Rádio Vaticana

Benedikt XVI. dokončil první část své nové knihy Ježíš z Nazareta

21.11.2006

Na jaře příštího roku vyjde první část knihy Benedikta XVI., pojednávající o Ježíšově postavě a jeho božské nauce. Ponese název Ježíš z Nazareta s podtitulem Od Křtu v Jordánu do Proměnění. Tato první část knihy bude mít 10 kapitol. Práva k jejímu vydání postoupilo Vatikánské knižní nakladatelství italskému vydavatelství Rizzoli a německému vydavatelství Herder. Publikován byl dnes i úryvek z autorovy předmluvy a úvodu. Benedikt XVI. ve své předmluvě píše:

?Není zajisté třeba výslovně připomínat, že tato kniha absolutně není aktem učitelského úřadu, ale jedině výrazem mého osobního hledání ?Pánovy tváře? (Ž 27,8). Proto mi svobodně každý může protiřečit. Čtenářky a čtenáře prosím jen o výchozí sympatii, bez níž neexistuje žádné porozumění. ?

Kniha Benedikta XVI. Ježíš z Nazareta je první částí knihy, v níž má autor v úmyslu zmapovat postupně celý pozemský život Ježíše Krista. Tento první díl vznikal, jak říká ve své předmluvě, od léta roku 2003. První čtyři kapitoly byly dokončeny v srpnu 2004. Zbývajících šest kapitol vznikalo již po jeho zvolení na Petrův stolec. Benedikt XVI. ve své předmluvě líčí vývoj situace, jakou se vyznačovala literatura zabývající se postavou Ježíše Krista. Vzpomíná na své mládí ve 30. ? 40.letech a zmiňuje autory Karl Adam, Romano Guardini, Franz Michel Willam, Giovanni Papini, Jean Daniel-Rops, kteří při líčení obrazu Ježíše Krista vycházeli výhradně z evangelií, a poukazuje pak na změnu, která v této oblasti nastala během 50.let, kdy se mezi pojmy ?historický Ježíš? a ?Ježíš víry? začala vytvářet stále širší propast. Benedikt XVI. pak píše:

?Pokroky historicko-kritické metody vedly ke stále subtilnějším rozlišením mezi různými vrstvami tradice, za nimiž se postava Ježíšova, na níž se víra zakládá, stávala nejistou a dostávala stále neurčitější obrysy. Rekonstruovaný obraz Ježíše, který měl být hledán mimo tradice a prameny evangelistů, se pak zároveň stával čím dál rozpornějším: od revolucionáře a nepřítele Římanů, který se staví proti stávají moci a přirozeně prohrává, až po mírumilovného moralistu, který vše dovoluje a nevysvětlitelně si způsobí svůj vlastní konec. Mezitím však vzrostla nedůvěra k takovýmto rekonstruovaným obrazům Ježíše, ale samotná postava Ježíše se nám i přesto ještě více odcizila. Všechny tyto pokusy za sebou tedy zanechaly jako společný jmenovatel ten dojem, že jistě toho o Ježíši víme jen velmi málo, a že jeho obraz vytvořila teprve pozdější víra v jeho božství. Tento dojem v křesťanstvu mezitím hluboce proniknul do běžného povědomí. Takováto situace je pro víru dramatická, protože činí nejistým její autentický opěrný bod: niterné přátelství s Ježíšem, od něhož všechno závisí, tak hrozí rozplynout se do prázdna.?

Benedikt XVI. pak zdůrazňuje svou ?důvěru v Evangelia?, která představuje východisko jeho interpretace. Považuji za samozřejmé ? píše ve své předmluvě ? všechno to, co Koncil a moderní exegeze řekla o literárních druzích, o intencích autorů, o komunitním kontextu evangelií a zasazení jejich mluvy do tohoto živého kontextu. Benedikt XVI. pak pokračuje:

?Přijetím toho všeho jsem se chtěl, pokud možno, pokusit prezentovat Ježíše evangelií jako pravého Ježíše, jako ?Ježíše historického? v pravém smyslu slova. Jsem přesvědčen, a doufám, že si toho bude moci povšimnout i čtenář, že tato postava je mnohem logičtější a z historického hlediska také srozumitelnější než rekonstrukce, s nimiž jsme se museli střetávat během posledních desetiletí. Mám za to, že právě tento Ježíš ? Ježíš evangelií ? je postava historicky smysluplná a přesvědčivá. ?

Kniha Benedikta XVI. vyjde někdy na jaře. O jejím českém vydání zatím není nic známo.

Milan Glaser