Rádio Vaticana

Papeže by chtěli všichni

13.2.2021

Rozhovor s Václavem Kolajou, českým velvyslancem při Svatém stolci

Český velvyslanec při Svatém stolci Václav Kolaja se účastnil setkání papeže Františka s diplomatickým sborem v pondělí 8. února. Novoroční setkání s reprezentanty států, které mají diplomatickém zastoupení při Svatém stolci, se letos v odehrálo rozlehlém sálu, tzv. Loggii požehnání, nad vestibulem Baziliky sv. Petra. Papežská promluva při této příležitosti tradičně představuje široký přehled postojů a vyjádření ke světovému dění.

Která tři hlavní témata vnímáte jako významná v našem geopolitickém kontextu?

První vazba k našemu regionu v papežově novoročním projevu, která mě napadá, byla v části věnované ekonomické a sociální krizi vyvolané epidemií koronaviru. Papež poukazoval na to, že iniciativy některých vlád cílí na lokální řešení problému, který je veskrze globální. Vybídl proto k podpoře společných iniciativ na mezinárodní úrovni, zejména těch, které podporují zaměstnanost a chrání nejchudší vrstvy obyvatel. A v této souvislosti Svatý otec ocenil ozdravný plán Evropské unie jako příklad spolupráce a sdílení zdrojů v duchu solidarity mezi členskými státy ve prospěch svých občanů.

Druhou konkrétní zmínkou o našem kontinentu byla papežova podpora jednání o Novém paktu Evropské unie o migraci a azylu. Svatý otec v kontextu migrace mimo jiné uvedl, že rozsah současné krize činí naléhavějším zaměřovat se na kořeny důvodů, které vedou jednotlivce ke stěhování.

Třetí významné téma vidím v papežově výzvě čelit výchovně-vzdělávací katastrofě, která hrozí v důsledku vzestupu distanční výuky, resp. větší závislosti dětí i dospívajících na internetu a virtuální komunikaci obecně.

Papežská diplomacie zpravidla vykazuje plynulou kontinuitu ve vztahu k politické scéně, nicméně kde jako diplomat vnímáte hlavní důrazy pro dnešek v celosvětovém měřítku?

Prvořadým úkolem dnešního světa je co nejrychleji a s co možno nejmenšími negativními dopady se vypořádat s pandemií koronaviru. Současná krize nám jasně ukázala zranitelnost a křehkost lidského společenství.

Další závažné téma vidím v otázce šíření jaderných zbraní. Na toto riziko v posledních letech vehementně upozorňuje i papež František, mimo jiné i pod vlivem silného osobního zážitku ze své předloňské apoštolské návštěvy v Japonsku. Většině z nás je jasné, že v blízké době nebudeme žít ve světě bez jaderných zbraní, na druhou stranu je však zřejmé, že klíčoví aktéři na mezinárodní scéně budou muset této otázce věnovat v příštích letech mnohem větší pozornost, uvážíme-li velmi znepokojivý nárůst počtu zemí s jadernými ambicemi, zvláště když mezi nimi figurují i země, spadající do kategorie, kterou bychom mohli označit jako „ekonomicky a diplomaticky těžké váhy“.

Těch výrazných geopolitických témat bychom jistě dokázali vyjmenovat celou řadu, za všechny bych si dovolil upozornit na dlouholetý a krutý konflikt v Sýrii. Ten dnes už nezaplňuje přední stránky světových novin jako před pár lety, a i proto se Svatý stolec snaží vyburcovat mezinárodní společenství, aby neztrácelo ze zřetele naléhavou potřebu řešit tamější katastrofickou humanitární situaci, která se každým dnem dále zhoršuje vinou koronavirové krize. V tomto duchu se před pár měsíci tady ve Vatikánu pořádal brífink apoštolského nuncia v Damašku kardinála Zenariho pro velvyslance akreditované při Svatém stolci, nyní ke zvýšenému mezinárodnímu úsilí k ukončení syrského konfliktu s naléhavostí v hlase vyzval i papež František. Nejen blízkovýchodnímu regionu, nýbrž celému světu by se velmi ulevilo, kdyby konflikt v Sýrii po dlouhých deseti letech konečně skončil.

