30.9.2019 

Vatikán. Také letos zazněl Vatikánskou bazilikou svatováclavský chorál, kterým se minulou sobotu, na slavnost hlavního národního patrona, čeští krajané a poutníci duchovně připojili ke staroboleslavským oslavám. Hlavním celebrantem mše svaté, která se letos konala u oltáře katedry, byl arciopat břevnovského kláštera, o. Petr Prokop Siostrzonek OSB. Koncelebrovali rektor Papežské koleje Nepomucenum, o. Roman Czudek, a studenti koleje. Českou republiku v den jejího státního svátku – Dne české státnosti – zastoupili velvyslanec při Svatém stolci, Václav Kolaja, a ing. Radek Vogl, poradce ministra zahraničních věcí, který přečetl jeho pozdravný dopis. Liturgii, které se účastnilo více než sto věřících, doprovodil pražský chlapecký sbor Pueri gaudentes.V jejím závěru se pak liturgické procesí a všichni shromáždění za zpěvu svatováclavského chorálu odebrali k českému národnímu oltáři, který je umístěn po pravé straně příčné lodi svatopetrské baziliky. Před oltářním obrazem sv. Václava pak zazpívali českou hymnu a pomodlili se za vlast.

Břevnovský arciopat o. Petr Prokop Siostrzonek našim posluchačům přiblížil několik myšlenek, s nimiž se obrátil na české poutníky ve Vatikánu.

„Jednak jsem vůbec na počátku poděkoval za tuto pouť – byla to pro mne veliká čest, že jsem mohl sloužit v bazilice sv. Petra právě na sv. Václava tuto mši svatou. Chtěl jsem přiblížit všem účatníkům, že díky Karlu IV. máme oltář a obraz svatého Václava v srdci církve, že díky Karlu IV. si dokážeme představit, jak sv. Václav vypadal, protože podle svatováclavské lebky zhotovil svatováclavskou korunu, která zdobila panovníky našich zemí v minulých staletích. Myslím, že nejdůležitější je to, co je obsaženo v jedné anglické koledě o dobrém králi Václavovi – i když my mu říkáme kníže, který o Vánocích chtěl obdarovat chudáky a v zimě obcházel ty, kteří potřebovali jeho službu. Jeho služebníkovi přitom bylo zima a král ho vyzval: Jdi v mých šlépějích. Jemu zima nebyla...Kam jdeme v jeho šlépějích? K Bohu a bližnímu. Myslím, že to bylo hlavní svatováclavské poselství, abychom šli v jeho šlépějích k Bohu a bližnímu, a k tomu jsem chtěl vyzvat ty, kteří se shromáždili v ten svatováclavský den daleko od vlasti. A hlavně pak k tomu, abychom prosili za své budoucí, jak to zpíváme v chorálu, abychom si uvědomili, že za nás ta minulá staletí prosili také. My jsme pro ně byli ti budoucí. To, co odkážeme my našim budoucím, je právě onen odkaz: jít v jeho šlépějích k Bohu a bližnímu.“

Co pro vás jako benediktina znamenala tato pouť do Říma?

Hluboce jsem si uvědomoval, že přede mnou sem před staletími putovala Boleslavova dcera Mlada, která byla členkou jakéhosi diplomatického sboru, který vyjednával i zřízení pražského biskupství a po návratu založila první ženský benediktinský klášter u sv. Jiří na Pražském hradě roku 973. Pak sem putoval také zakladatel našeho břevnovského kláštera sv. Vojtěch, který na Aventinu u sv. Alexia vstoupil do kláštera, složil tam svoje sliby a přivedl odsud první skupinu benediktinů do Prahy. Vždycky si proto hluboce uvědomuji tyto souvislosti s putováním a poutníkům, shromážděným na svatého Václava u svatého Petra, jsem zdůraznil, že každé putování nám ukazuje dvě základní myšlenky. Při putování si uvědomíme, jak málo toho k životu potřebujeme, protože toho skutečně moc neneseme. Ale naopak na poutním místě, pokud pouť hluboce prožijeme, si zase uvědomíme, že k životu potřebujeme daleko víc, než si myslíme. Myslím si, že každého z nás v tomto smyslu oslovila tato pouť a bohoslužba a že si odneseme nové povzbuzení k našemu dalšímu duchovnímu životu.“

Uvedl arciopat břevnovského kláštera. Dodejme, že svatováclavské oslavy v Římě pokračovaly ve zcela zaplněném kostele Sant´Andrea della Valle nedělním koncertem sboru Pueri Gaudentes, který zorganizovalo velvyslanectví České republiky při Svatém stolci. Pod vedením sbormistrů Zdeny Součkové a Libora Sládka a za klavírního doprovodu Denisy Novákové provedl pražský chlapecký sbor mimo jiné skladby několika českých autorů – Jana Táborského, Zdeňka Lukáše a Petra Ebena.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.