Rádio Vaticana

Obraz Ježíše v evangeliích je tím nejpřijatelnějším

3.1.2007

Papežský kazatel o. Raniero Cantalamessa k připravované knize Benedikta XVI. o Ježíšově životě

První generální audience Svatého otce roku 2007 předznamenává některá témata, která se objeví v knize podepsané Josephem Ratzingerem ?Ježíš z Nazareta. Od křtu v Jordánu po Proměnění?. V předmluvě zveřejněné v listopadu Benedikt XVI. poukazuje na to, že osobnost historického Ježíše a Krista víry byla oddělena a vznikl dojem, že Ježíš víry je téměř legendickou postavou, vytvořenou až díky víře v jeho božství. O komentář jsme požádali otce Raniera Cantalamessu, kazatele papežského domu:

?Papežova diagnóza je naprosto pravdivá, zejména pokud jde o rozšířenost těchto tezí. Výsledky jsou pro víru nepřijatelné, protože pokud se historický Ježíš činí nedosažitelným nebo nevýznamným, je ohrožen samotný základ křesťanské víry. Proto je tato kniha, podepřená papežovou autoritou, velmi vítaná. Klade otazník nad tyto vize, které konvenují, protože v podstatě už nevyžadují věřit v nic. Ježíše představují jako kteréhokoliv člověka. Může nám být velmi blízko, ale není Spasitelem, není Bohem, který nás přichází zachránit.?

Papež v předmluvě knihy, která zanedlouho vyjde v nakladatelství Rizzoli, říká, že považuje za smysluplnou a přesvědčivou právě postavu Ježíše z evangelií. Souhlasila by současná historiografie s touto tezí?

?Tady se bohužel názory rozcházejí. Sekulární historiografie samozřejmě nesouhlasí a nemůže než nesouhlasit. Někdy se říká, že víra podmiňuje vědecký výzkum a je to jistě pravda. Ale nevíra ho v těchto věcech podmiňuje neskonale víc. Když totiž přistupuje k Ježíšovi ateista, pro kterého Bůh neexistuje, je zřejmé, že to podstatné pro sebe vyřešil předem. Pokud Ježíš není Bohem, nenarodil se z Panny, vzkříšení je iluzorní, atd. Je tedy nutné rozlišovat mezi?ateistickou? historiografií a ?věřící? historiografií a tou, která se rozvíjela v návaznosti na Bultmannovy teze od 60. let. Exegeté považují vzdálenost mezi Ježíšem hlásaným v Církvi a historickým Ježíšem evangelií za daleko menší než sugerovala vlna vyvolaná Bultmannem. Jinak řečeno, evangelia nám umožňují rekonstruovat pravděpodobný obraz Ježíše, který je - jak říká Papež a já s ním naprosto souhlasím ? tím nejpřijatelnějším.

Jak si vysvětlujete, jako badatel a řeholník, úspěch publikací, které zpochybňují historické základy víry?

?Vysvětlit si to můžeme podobně jako úspěch Dana Browna, s jeho ?Šifrou mistra Leonarda?. Vyvolá dojem, že dochází k objevu čehosi po staletí skrývaného církví a probouzí zvědavost... Já sám doufám, že mnozí, kdo se dostanou k těmto věcem, pochopí, že v základu něco skřípe, že je tam něco velmi nepravděpodobného a nakonec si položí klíčovou otázku: ?Jak je možné, že o tomhle Ježíšovi, který neudělal nic nového, nechtěl založit žádné náboženství a přišel jen mezi Židy, v podtitulcích čteme, že byl člověkem, který změnil svět?? Jak mohl měnit svět, když nic neudělal? Tak tedy v Papežově nové knize rozhodně nejde o to popírat přínos historické exegeze, nýbrž chce ukázat, že další rozvoj víry církve nelze vysvětlit, pokud na začátku není osoba a událost, která přináší něco naprosto nového, která zasadila semeno, z kterého vzešlo všechno ostatní.?

Překlad Johana Bronková

Česká sekce RV