11.5.2005 

V hlavním městě Řecka probíhá od včerejška Světová konference o misiích a evangelizaci pořádaná Ekumenickou radou církví (KEK) pod titulem: ?Přijď Duchu svatý, uzdravuj a smiřuj! Kristovo povolání být komunitou smíření a uzdravení.? Ekumenická rada církví je nejdůležitější ekumenickou institucí v celosvětovém měřítku. Založena byla roku 1948 a sdružuje přes 340 křesťanských církví. Katolická církev do této Rady formálně nepatří, ale pravidelně spolupracuje s jejími představiteli. Generální sekretář Ekumenické rady církví, keňský metodistický pastor Samuel Kobia, v úvodním projevu vyzval k hlásání Kristova poselství lásky a pokoje, i za cenu jisté nepopularity. U našeho mikrofonu je jeden z katolických delegátů na aténské konferenci, komboniánský misionář, prof. Giovanni Giuranna:

Atmosféra je tu z duchovního hlediska opravdu mimořádná. Na konferenci je zastoupeno více než 300 církví a různých organizací. Podobná setkání se konají každých 8 let, ale poprvé jsme v prostředí s pravoslavnou většinou. Pracujeme nad tématem misií, jedním z těch, kolem kterého se nakupily nejrůznější obtíže. Přesto se neobjevilo notorické téma proselytismu a kanonického území z pravoslavné strany. Je tady atmosféra velké pohody. Včerejší úvod byl věnován Duchu Svatému, jako principu uzdravení a smíření. Dnešní reflexe nabírá více eklesiologický směr. Hovoří se o tom, jak křesťanská společenství a církve mohou být v Kristu komunitami, které jsou schopné smiřovat a uzdravovat.

Uvědomují si křesťané, že mají svědčit o víře ve světě společně?

Pokud jde o delegace, které jsou tady, řekl bych že ano. Je samozřejmě třeba dodat, že vývoj ekumenismu, který tolik pokročil v posledních letech, je pro každou denominaci, každou církev, dílem, které se s námahou snaží nechat proniknout do vlastního nitra.

Jaké jsou naděje a očekávání od této konference?

Cílem je v podstatě žít ekumenismus přátelství a vzájemného poznání. Bez ohledu na to, co se děje na různých instancích, kde se prohlubují témata, kde dochází k výměně názorů, ekumenismus postupuje velkou rychlostí v malých skupinách, kde každé ráno a každý večer společně nasloucháme Božímu slovu. Novinkou je také změna ?metody? ? totiž postupujeme formou ?lectio divina?, které vystřídalo dřívější klasické biblické studium, charakteristické hlavně pro protestantské tradice. Tedy velkou nadějí je, že ono smíření a uzdravení budeme moci alespoň nějak přenést do vlastních církví a že tak vstoupí, abychom tak řekli, do krevního oběhu ?Těla Kristova?.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.