšníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma?? (Lk 13, 2.4) A u obou případů uzavírá: ?Ne, říkám vám: když se však neobrátíte, všichni právě tak zahynete? (13, 3.5).

To je tedy bod, ke kterému chce Ježíš přivést své posluchače: nutnost obrátit se. Nepředkládá jim to v moralistických termínech, nýbrž naprosto realisticky jako jedinou vhodnou odpověď na události, které otřásají lidskými jistotami. Tváří v tvář jistým neštěstím - upozorňje Pán ? je zbytečné svalovat vinu na oběti. Pravou moudrostí je spíše dát se oslovit existenciální nejistotou a zaujmout odpovědný postoj: konat pokání a zlepšit svůj život. Toto je moudrost, toto je účinná odpověď na zlo, na každé úrovni: meziosobní, společenské, mezinárodní. Kristus vybízí k odpovědi na zlo především vážným zpytováním svědomí a úsilím napravit svůj život. Jinak ? zdůrazňuje ? zahyneme, a zahyneme všichni tímtéž způsobem. Vždyť konečným osudem osob a společnosti, které žijí tak, že si nikdy nepřipustí pochybnost, je úpadek a ztroskotání. Obrácení naopak, i když neuchrání před problémy a neštěstími, umožňuje čelit jim jiným ?způsobem?. Především pomáhá předcházet zlu tím, že zmírňuje určité jeho hrozby. V každém případě však umožňuje přemáhat zlo dobrem, ne-li na úrovni faktů, které jsou někdy nezávislé na naší vůli, pak jistě na duchovní úrovni. Zkrátka: obrácení přemáhá zlo v jeho kořenu, jímž je hřích, i když se nemůže vždycky vyhnout následkům.

Prosme nejsvětější Pannu Marii, která nás doprovází a posiluje nás na postním pochodu, aby pomáhala každému křesťanu objevit velikost a krásu obrácení. Kéž nám pomáhá pochopit, že konat pokání a napravit naše chování není prostý moralismus, nýbrž nejúčinnější cesta, abychom změnili sebe i společnost. Vyjadřuje to velmi dobře štastné rčení: ?Zapálit zápalku, je více než proklínat temnotu?.

Přeložil Josef Koláček, SJ

Česká sekce RV