Odešel Václav Konzal, překladatel liturgických textů do češtiny. Vzpomínka biskupa Václava Malého

20.11.2020 

Praha. Na pražských Olšanech proběhnou dnes v poledne pohřební obřady Václava Konzala, filologa, byzantologa a paleoslavisty. Byl z rodu pokorných vědců, s jejichž dílem se setkáváme, aniž bychom o tom věděli. Patřil totiž ke skupině překladatelů liturgických textů, které dodnes používáme. Hovoří biskup Václav Malý:

Václava Konzala jsem poznal jako bohoslovec na začátku 70. let, protože jsem se dobře znal s františkánem Bonaventurou Boušem, který byl jedním z členů překladatelské komise liturgických textů po II. vatikánském koncilu. Právě v bytě Bonaventury Boušeho v Praze na Starém městě se scházeli každé úterý Václav Konzal, P. Bouše a P. Máša, což byli vynikající muži, kteří si dávali záležet na tom, aby jejich překlady byly věcně správné a zároveň aby to byla krásná čeština. Každé úterý se tedy scházeli a pracovali velmi dlouho do noci, bez jakéhokoli požadavku na odměnu nebo honorář. A tam jsem poznal Václava Konzala jako člověka velmi pracovitého, člověka, který rozuměl humoru, člověka pokorného, který nedával najevo své veliké znalosti. V dalších letech jsme se občas scházeli v kruhu společných známých. Po roce 1989 Václav Konzal mohl samozřejmě plně rozvinout svoji činnost jazykovědce a zároveň se stal jedním z redaktorů časopisu Souvislosti. Velmi jsem si vážil toho, jak věcně dovedl pojednat o některých odborných záležitostech. Neužíval mnoha slov, nesoudil, neprojevoval nelibost, která by vedla k nenávisti vůči těm, kdo se neprojevovali vstřícně. Za to všechno jsem si tedy Václava Konzala vážil a vždy mi s ním bylo dobře.

Václav Konzal se narodil 13. prosince 1931 v Praze jako čtvrtý z šesti sourozenců. Od roku 1941 pobýval v internátní škole při klášteře redemptoristů na Svaté Hoře u Příbrami. V letech 1950 až 1952 byl internován v centralizačních klášterech a v táboře nucených prací na Křivoklátsku, poté pracoval ve stavebnictví. Gymnázium směl dokončit až v roce 1953 a posléze vystudoval ruštinu a gruzínštinu na FFUK.  V letech 1960 až 1970 pracoval jako dokumentátor, od roku 1970 jako vědecký pracovník Slovanského ústavu ČSAV. Jak jsme již připomněli, coby člen Pražské překladatelské skupiny převedl spolu s Bonaventurou Boušem a Miloslavem Mášou do češtiny většinu dodnes užívaných liturgických textů. Je autorem mnoha překladů, studií a slovníkových hesel. Byl členem tajné skautské organizace a podílel se na činnosti skryté církve. Stal se nositelem Ceny Rudolfa Medka. Václav Konzal zemřel 3. listopadu roku 2020.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.