7.9.2019 

Promluva papeže k diplomatickému sboru a občanské společnosti, Antananarivo – Madagaskar.

Pane prezidente,

Pane premiére,

Dámy a pánové, členové vlády a diplomatického sboru,

Vážení představitelé,

Reprezentanti různých náboženských vyznání a občanské společnosti,

Drazí bratři a sestry!

Srdečně zdravím prezidenta Madagaskarské republiky a děkuji za jeho laskavé pozvání k návštěvě této krásné země, jakož i za jeho slova na uvítanou. Mluvil jste, pane prezidente, s nadšením a láskou ke svému lidu. Děkuji vám za tento výraz vlasteneckého cítění. Zdravím rovněž premiéra, členy vlády a diplomatického sboru a představitele občanské společnosti. A bratrsky zdravím biskupy, členy katolické církve a představitele jiných křesťanských vyznání a náboženství. Děkuji všem jednotlivcům a institucím, kteří umožnili tuto cestu, zejména malgašskému lidu, který nás tak pohostinně přijímá.

V preambuli Ústavy vaší republiky jste vyjádřili jednu ze základních hodnot malgašské kultury: fihavanana, což znamená duch sdílení, vzájemná pomoc a solidarita. Zahrnuje také důležitost rodinných vazeb, přátelství a blahosklonnost vůči lidem i přírodě. Vyjevuje se tak „duše“ vašeho lidu a osobité rysy, jimiž se vyznačuje a které ho utvářejí a umožňují mu odvážně a obětavě čelit rozmanitým protivenstvím a těžkostem, s nimiž se musíte denně vyrovnávat. Tuto požehnanou zemi je třeba poznat, uznat a ocenit nejen pro její krásu a nesmírné přírodní bohatství, ale neméně také pro její „duši“, která vám dává sílu nasazovat svůj život (aina), jak správně připomněl otec Antonín Padovský Rahajarizafy SJ.

Poté co vaše země znovu získala svoji nezávislost, touží po stabilitě a míru a uskutečňuje pozitivní demokratickou alternaci, spojující respekt ke komplementaritě stylů a projektů. To dokazuje, že „politika je základním prostředkem pro utváření lidské pospolitosti a institucí“ (Poselství ke Světovému dni míru 2019), když ji její činitelé žijí jako službu lidstvu. Je tudíž jasné, že poslání a odpovědnost politiky jsou ustavičnou výzvou pro ty, kteří mají mandát sloužit svým spoluobčanům a chránit je, zejména ty nejzranitelnější, podporovat důstojný a spravedlivý rozvoj a zapojovat všechny aktéry občanské společnosti. Jak totiž připomínal sv. Pavel VI., rozvoj národa „se neomezuje na pouhý hospodářský růst. Aby byl opravdový, musí být všestranný, to jest musí vést k rozvoji celého člověka a celého lidstva“ (Populorum progressio, 14).

Z tohoto hlediska vás vybízím, abyste rozhodně a usilovně bojovali proti všem endemickým formám korupce a spekulace, které prohlubují sociální nerovnost, a čelili situacím velké nestálosti a exkluze, jež uvrhují váš lid do nelidské bídy. Odtud plyne nezbytnost zavádět veškeré strukturální mediace, které mohou zajistit lepší přerozdělování příjmů a intergální podporu všech obyvatel, zejména těch nejchudších. Tato podpora se nemůže omezovat na pouhé sociální zabezpečení, ale vyžaduje uznání právních subjektů povolaných k plné účasti na vytváření vlastní budoucnosti (srov. Evangelii gaudium, 204-205).

Kromě toho jsme se naučili, že nelze mluvit o integrálním rozvoji, aniž bychom věnovali pozornost a péči našemu společnému domu. Nejde jen o to nalézt nástroje na uchování přírodních zdrojů, ale „hledat integrální řešení, která zahrnou interakce přírodních systémů mezi sebou a se sociálními systémy. Neexistují dvě oddělené krize, tedy krize životního prostředí a krize sociální, nýbrž jedna a komplexní sociálně-environmentální krize“ (Laudato si´, 139).

Váš krásný ostrov Madagaskar oplývá rostlinnou i živočišnou biodiverzitou, a toto bohatství je obzvláště ohroženo nepřiměřeným odlesňováním, z něhož mají užitek nemnozí. Jeho úpadek  zatěžuje budoucnost země i našeho společného domu. Jak víte, dochované lesy jsou ohrožovány požáry, pytláctvím a nekontrolovanou těžbou cenných dřevin. Rostlinná i živočišná biodiverzita je ohrožena v důsledku pašeráctví a ilegálního exportu. Je pravda, že pro zainteresované obyvatelstvo jsou mnohé z těchto aktivit, jež poškozují životní prostředí, tím, co momentálně umožňuje jeho přežití. Bude proto nezbytné vytvářet pracovní příležitosti, které produkují zisk, respektují životní prostředí a pomáhají lidem dostat se z bídy. Jinými slovy, neexistuje opravdový ekologický přístup, ani konkrétní ochrana prostředí bez sociální spravedlnosti, která zaručí právo na všeobecné určení pozemských dober nynějším, ale i budoucím generacím.

Do toho se musíme zapojit všichni, včetně mezinárodního společenství. Mnozí jeho představitelé jsou zde dnes přítomni. Je třeba uznat, že pomoc, kterou poskytují tyto mezinárodní organizace rozvoji této země, je veliká a zviditelňuje otevřenost Madagaskaru vůči světu. Existuje riziko, že se tato otevřenost stane domnělou „univerzální kulturou“, která znevažuje, pohřbívá a potlačuje kulturní dědictví jednotlivých národů. Ekonomická globalizace, jejíž meze jsou stále zřetelnější, nesmí vést ke kulturní homogenizaci. Budeme-li se podílet na procesu, respektujícím původní priority a životní styly, v nichž se ctí touhy občanů, budeme si počínat tak, aby pomoc poskytovaná mezinárodním společenstvím nebyla jedinou zárukou rozvoje země, nýbrž sám lid na sebe postupně bral tuto povinnost a stal se tvůrcem vlastního osudu.

Proto tedy musíme věnovat pozornost a zvláštní respekt k místní občanské společnosti, místnímu lidu. Podporou jejích iniciativ a aktivit bude více slyšet hlas těch, kteří jej nemají, a také různé i kontrastní harmonie národního společenství, hledajícího svoji jednotu. Vybízím vás k představě  tohoto procesu, ve kterém nikdo není odsunut stranou, jde sám či bloudí.

Jako církev chceme napodobovat dialog vaší krajanky, blahoslavené Victorie Rasoamanarivo. Její svědectví lásky k vlasti a jejím tradicím, služba těm nejchudším jako znamení její víry v Ježíše Krista nám ukazují cestu, kterou jsme povoláni se také ubírat.

Pane prezidente, dámy a pánové, rád bych znovu potvrdil vůli a ochotu katolické církve na Madagaskaru přispívat v neustálém dialogu s křesťany jiných vyznání, s příslušníky jiných náboženství a se všemi aktéry občanské společnosti k adventu pravého bratrství, jehož si tolik cení fihavanana, a prosazovat integrální lidský rozvoj, aby nikdo nebyl vyloučen.

S touto nadějí prosím Boha, aby žehnal Madagaskaru a jeho obyvatelům, uchovával vašemu krásnému ostrovu mír a pohostinnost a obdařil jej prosperitou a štěstím.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.