13.7.2020
Někdejší mateřský chrám byzantských křesťanů z 6. století se stal mešitou po pádu Konstantinopole do rukou osmanských Turků v polovině 15. století, avšak od roku 1934 byl muzeem a tedy neutrálním územím, kterým Atatürkova vláda demonstrovala sekulární charakter státu a vycházela vstříc Evropě. Národní rada, totiž nejvyšší administrativní soud, v pátek 10. června zrušil usnesení ze třicátých let minulého století a turecký prezident obratem vydal dekret, kterým baziliku mění na mešitu. Recep Erdogan oznámil své rozhodnutí v promluvě k národu a datum první muslimské modlitby stanovil na 24. července.
Zklamání z rozhodnutí turecké vládní garnitury vyjádřila Světová rada církví, sdružující na 348 křesťanských denominací. V listu adresovaném do rukou prezidenta Erdogana generální sekretář této organizace, pravoslavný kněz Ioan Sauca, mluví o “zármutku a zděšení” a konstatuje, že od roku 1934 “byla Hagia Sophia místem otevřenosti, setkání a inspirace pro lidi všech národů a náboženství”. Jak dále podotýká, její změna na muzeum před 86 lety byla výrazem tureckého úsilí o budování moderního státu a opuštění konfliktů minulosti. “Nynějším rozhodnutím jste zhatil pozitivní znamení otevřenosti Turecka a změnil jste jej v symbol exkluze a rozdělení,” napsal rumunský pravoslavný kněz a profesor Sauca, stojící ad interim v čele Světové rady církví.
V listu dále upozorňuje, že k rozhodnutí se přistoupilo bez konzultace UNESCO a bez jakékoli reflexe nad univerzální hodnotou Hagia Sophia. Zdůrazňuje, že Světová rada církví dlouhá léta podporuje budování mostů a vzájemné úcty mezi náboženskými komunitami. Často vystupuje také na obranu práv jiných náboženství, včetně muslimů. “Přeměna Hagia Sophia na mešitu nezadržitelně vyvolá nejistotu, podezřívavost a nedostatek důvěry, podlomí všechno naše úsilí o setkávání lidí různých náboženství u stolu dialogu a spolupráce,” stojí v listu.
Světová rada církví se dále obává, že rozhodnutí turecké vlády “podpoří ambice dalších skupin, které na jiných místech usilují o změnu status quo a posílení obnovených roztržek mezi náboženskými komunitami.”
Opětovnou přeměnu Hagia Sophia na mešitu bolestně vnímají zejména východní křesťané. Včera proběhla demonstrace v Soluni. Řečtí křesťané požadovali rozhodnou reakci ze strany západních zemí a připomínali osudy Tureckem okupované části Kypru, kde byly pravoslavné chrámy změněny v mešity a pradávné církevní památky rozkradeny nebo zničeny.
Otec Pascal Gollnisch, ředitel L’Oeuvre d’Orient, jedné z nejstarších katolických institucí pomáhajících církvím na Blízkém Východě, pro Vatikánský rozhlas zdůrazňuje, že křesťané nesmějí přitakat změně chrámu Boží moudrosti na mešitu. Vzhledem k tomu, že historicky jde o jedno z hlavních center křesťanství, nemělo by nás podle otce Gollnische uspokojit ani jeho muzeální určení, nýbrž měli bychom usilovat o návrat baziliky Hagia Sophia do původního stavu:
“Přeměna baziliky na mešitu je symbolickým aktem s velmi vážnými důsledky. V Istanbulu není nedostatek mešit. Je to jakési vypovězení války v morálním, náboženském smyslu. Ale je za tím také vůle demonstrovat, že se Turecko obrací zády k tomu, čím bylo ve chvíli vzniku moderního státu. Je to podlé, agresivní a naprosto zbytečné gesto. Žádáme Turecko, aby od svých plánů ustoupilo. Jsou to gesta, která budou mít dopad na vnímání dějin Turecka a jeho vztahu k mezinárodní komunitě. Je to událost velmi významná, která se týká samozřejmě především našich pravoslavných bratří. Chápeme, že pro křesťany v Turecku je obtížné vyjádřit svůj nesouhlas. My, jakožto L’Oeuvre d’Orient, se s tímto rozhodnutím nesmíříme. Pokud se bazilika stane mešitou, budeme požadovat neméně silná symbolická gesta, a totiž budeme usilovat o to, aby se Hagia Sophia vrátila do původního stavu. Je nutné uvažovat v široké historické perspektivě. Toto nejsou události, které by měly význam jen pro naši současnost. Jsou to události, které se zapisují do dějin.” - Říká otec Pascal Gollnisch, předseda katolické organizace L’Oeuvre d’Orient pro pomoc východním církvím.
Dodejme ještě, že konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prostřednictvím mluvčího patriarchátu již před dvěma týdny varoval, že toto rozhodnutí probudí nepřátelské emoce vůči islámu v milionech křesťanů na celém světě, a proto může mít “závažné důsledky pro celou lidskou civilizaci”. Podobně také moskevský patriarcha Kyrill hovořil v této souvislosti o “útoku na celou křesťanskou civilizaci”.
Na politické rovině proti přeměně baziliky Hagia Sophia na mešitu ostře vystoupila řecká vláda. Erdoganův krok označila za provokaci a návrat Turecka o šest století zpátky. Podle premiéra Mitsotakise se rozhodnutí negativně promítne do vztahů s Evropskou unií.
A konečně za kulturní veřejnost UNESCO upozorňuje, že Hagia Sophia náleží k všeobecnému dědictví lidstva, a varuje Erdoganovu vládu před veškerými změnami monumentálního chrámu. Jakékoli zásahy musejí být předem konzultovány s Výborem světového dědictví, připomíná ředitel tohoto fondu OSN, v souvislosti s obavami o osud křesťanských mozaik.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.