Rádio Vaticana

Blahořečení biskupa Augusta von Galena

8.10.2005

Zítra bude při slavnostní mši svaté v Bazilice sv.Petra do knihy blahoslavených zapsán Clemens August Graf von Galen. Liturgii bude předsedat prefekt kongregace pro svatořečení kardinál José Saraiva Martins. V závěru uctí ostatky nového blahoslaveného také papež Benedikt XVI.

Hrabě Clemens August von Galen se narodil 16. března 1878 na zámku Dinklage v Oldenburgu. Byl jedenáctým ze 13 sourozenců, vyrůstal ve velmi zbožné rodině. Navštěvoval jezuitské gymnázium ve Feldkirchu, maturoval v roce 1896. Studoval teologii ve Freiburgu, Innsbrucku a Münsteru, kde byl 28.května 1904 vysvěcen na kněze.
Krátce působil jako kapitulní vikář v Münsteru, potom byl jmenován kaplanem a později farářem u Sv.Matouše v Berlíně. V hlavním městě Pruska strávil dlouhých 23 let. prožil zde těžké období první svět.války, poválečné roky a období Výmarské republiky. V žádné době nepolevoval z pastoračního úsilí. V roce 1929 byl ustanoven farářem ve farnosti San Lamberto v Münsteru.
Po smrti biskupa Johannese Poggenburga se von Galen stal biskupem v Münsteru. Jako své biskupské heslo si vybral Nec Laudibus, Nec Timore. Již ve svém prvním pastýřském listu, v postní době r.1934, biskup von Galen demaskoval novopohanskou ideologii nacionálního socialismu. Postupem doby se stále více zasazoval za svobodu Církev a katolických spolků a také za svobodu výuky náboženství. V létě roku 1936 biskup při homilii rozhodným způsobem kritizoval nacistický režim za násilnosti páchané na lidech.
Biskup Galen patřil k devíti biskupům, které papež Pius XI. pozval do Říma v lednu 1937, aby s nimi hovořil o situaci v Německu a následně odsoudil režim encyklikou Mit Brennender Sorge. Další významné homilie proti nacismu pronesl von Galen v létě roku 1941. V těchto se zásadním způsobem zasazoval o obranu práva na život a za svobodu svých spoluobčanů. Zejmén a se jednalo o odsouzení zabíjení mentálně a psychicky nemocných lidí.
Státní moc se cítila ohrožena veřejným působením biskupa von Galena a snažila se ho zlikvidovat. Netroufala si však zasáhnout, protože lid v diecézi stál za biskupem.
V těžkých poválečných dobách zůstal biskup von Galen osobou, za kterou mnoho lidí přicházelo s prosbou o pomoc. Biskup nezůstal lhostejným ani k nespravedlnostem, kterých se na lidech dopouštěla vojska vítězných mocností. Důrazně vystupoval proti tehdy rozšířenému obvinění z ?kolektivní viny všech Němců?.
Papež Pius XII. povolal biskupa von Galen 18.2.1946 do kardinálského kolegia. Bylo to ocenění za jeho neohrožený postoj v době války. Den po prvním projevu v hodnosti kardinála, který pronesl 16. března před troskami Dómu v Munsteru, vážně onemocněl. August von Galen zemřel 22. března 1946 a byl pohřben v Ludgeruskapelle zničeného Dómu. Stal se vzorem křesťanské přímosti a otevřenosti, důvěry v Boží pomoc navzdory všemu vnějšímu nebezpečí a rozhodným a odvážným svědkem evangelia.

Petr Cekota