Rádio Vaticana

Migranti jako silná karta Erdoganova nátlaku na Evropu

5.3.2020

Řecko/ Turecko. Na řecko-turecké hranici dochází k dramatickým scénám. Jak referuje katolický arcibiskup Athén, turecké úřady nechávají přivážet na hranice tisíce migrantů. Využívají k tomu veškeré možné prostředky: vlaky, autobusy a dokonce taxíky. Turečtí vojácí stříhají na hranici ostnaté dráty, aby migrantům umožnili přechod do Řecka. „Je známo, že Turkům jde o to, aby vytlačili migranty do Řecka a tímto způsobem vyvíjeli nátlak na Evropskou unii,“ říká arcibiskup Sevastianos Rossolatos.

K podobným situacím dochází také na pobřeží. Turci připravují pro migranty lodě, kterými se mají přeplavit na blízké řecké ostrovy, říká P. Antonio Voutsinos z řecké charity. Varuje také, že v Turecku se v této chvíli nachází 3,5 milionu migrantů, kteří se mohou kdykoli vydat do Evropy. „Problém není pouze humanitární, ale politický. Turci užívají migranty jako zbraň k nátlaku na Unii,“ dodává řecký kněz.

Jak zdůrazňuje Andrea Avedduto, mluvčí sdružení Pro Terra Santa, klíčem k pochopení aktuální situace je nadcházející porážka Turecka ve válce se Sýrií. Erdogan se nechce smířit s prohrou, a proto vyvíjí nátlak na západní státy, říká Avedduto.

„Diplomacie zmůže málo; ostatně velmi málo dokázala i v minulých letech. Konečný vojenský střet Sýrie a Turecka je nevyhnutelný. Je nepochybné, že Turecko dnes bojuje v Sýrii po boku Al-Kaidy a dalších teroristických uskupení. Stavějí se ještě na odpor režimu prezidenta Asada, který však už získal naprostou většinu syrského území. Asadovi za pomoci Ruska se pravděpodobně podaří udusit také poslední centrum džihádistů a získá zpět plnou kontrolu nad Sýrií. Bude to vítězství ve válce, kterou Erdogan nechce prohrát a ve které se angažoval od samého počátku. Právě proto se nyní uchyluje k této zbrani, kterou jsou uprchlíci. Připomíná Evropě, že si s migranty neporadí – ostatně má pravdu. Nesmíme ale přijímat poučení od Turecka, řízeného diktátorem Erdoganem, který v posledních letech hraje velmi špinavou hru na podporu svých politických a ideologických zájmů v tomto regionu, který před mnoha lety patřil do Ottomanského impéria, a Erdogan na něj nechce rezignovat.“

Velmi napjatá je také sitauce v Řecku, které se bojí masového přílivu migrantů a ví, že se nemůže stát druhým Libanonem. Týká se to zejména ostrovů, na které migranti přijíždějí. Na Lesbu došlo k důrazným manifestacím místních obyvatel, kteří odmítají další příliv běženců. Mluví P. Maurice Joyeux z Jezuitské služby uprchlíkům (Jesuit Refugee Service):

„Situace je napjatá. Významná je tu přítomnost armády. Cesty jsou zablokované, aby se znemožnil dojezd zejména do táboru Moria, ve kterém žije již 19 tisíc uprchlíků, usilujících přeplavit se do Athén. Nikdo neví, co si počít. Problémem jsou také útoky na pracovníky nevládních organizací. Po těchto incidentech se rozhodli opustit tábor Moria, protože za této situace nemohou už dále pracovat. V důsledku toho ovšem zůstávají migranti bez jejich pomoci jak v táboře Moria, tak i Kara Tepe."

Joyeux dodává, že nedávná finanční pomoc udělená Evropskou unií Řecku není dostačujícím řešením. Podle mínění tohoto jezuity bude nezbytné rozmístit migranty po celé Evropě. Dodává zároveň, že humanitární koridory nebudou fungovat, dokud Unie nebude mít k dispozici intervenční síly, které by přinutily země jako Polsko, Maďarsko nebo Rakousko k rezignaci na jejich postoje.

Johana Bronková