Papež František obnoví apoštolské cesty, kromě připravované návštěvy Iráku se objevily zprávy také o dalších možných cestách. Kardinál Parolin v jednom z rozhovorů zmiňoval možnost cesty do Francie. Myslíte, že jsou také nějaké výhledy na cestu do naší země nebo jinam do Střední Evropy?

Pokud jde o apoštolské cesty, vypadá to, že se nakonec za pár týdnů skutečně obnoví, jakkoli nad březnovou cestou papeže Františka do Iráku se stále ještě vznášejí otazníky. Na druhou stranu tiskové středisko Svatého stolce v tomto týdnu zveřejnilo podrobný program této cesty, tak snad tam už nástupce sv. Petra konečně dorazí.

Samozřejmě se spekuluje i o dalších papežových návštěvách. Z náznaků, které dostávám při různých příležitostech od představitelů státního sekretariátu Svatého stolce, mezi další možné destinace mohu zařadit Jižní Súdán. Papež František se dlouhodobě velmi angažuje ve prospěch dialogu a mírového soužití v této zemi, kterou však zatím nemohl navštívit s ohledem na velká bezpečnostní rizika. Nadále se počítá s apoštolskou návštěvou na Maltě, která se měla uskutečnit loni na jaře a která musela být s ohledem na epidemii odložena. Podobně má být odložená, a nikoli zrušená cesta do Indonésie. A v poslední době se začíná více mluvit i možné cestě papeže Františka do Francie, čehož dokladem je i zmiňovaný rozhovor kardinála Parolina pro francouzský katolický televizní kanál.

Co se týče výhledů apoštolských cest do střední Evropy, chtěli by tam papeže všichni. Maďaři doufají, že by papež mohl přijet do Budapešti na zářijový eucharistický kongres, v prosinci do Vatikánu přijela Svatého otce osobně pozvat k návštěvě Bratislavy slovenská prezidentka Čaputová a pozvání dostal papež František i od církevních a státních představitelů dalších středoevropských zemí, včetně naší. Vše se bude odvíjet od vývoje pandemie a pochopitelně i zdraví a vůle Svatého otce.

Vatikánské rádio slaví své 90. narozeniny. Jak vnímáte jeho význam v dnešní době?

Jsem moc rád, že tento rozhovor spolu točíme právě v den 90. výročí Vatikánského rádia, kterému přeji hodně zdaru a požehnání do dalších let. Musím říci, že pro mě bylo velkou ctí a opravdu silným zážitkem, když jsem loni v březnu společně s doktorem Torniellim zahajoval v Marconiho sále Vatikánského rádia vzpomínkový program věnovaný mučednictví a odkazu pátera Josefa Toufara.

Pokud máme hovořit o významu vatikánského rozhlasového vysílání, nemůžeme nezmínit jeho prvořadé poslání, tj. že slouží papežům jako důležitý nástroj k hlásání evangelia světu a k řízení univerzálního společenství katolické církve. Za sebe jako diplomata pak vidím význam Vatikánského rádia v tom, že jeho prostřednictvím do světa proudí nezkreslené aktuální poselství papežské diplomacie, která se snaží prosazovat ve světě lidskou důstojnost, obecné dobro a mírové soužití národů.

A ještě bych chtěl zdůraznit, že mě nesmírně těší, že ve Vatikánském rádiu stále máme naši českou sekci. Vím, že vás Češi doma i ve světě poslouchají a pevně věřím, že české hlasy ve Vatikánském rádiu nikdy neutichnou.

Připravila Johana Bronková

Česká sekce RV