26.9.2020
Etiopie. Klášter Abuna Garima v severní Etiopii vlastní nejstarší ilustrovaný překlad evangelií. Donedávna se mělo zato, že kodex pochází z 11. století, průzkum provedený radiokarbonovou metodou však posunul dataci rukopisu o celých šest století.
Pravoslavný klášter Abba Garima byl založen pravděpodobně již v 6. století, jakkoli byl později mnohokrát vypálený a znovu zakládaný. Zachovaly se v něm však dva ilustrované kodexy obsahující všechna čtyři evangelia, napsaná v klasické etiopštině. O významu nové datace hovoří pro Vatikánský rozhlas odborník specializovaný na starověkou Etiopii otec Rafał Zarzeczny SJ z Papežského institutu Orientale:
“Rukopisy byly v posledních letech zkoumány uhlíkovou metodou, podle níž se ukázalo, že materiál, na kterém jsou kodexy napsány, pochází pravděpodobně z konce 4. nebo počátku 5. století. Jeden z rukopisů může být o něco mladší, ale ne o mnoho.”
Etiopské evangeliáře jsou bohatě zdobeny. Najdeme v nich ilustrace čtyř evangelistů, ale také množství ornamentů stylově blízkých syrským manuskriptům ze stejného nebo o něco pozdějšího období, jako je Rabbuli, datovaný do konce 6. století. Za zmínku stojí také vyobrazení Jeruzalémské svatyně, považované za vůbec nejstarší.
“Tyto etiopské rukopisy známe už od sedmdesátých let, a tedy po této stránce nejsou žádnou novou senzací. Důležité jsou pro nás ale vzhledem k textové kritice Písma svatého, přeloženého do klasické etiopštiny, což je starobylý jazyk, který si můžeme představit jako jakousi “etiopskou latinu”. Doložení její přítomnosti v těchto klášterech v tak časném období potvrzuje především rozšíření křesťanské civilizace v africkém rohu již ve starověku. Důležité také je, abychom si povšimli, že jak vzory překladu Písma svatého, tak i jeho výzdoba putují po antickém světě s lehkostí daleko větší, než by se nám dnes mohlo zdát, když bereme v potaz výlučně středomořský kontext.”
Evangeliáře z Abba Garima jednoznačně potvrzují, že překlad Nového zákona do klasické etiopštiny existoval již v 5. století, což jej činí jedním z nejstarších v dějinách.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.