Rádio Vaticana

Rakouští biskupové se modlí růženec na Rádio Maria

6.10.2020

Vídeň. Říjen je růžencový měsíc, za jehož jádro lze označit zítřejší památku Panny Marie Růžencové, která se 7. října slaví od roku 1913, byť je mnohem staršího data. Na paměť vítězství nad Turky v námořní bitvě u Lepanta ji jako svátek Panny Marie Vítězné roku 1572 zavedl sv. Pius V., který rovněž ustanovil definitivní podobu růžence, původně šířeného dominikány. Na moc této modlitby upozorňují katoličtí biskupové po celém světě, počínaje našimi nejbližšími sousedy.

Rakouští biskupové, a to jak úřadující, tak emeritní, se od 1. října každý večer modlí růženec s posluchači rozhlasové stanice Rádio Maria. Přenáší se z jejich rezidencí, včetně soukromé kaple vídeňského arcibiskupského paláce, odkud se předmodlívá kard. Christoph Schönborn. Obdobná modlitba věřících s jejich pastýři probíhala na Rádiu Maria již za jarní státem nařízené karantény, kdy se všichni členové rakouské biskupské konference po řadu týdnů střídali v rozhlasové růžencové modlitbě. “Je to silné, povzbudivé znamení naděje”, označil společnou modlitbu s biskupy programový ředitel rozhlasové stanice Rádio Maria, Andreas Schätzle.

“Virtuální růženec”, přenášený na různých platformách, na zítřek vyhlásila Biskupská konference ve Spojených státech amerických. Modlitbu povede několik biskupů, zastupujících různé zeměpisné regiony. Jak vysvětluje předseda episkopátu, mons. José H. Gomez, arcibiskup Los Angeles, “tato chvíle společné modlitby by ráda spojila katolíky po celé zemi v okamžiku velikého nepokoje a nejistoty. Zveme věřící“, pokračuje biskupská nóta, „ aby se modlili za uzdravení a jednotu své země a prosili Matku Boží, ať nás vede k Ježíši“.

K modlitbě růžence a obnově misijního povolání vybízí pastýřským listem rovněž kard. Cristóbal Lopez Rómero, arcibiskup marockého Rabatu, či biskup vietnamské diecéze Long Xuyen, mons. Joseph Tran Van Toan. Pro biskupy na misijních územích modlitba růžence provází hlásání evangelia a charitativní dílo k užitku lidí, kteří dosud nepoznali radostnou zvěst. „Prožívejme blahoslavenství po příkladu Panny Marie a staneme se setbou Božího království“, vyzval vietnamské katolíky biskup Toan, citovaný agenturou UCANews, a povzbudil je k chudému, prostému životu a sdílení s lidmi v nouzi. „Když byla v roce 1960 vytvořena diecéze Long Xuyen“, vysvětluje její biskup, „čítala 68 farností. Dnes je jich dvojnásobek (151). Tato čísla dokazují, že katolíci jsou vítáni mezi zemědělským obyvatelstvem, s nímž sdílí životní obtíže a pracují na budování civilizace lásky a života“.

Irský primas Eamon Martin naopak sází na modlitbu růžence v rodině. Arcibiskup Armaghu naléhá na růžencovou kruciátu, jejíž hlavní hybatelkou bude rodina jako „domácí církev – tedy církev, která se schází pokaždé, když rodina poklekne či zasedne ke společné modlitbě“. Na důležitost rodinného předávání víry poukázala jarní celostátní karanténa, která podtrhla důležitost rodičů jako prvních učitelů a svědků víry ve vztahu k jejich dětem, zdůraznil arcibiskup Martin a požádal rodiny o každodenní společnou modlitbu růžence za ukončení pandemie. „Pevně lněte k růženci, jako se popínavá rostlina chytá stromu, protože bez Panny Marie nemůžeme obstát“, citoval irský primas Matku Terezu z Kalkaty.

Růženec měl ústřední místo také při letošní pouti do irské mariánské svatyně v Knock, která se minulou neděli kvůli koronaviru uskutečnila pouze virtuálně. „Je to modlitba, která pomáhá překonávat těžkosti“, zaznělo v homilii killalského biskupa, mons. Johna Fleminga, „a jejím klíčem je jednoduchost. Růženec lze recitovat všude – při řízení auta, za chůze, když jsme doma sami či s rodinou. Nepotřebujeme na to otevřený kostel, můžeme se modlit všude“, připomenul biskup diecéze, na jejímž území se Panna Maria zjevila 21. srpna 1879 patnácti lidem. Církev toto zjevení prohlásila za pravé, a proto se do Knock vydávají i mezinárodní poutníci. Zavítal sem rovněž sv. Jan Pavel II. během své apoštolské cesty do Irska v roce 1979 a předloni také papež František, který se v Dublinu zúčastnil Světového setkání rodin.

Jana Gruberová