Rádio Vaticana

Modleme se za osvobození od všech pandemií

14.5.2020

Vatikán. „Nemodlíme se proti sobě, ale každý podle svojí víry a všichni jako bratři,“ kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty v den modlitby, postu a pokání za zastavení pandemie, vyhlášený Vrchním výborem pro lidské bratrství, což je mezináboženská instituce, v níž participuje Svatý stolec. Papež František v promluvě zmínil, že během prvních čtyřech měsíců t.r. zemřely na světě hladem téměř 4 miliony lidí (3,7), což – dodejme – je dvanáctkrát více, než zemřelo za stejné období v souvislosti s koronavirem.

Římský biskup sloužil liturgii z dnešního svátku apoštola Matěje a na začátku jejího přímého přenosu řekl:

„Vrchní výbor pro lidské bratrství vyhlásil dnešek dnem prosebné modlitby a půstu, aby se Bůh v tomto tragickém období pandemie smiloval a slitoval. Všichni jsme bratři. Svatý František z Assisi říkával: všichni jsme bratři. A proto se dnes - muži i ženy všech náboženských vyznání - spojujeme v modlitbě a pokání, abychom prosili o milost uzdravení z této pandemie.“

V homilii papež komentoval první liturgické čtení, které bylo pro tento zvláštní den vybráno z knihy proroka Jonáše (Jon 3,1-10). Podává, jak obyvatelé města Ninive reagovali na kázání tohoto proroka zkázy, když totiž »uvěřili Bohu, vyhlásili půst a oblékli se do žínic, velcí i malí«, takže se Bůh [..] »smiloval a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil«

„V prvním čtení jsme slyšeli příběh o Jonášovi, podaný dobovým stylem. Ve městě Ninive byla „jakási pandemie“ – nevíme - snad „morální pandemie“, a proto hrozila městu zkáza. A Bůh poslal Jonáše, aby kázal, modlil se, postil a konal pokání (v. 7-8). Jonáš se této pandemie nejprve polekal a utekl (srov. Jon 1,1-3). Pán jej však povolal podruhé, a on souhlasil a šel kázat (v.1-2). A dnes se modlíme my všichni, bratři a sestry z každé náboženské tradice, v den modlitby, postu a pokání, vyhlášený Vrchním výborem lidského bratrství. Každý z nás se modlí, komunity se modlí, náboženská vyznání se modlí, prosí Boha. Všichni bratři, sjednoceni v bratrství, které nás pojí v této bolestné a tragické chvíli.

Nečekali jsme tuto pandemii, přišla, aniž bychom se nadáli, ale nyní tu je. A mnoho lidí umírá. Množství lidí umírá v opuštěnosti a aniž by mohli něco dělat. Někdy nás může napadnout: „Mě se to netýká, díky Bohu, vyváznul jsem.“ Mysli však na ostatní! Pomysli na tuto tragédii a její důsledky na poli ekonomiky a školství, na důsledky, které přijdou potom. A proto se dnes, bratři a sestry, všichni, z jakéhokoli náboženského vyznání modlíme k Bohu. Možná někdo řekne, že to je náboženský relativismus, který je nepřípustný.“ Ale copak nelze prosit Otce všech? Každý ať se modlí, jak umí, jak mu bylo dáno jeho kulturou. Nemodlíme se proti sobě, tedy jedna náboženská tradice proti druhé, nikoli! Všichni jsme sjednoceni jako lidské bytosti, jako bratři, modlíme se k Bohu podle vlastní kultury, podle vlastní tradice, podle svojí víry, avšak prosíme Boha jako bratři a sestry, a to je důležité! Postíme se, prosíme Boha o odpuštění svých hříchů, aby se Pán nad námi smiloval, prominul nám a zastavil tuto pandemii. Dnešek je dnem bratrství, hledíme k jedinému Otci jako bratři.

Loni, v listopadu minulého roku jsme nevěděli, co je to pandemie. Přišla jako potopa, naráz. Nyní se trochu probouzíme. Existuje však mnoho jiných pandemií, které působí lidem smrt, a my si toho nevšímáme, díváme se na druhou stranu. Poněkud si neuvědomujeme tragédie, které ve světě probíhají v této chvíli. Chtěl bych vám podat jen jednu oficiální statistiku z prvních čtyřech měsíců tohoto roku. Nemluví o pandemii koronaviru, mluví o jiné. V prvních čtyřech měsících tohoto roku zemřely 3 miliony 700 tisíc lidí hladem. To je pandemie hladu. Ve čtyřech měsících téměř 4 miliony lidí... Dnešní modlitba, v níž prosíme Pána, aby zastavil tuto pandemii, nás musí vést k zamyšlení nad jinými pandemiemi ve světě. Je jich mnoho! Pandemie válek, hladu a mnohé jiné. Dnes je však důležité, že jsme díky odvaze Vrchního výboru pro lidské bratrství společně vybízeni, aby se každý modlil podle vlastní tradice, postil, konal pokání, skutky milosrdenství a pomoci druhým. Toto je důležité. V knize Jonáš jsme slyšeli, že Pán, když viděl, jak lidé reagovali, totiž obrácením, »nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil« (Jon 3,10).

Kéž Bůh zastaví tuto tragédii, tuto pandemii. Kéž se nad námi Bůh smiluje a zastaví také ty další, hrozné pandemie: pandemie hladu, války a neposkytovaného vzdělání dětem. A prosíme o to jako bratři, všichni společně. Kéž nám všem žehná Bůh a smiluje se nad námi.“

Kázal papež František při ranní mši, která opět končila adorací vystavené svátosti oltářní, aby věřícím, kteří se mohou účastnit eucharistie pouze sledováním televizního přenosu, byl poskytnut prostor k duchovnímu svatému přijímání.

Milan Glaser