Našla jsem v telefonu papežovu zprávu v italštině, přeloženou pro mě do francouzštiny. Byla to velmi dojemná a osobní slova, říká Vivian Lambert. Připomíná také, že Františka podrobně informoval o Vincentově případu kardinál Barbarin, o jehož otcovském přístupu k tragickému případu svého syna se vyjadřuje s velkou vděčností.

V prvním pokusu o odstup od své bolesti a hněvu z bezmoci, s níž musela přihlížet synově agónii, ujišťuje, že případ ještě neskončil. Věří totiž, že se její rodina stala obětí politické konspirace a že je nutné znovu nastolit spravedlnost. “Nadále věříme našim právníkům. Nevím, jak daleko dojdeme. Pokud nebude možné nic prosadit, probudíme přinejmenším svědomí soudců. Kam směřujeme! Dnes to byl Vincent. Ale co ostatní, dalších 1700 lidí postižených stejně jako on… A kdo přijde na řadu po nich, lidé s Alzheimerem?” – táže se Vivian Lambert.

Vincent nyní bude andělem strážným pro mne a snad i pro celou Francii, protože Francie si to nezaslouží, dodává s odhodláním bojovat proti zákonu, který připouští legální zabíjení lidí, kteří jsou sice postižení, ale rozhodně nikoli umírající.