24.2.2007 

Člověk může svým rozumem poznat důležitost a dosah práva na život. Zdůraznil to dnes Benedikt XVI. ve své promluvě k Papežské akademii Pro život na závěr jejího plenárního zasedání, jehož tématem bylo Křesťanské svědomí a podpora práva na život. Zajišťovat právo na život je pro všechny povinností, ?na jejímž plnění závisí budoucnost lidstva?, podtrhnul dále Benedikt XVI. ve své promluvě ke čtyřem stům (400) vědců, pedagogů a teologů v Klementinském sále apoštolského paláce. ?Na uznání tohoto práva všech lidí? ? citoval Svatý Otec encykliku Evangelium vitae - je totiž ?založena společnost i politické soužití?.

?Křesťan je proto neustále volán k tomu, aby čelil nejrůznějším útokům proti právu na život. Ví, že při tom může počítat s motivacemi, které jsou hluboce zakořeněny v přirozeném zákoně a které jsou společné všem osobám se zdravým svědomím.?

Je třeba připustit, že ?útoky proti právu na život se v celém světě rozšířily, znásobily a přijaly nové formy?. Papež zmínil ?stále častější nátlak vyvíjený na rozvojové země, aby legalizovaly interrupci prováděnou chemicky s odvoláním na takzvané reprodukční zdraví,? a kromě toho také ?sílící politické programy demografické kontroly i přesto, že se projevily zhoubně i na ekonomickém a sociálním poli?. V bohatých zemích zase dochází ke ?zvýšenému zájmu o stále rafinovanější biotechnologie, což vede až k ?uhrančivému hledání dokonalého dítěte za pomoci umělé prokreace a různých diagnostických metod umožňujících jeho selekci?.

?Tato nová vlna diskriminační eugeniky získává souhlas ve jménu domnělého blaha individua. V ekonomicky rozvinutém světě se prosazují zákony legalizující euthanasii. Na druhé straně se spolu s tím množí podněty k vytváření takových zákonných forem soužití, které jsou alternativou k manželství a které jsou uzavřené pro přirozenou prokreaci. V těchto situacích, nezřídka vytvořených prostředky kolektivního nátlaku, se svědomí nejeví dostatečně bdělým vůči závažnosti zmíněných problémů, a moc silnějších oslabuje a snad jakoby paralyzuje i osoby dobré vůle.?

Proto je nutné, řekl dále Benedikt XVI. ?odvolávat se stále rozhodněji na svědomí, a zejména na křesťanské svědomí?. ?Aby bylo mravní svědomí s to správně řídit lidské jednání, zdůraznil Svatý otec, musí se zakládat především na pevném základě pravdy?, musí být osvícené, ?aby dovedlo rozlišovat dobro od zla také tam, kde sociální prostředí a kulturní pluralismus nepomáhají.?
?Mravní svědomí je soud rozumu, kterým lidská osoba poznává mravní hodnotu konkrétního činu, který se chystá vykonat, který právě koná anebo vykonala. Člověk má ve všem, co říká a dělá, povinnost řídit se věrně tím, o čem ví, že je spravedlivé a správné.? (KKC 1778) Proto je zapotřebí mravní svědomí také formovat. Benedikt XVI. pak poukázal na různé faktory, které dnes brání správné formaci svědomí, založeného na pravdě.

?V nynější fázi sekularizace, zvané postmoderní a poznamenané diskutabilními formami tolerance nejen roste odmítání křesťanské tradice, ale nedůvěřuje se ani ve schopnost rozumu vnímat pravdu a ztrácí se chuť přemýšlet. Podle některých by se individuální svědomí mělo zbavit jak odkazu na tradice, tak také svého založení na rozumu. Svědomí, které je úkonem rozumu zaměřeného na pravdu, tak přestává být světlem a stává se prostě pozadím, na které mediální společnost nanáší vzájemně si protiřečící obrazy a podněty.?

Benedikt XVI. pak zdůraznil, že je zapotřebí pěstovat touhu po poznání autentické pravdy, bránit svobodu volby před masovými návyky a propagandistickými iluzemi a živit zápal pro mravní krásu a čisté svědomí. Má-li křesťanské svědomí růst, řekl dále papež, ?nelze se spokojit s prchavými kontakty s principiálními pravdami víry z doby dětství, ale je třeba během různých životních etap činit pokroky, otevírat mysl a srdce k přijetí základních povinností, na kterých se zakládá existence jak jednotlivce, tak společenství.

?Pouze tak bude možné přivést mladé lidi k porozumění hodnot života, lásky, manželství, rodiny. Pouze tak bude možné naučit je doceňovat krásu a svatost lásky, radost a odpovědnost být rodiči a spolupracovníky Boha v dávání života.?

?Proto je také nezbytné, podotkl papež, ?hovořit o morálních kritériích, týkajících se těchto témat, s odborníky, lékaři a právníky, aby se zapojili do vypracování kompetentního úsudku svědomí a případně i odvážné námitky svědomí?. Potřebujeme svědky, řekl Benedikt XVI., kteří mají pravé a správné svědomí, aby byla bráněna a prosazována ?zář pravdy? podporující dar a tajemství života. Tak bude možné,? řekl členům papežské akademie Pro život v závěru své promluvy Benedikt XVI.,? vzbudit v mnoha srdcích výmluvný a zřetelný hlas svědomí?.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.