Rádio Vaticana

Astronomie je vášeň!

28.8.2006

Rozhovor s o. Jose Gabrielem Funesem, novým ředitelem Vatikánské astronomické observatoře

Před týdnem byl jmenován nový ředitel Vatikánské astronomické observatoře, která je od roku 1934 spravována jezuity. Stal se jím argentinský jezuita o. Jose Gabriel Funes. O dojmech, s nimiž přebírá tuto funkci a o svých názorech na vztahy mezi vědou a vírou hovořil s redaktorem Vatikánského rozhlasu Alessandrem Gisotti:

Jsem si vědom toho, že tato funkce ve Vatikánské observatoři nese velkou zodpovědnost, ale zároveň věřím, že s pomocí svých spolubratrů jezuitů budu moci toto poslání plnit.

Jak se dívá na divy vesmíru člověk víry a zároveň člověk vědy?

Pracovat na těchto výzkumech je velká radost. Zabývám se galaxiemi, studuji ? jak jste řekl ? tyto divy vesmíru a jsem za to opravdu vděčný.

Dvojčlen: víra a rozum je už dlouhou dobu tématem diskusí, konfrontací. Stačí pomyslet na památnou encykliku Jana Pavla II. Fides et ratio. Jak žijete Vy tento vztah mezi vírou a rozumem?

Zmínil jste Svatého otce Jana Pavla II.. Ve své encyklice papež mluvil o dvou křídlech lidského ducha. Vzpomínám si také na jeden spis tzv. ?katedry nevěřících? od kardinála Martiniho, ve kterém hovoří o dvou cvičeních lidského ducha. Jsou to myslím dvě cvičení, které nás činí lidštějšími. Napětí mezi vědou a vírou existuje. V minulosti mezi vědou a vírou skutečně došlo ke konfliktům, ale myslím si, že i napětí jsou dobrá, protože nám pomáhají zrát a růst. Církev z vědy nemá strach a svou Vatikánskou observatoří vlastně de facto kvalitní vědu podporuje a oceňuje.

Co nám můžete říci o vztazích mezi institucí jako je Vatikánská observatoř, která je přímým výrazem vůle Svatého stolce, a ostatními vědeckými institucemi, zejména tedy v oboru astronomie?

Máme dobré vztahy s různými astronomickými institucemi na celém světě. Zvláštní spolupráci pěstujeme s univerzitou v Arizoně, protože Vatikánský teleskop je umístěn v Arizoně. To je velice pozitivní a doufám, že tato spolupráce bude pokračovat.

Poslední otázka, Otče, se týká nejnovější aktuality, tj. sesazení Pluta z postavení planety. Co si o tom myslíte? Můžete nám vysvětlit, proč je tolik vědců přesvědčeno, že bylo potřebné jej sesadit a tedy ?aktualizovat? sluneční soustavu na osm planet namísto devíti?

Byl jsem nyní v Praze, kde se v minulém týdnu sešla Mezinárodní astronomická unie. V úterý proběhla velmi vášnivá diskuse mezi astronomy a to pokládám za velice pozitivní, protože to znamená, že badatelé konají své výzkumy s velkým zaujetím. Astronomie je vášeň! Věda tímto způsobem postupuje: ne vždy zcela chápeme problémy, kterým v našem bádání čelíme. Objevil se požadavek, zejména v oblasti výuky astronomie na školách, který chtěl jasně definovat, co je planeta a tak se došlo k této definici osmi klasických planet. Ne že by snad tato definice změnila podstatu Pluta. Již dříve jsme věděli, že vzhledem k jeho fyzikálním charakteristikám jej nelze považovat za planetu tak jako těch ostatních osm. Máme tedy tuto kategorii ?trpasličích? planet, které spolu s ostatními nově objevenými planetami představují skupinu samu o sobě, jakousi jejich zvláštní třídu. Rozhovor připravil A. Gisotti, překlad provedl Milan Glaser

Česká sekce RV