Rádio Vaticana

Jeruzalémský konflikt o chrámové návrší

10.2.2007

Rozhovor s archeologem P. Michele Piccirillem z Františkánského biblického institutu v Jeruzalémě

Svaté město Jeruzalém prožívá další drama. Včera po velké páteční modlitbě muslimové manifestovali proti úpravám na Pláni mešit, o kterých rozhodla izraelská strana. Potyčky s pořádkovými silami si vyžádali přes třicet zraněných na obou stranách.
O co v konfliktu jde? Izraelská správa rozhodla o zahájení restauračních prací, chce vybudovat nový most z náměstí Zdi nářků k magrebské bráně a upravit terén. Důvod? Zajištění bezpečnosti turistů po zemětřesení v roce 2004. Velký muftí mešity Al Aqsa označuje práce za ?agresi proti mešitě?, a prezident palestinské samosprávy Abu Mazen vyhlásil včerejšek za ?den palestinského hněvu.?
Chrámové návrší se tedy znovu stává místem konfliktů, jakým bylo od vyvrácení Jeruzalémského chrámu Římany v roce 70. Připomeňme, že právě tam vypukla v roce 2000 druhá Intifáda, po té, co na třetí nejposvátnější místo muslimů demonstrativně přišel na procházku tehdejší izraelský premiér Ariel Sharon.

Co všechno reprezentuje pro obě strany chrámové návrší či pláň mešit? O tom si budeme v příštích minutách povídat s archeologem z Františkánského biblického insitutu v Jeruzalémě, o. Michele Piccirillem:

Pláň nebo přinejmenším vnější zdi, jak je vidíme dnes, byla vybudována Herodem a téměř úplně se zachovala, zvláště v dolní části. V muslimském období pak na ní vznikly stavby, které můžeme počítat mezi nejkrásnější z 8. století. Všimněte si například, že na freskách v Sixtinské kapli najdeme výjev, kde Ježíš předává klíče sv. Petrovi a kupole, kterou vidíme v pozadí, je Omarova mešita. Na pláni je ještě řada dalších staveb, ale hlavní je Mešita Al Aqsa.

Izraelci mají v plánu postupně odstranit zchátralou přístupovou rampu a nahradit ji kovovým mostem. Na druhé straně Arabové se obávají, že by práce mohly ohrozit základy pláně a mešitu Al Aqsa. To vypadá na první pohled jako technický problém. O co vlastně jde?

Problém je politický, nikoliv umělecký. Když Izraelci během tří dnů za pomoci buldozerů srovnali se zemí celou jednu čtvrť, aby vzniklo prostranství před Zdí nářků, zachován byl právě jen tento násep, jakási rampa, která umoňuje přístup na Pláň mešit. Ta leží o čtyři až pět metrů výš. Před pár lety kus této rampy odpadl a vznikla debata o tom, že by se měla udělat nová, pevnější a dokončit vykopávky. Izraelské autority obvykle vždy zveřejňují projekty. V této záležitosti ale překvapivě chybí. Hledal jsem všude, kde se dalo, a nenašel jsem ani stopy. Kromě toho jde o velmi delikátní záležitosti i z jiného důvodu. Pod rampou leží jedna ze starých přístupových bran do chrámu z herodiánského období, objevená díky tunelu, který tam kdysi vyvrtali Angličani.

Lze tedy očekávat nové archeologické objevy?

Určitě. Lze také říci, o co jde. V celém okolí jsou ještě kameny z doby Římanů. Když Římané zničili hradbu chrámu, kameny ? a jde o dobře opracované kusy ? padaly na vnější stranu. Když izraelští archeologové v roce 1968 zahájily vykopávky kolem Zdi nářků, a pak na jižní straně, našli ohromné množství kamenů. Některé zůstaly dosud na místě. Můžeme tedy očekávat, že pod rampou budou tyto kameny a mezi nimi také další prvky výzdoby Chrámu.

Rozhovor připravila Giada Aquilino. Překlad a redakční úpravy Johana Bronková

Česká sekce RV