Rádio Vaticana

Papež novelizoval statuta vatikánské banky (IOR)

10.8.2019

Vatikán. Dnes byla zveřejněna nová statuta Institutu pro náboženská díla (IOR), označovaného poněkud nepřesně jako vatikánská banka. Účel peněžního institutu, definovaný ve statutech zůstává nezměněn, totiž „chránit a spravovat movitý i nemovitý majetek, který byl převeden nebo svěřen tomuto institutu fyzickými či právnickými osobami, a je určen k náboženským nebo dobročinným účelům“.

Papež František uvedl tuto změnu vlastnoručně psaným listem, který nese datum 8. srpna t.r. a připomíná krátce také dějiny této právnické osoby městského státu Vatikán. Institut kanonicky založil papež Pius XII. v roce 1942 přeměnou původní finanční „Komise ad pias causas“ utvořené papežem Lvem XIII. roku 1887. První statuta jsou z roku 1944 a reformována byla papežem Janem Pavlem II. v roce 1990. Ode dneška má tedy zmíněný peněžní ústav nová statuta na zkušební dobu dvou let.

Orgány institutu tvoří pětičlenná kardinálská komise, dále prelát, sedmičlenná dozorčí rada a ředitelství. Novinkou statut je externí revizor, kterým je na dobu určitou jmenována fyzická nebo právnická osoba, nepatřící k samotnému institutu. Výraznou změnou je také požadavek, aby každý zaměstnanec „vatikánské banky“ měl výlučný pracovní poměr, takže nesmí ani zdarma vykonávat žádnou jinou aktivitu či poradenství uvnitř nebo vně městského státu Vatikán. Všichni zaměstnanci se drží Etického kodexu, schváleného dozorčí radou. Nově zavedena byla funkce sekretáře Dozorčí rady, pečujícího o zápis veškerých sdělení či ujednání této rady.

Vatikánský peněžní institut má podle poslední výroční zprávy za rok 2018 celkem 14 953 klientů, z nichž 53% tvoří řeholní kongregace a řády, 12% úřady římské kurie, Svatého stolce, městského státu Vatikán a nunciatur; přibližně 9% klientů tvoří biskupské konference, diecéze a farnosti, 8% kanonické instituce, 8% duchovenstvo (kardinálové, biskupové, kněží, řeholnice) dalších 8% vatikánští zaměstnanci a penzisté; asi 2% tvoří nadace kanonického práva a další subjekty.

Milan Glaser