Rádio Vaticana

Ekumenický den smutku a modlitby za Hagia Sophia

24.7.2020

USA. Američtí katolíci a pravoslavní společně vyhlásili na dnešní den smutek nad opětovnou přeměnou baziliky Hagia Sophia na mešitu. Z rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Erdogana bude mateřský chrám východních křesťanů ode dneška sloužit islámským modlitbám. Biskupové Spojených států amerických se připojili k iniciativě řecké pravoslavné církve, jejíž americká diecéze vyzvala dnešního dne k modlitbám, “aby se Hagia Sophia znovu stala místem modlitby a meditace pro všechny národy”.

Podle pravoslavných představitelů rozhodnutí turecké vlády pošlapává veškeré standardy harmonie mezi náboženstvími a vzájemné úcty. Vybídli proto všechny křesťanské církve k protestu v podobě vyzvánění na zvonicích kostelů a spuštění praporů na půl žerdi na znamení smutku.

Pobouření vyvolalo také gesto prezidenta Erdogana, který na dnešní první muslimskou bohoslužbu pozval papeže Františka. Existenci oficiálního pozvání potvrdil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin pro zpravodajství CNN.

Kromě pochopitelné bolesti pravoslavných křesťanů, pro které je Hagia Sophia tímtéž, co Svatopetrská bazilika pro latinskou církev, vyvolává obavy příští osud dosud zachovaných křesťanských mozaik, které byly v rámci úpravy prostoru zakryty.

V řeči symbolů nelze přejít bez povšimnutí ani volbu dnešního data. 24. července roku 1923 došlo ve švýcarském Lausanne k podpisu smlouvy, která po pádu osmanské říše stanovovala hranice současného tureckého státu a zakotvovala ochranu křesťanských menšin.

“Volba tohoto data k inauguraci mešity v Hagia Sophia je znamením, že Recep Erdogan považuje Lausannskou smlouvu za cosi, co má být odstraněno,” řekla Elizabeth Prodromou z Tuftské univerzity ve státu Massachusetts. Podle jejího názoru jde také o signál pro spojence z NATO, že není zainteresován v pokračování negociací, které mají zajistit stabilitu v regionu.

Předseda episkopátu Spojených států, arcibiskup José Gomez, uvedl, že Hagia Sophia byla znamením dobré vůle a pokojného soužití křesťanů a muslimů a výrazem stesku lidstva po jednotě a lásce. Podle Edwarda Clancyho, ředitele Papežské nadace Pomoc trpící církvi (Kirche in Not) v USA, bude mít ztráta tohoto symbolu vzájemného míru a úcty nepředvídatelné, ale vážné důsledky. Domnívá se, že přeměna Hagia Sophia na mešitu je též políčkem pro všechny křesťany na Blízkém východě, kteří prošli pronásledováním ze strany tzv. Islámského státu a jiná džihádistická uskupení.

Proti rozhodnutí turecké vlády vystoupilo také mnoho muslimů. Spisovatelé Nazif Ay, Mehmet Ali Öz a Yusuf Dülger prohlásili, že přeměna křesťanského symbolu na mešitu “urazí nemuslimy, probudí islamofobii a nenávist k islámu”.

Hagia Sophia byla postavena v roce 537 za vlády byzantského císaře Justiniána I. jako hlavní chrám konstantinopolského patriarchy. Po dobytí města osmanskými Turky v roce 1453 byla přeměněna na mešitu. Přistavěny byly minarety a křesťanské mozaiky byly zakryty. V roce 1934 sekulární turecká vláda rozhodla o přeměně mešity na muzeum. Díky tomu byly odkryty některé mozaiky, včetně vyobrazení Krista, Matky Boží a Jana Křtitele. V roce 1985 byla Hagia Sophia zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Johana Bronková