7.5.2019
Promluva papeže k občanským představitelům Severní Makedonie.
Pane prezidente,
Pane ministerský předsedo,
Vážení členové diplomatického sboru,
Vážení představitelé občanských a náboženských autorit,
Drazí bratři a sestry,
Srdečně děkuji panu prezidentovi za jeho vlídná slova na přivítanou a za milé pozvání k návštěvě Severní Makedonie, které mi spolu s panem ministerským předsedou adresoval.
Děkuji rovněž představitelům jiných, zde přítomných, náboženských komunit. Co nejsrdečněji zdravím katolickou komunitu, zastoupenou biskupem Skopje a eparchou eparchie bl. Panny Marie Nanebevzaté ve Strumici-Skopji, jež je aktivní a integrální součástí vaší společnosti a má plnou účast na radostech, obavách a každodenním životě vašeho národa.
Nástupce apoštola Petra dnes poprvé navštěvuje Republiku Severní Makedonii a jsem rád, že tak mohu učinit ve 25. výročí obnovení diplomatických vztahů se Svatým stolcem, které byly nastoleny nemnoho let po vyhlášení nezávislosti, k němuž došlo v září roku 1991.
Vaše země, most mezi Východem a Západem a místo, v němž se sbíhá mnoho kulturních proudů, v sobě soustředí řadu zvláštních rysů tohoto regionu. Vznosné dědictvé její byzantské a otomanské minulosti, smělé pevnosti v srdci hor a nádherné ikonostasy její starobylých kostelů, odhalujících křesťanskou přítomnost již od apoštolských dob, jsou svědectvím intenzity a bohatství tisícileté kultury, jež v ní přebývá. Dovolte mi však říci, že toto kulturní bohatství je pouhým odrazem vašeho nejvzácnějšího a nejhodnotnějšího bohatství, jímž je multietnické a multináboženské složení tváře vašeho národa, které je plodem bohaté - a proč to neříci - také složité historie vztahů upředených v průběhu staletí.
Tato změť kultur, etnických a náboženských příslušností se stala příležitostí k pokojnému a trvalému soužití, v němž se jednotlivé identity dokázaly a mohly vyjádřit a rozvinout, aniž by popíraly, utiskovaly či diskriminovaly jiné. Tak se vytvořilo předivo vztahů a situací, které z vás mohou po této stránce činit příklad poklidného a bratrského soužití ve vzájemné úctě a respektu.
Tyto zvláštní rysy jsou zároveň nositelem zvláštního významu na cestě užší integrace s evropskými zeměmi. Je mým přáním, aby se tato integrace rozvíjela pozitivním směrem pro celou oblast Západního Balkánu a aby k ní vždy docházelo v úctě k různorodostem a základním právům.
Rozličná náboženská příslušnost pravoslavných, muslimů, katolíků, židů a prostestantů, jakož i etnická různorodost Makedonců, Albánců, Srbů, Chorvatů a lidí jiného původu, zde totiž vytvořila mozaiku, v níž každý kamínek přispívá k originalitě a kráse celého obrazu. Je to krása, která dosáhne ještě větší nádhery v té míře, v níž ji budete schopni přenést a zasít do srdcí nových generací.
Veškeré úsilí o to, aby různé náboženské skutečnosti a rozličná etnika nalezla půdu společného porozumění v důstojnosti každé lidské osoby a z ní plynoucího zaručení základních svobod, nebude nikdy marné, ba naopak vytvoří nezbytnou setbu pro budoucnost míru a prosperity.
Chtěl bych rovněž připomenout velkorysé úsilí vaší republiky – jak ze strany státních orgánů, tak díky významnému příspění různých mezinárodních organizací jako je Červený kříž, charita a některé nevládní organizace – v přijímání a prokazování pomoci velkému množství migrantů a uprchlíků pocházejícch z různých blízkovýchodních zemí. Tito lidé prchali z války nebo ze situace krajní bídy, často navozená právě závažnými válečnými konflikty, a v letech 2015-16 překročili vaše hranice a nalezli u vás významné útočiště, aby pak povětšinou směřovali dále na sever či západ Evropy. Pohotové projevy solidarity nabídnuté těm, kdo se tehdy ocitli v palčivé potřebě a kromě domova práce a vlasti přišli také o mnoho svých drahých, jsou vám ctí a mluví o duši tohoto národa, který sám poznal nedostatek, a tudíž rozpoznává v solidaritě a sdílení hmotných statků cestu každého autentického rozvoje. Přál bych si, aby se poučil z tohoto solidárního řetězce, jímž se vyznačovala ona krizová situace, ve prospěch veškerých dobrovolnických děl ve službě nejrůznějším podobám nesnází a potřeby.
Chtěl bych rovněž zcela zvláštním způsobem vzdát poctu jedné vaší proslulé spoluobčance, jež vedena láskou k Bohu učinila z lásky k bližním nejvyšší zákon své existence, čímž vyvolala obdiv na celém světě, a zavedla zvláštní a radikální způsob služby opuštěným, odepsaným a nejchudším. Mluvím přirozeně o té, jež je všeobecně známá jako Matka Tereza z Kalkaty. Její občanské jméno bylo Anjezë Gonxha Bojaxhiu, narodila se na předměstí Skopje v roce 1910, v Indii vykonávala svůj apoštolát spočívající v pokorném a naprostém sebedarování a prostřednictvím svých sester dosáhla na nejrůznější geografické a existenciální hranice. Jsem rád, že se zanedlouho budu moci zastavit v modlitbě před jejím památníkem, postaveným na místě, kde stával kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, v němž byla pokřtěna.
Právem jste na tuto ženu hrdí. Chci vás povzbudit, abyste s nasazením, oddaností a nadějí pokračovali v práci na tom, aby synové a dcery této země mohly podle jejího příkladu objevit, dosáhnout a nechat dozrát povolání, které pro ně vysnil Bůh.
Pane prezidente,
Od chvíle, kdy Severní Makedonie získala nezávislost, Svatý stolec s živou pozorností doprovázel kroky, které tato země učinila ve prospěch vývoje dialogu a porozumění mezi občanskými autoritami a náboženskými vyznáními.
Dnes mi Prozřetelnost nabízí možnost, abych vám tuto svoji blízkost projevil osobně. Chtěl bych tedy také vyjádřit vděčnost za každoroční návštěvy vaší oficiální delegace u príležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje. Chtěl bych vás povzbudit, abyste s důvěrou pokračovali v započaté cestě, směřující k tomu, aby se vaše země stala majákem míru, přijetí a plodné integrace kultur, náboženství a národů. Vycházejíce ze svých vlastních identit a dynamismu svého kulturního a občanského života budou moci budovat společný úděl v otevřenosti k bohatství nesenému každým jednotlivcem.
Kéž Bůh chrání a požehná Severní Makedonii, zachová ji ve svornosti a dopřeje jí prosperitu a radost!
Přeložila Johana Bronková
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.