12.2.2019 

Na konci března se papež František vydá do Maroka, aby pokračoval v mezináboženském dialogu s islámem.  Právě v perspektivě této cesty napsal arabsko-muslimský spisovatel Boualem Sansal fejeton adresovaný papeži. Vyšel na stránkách Revue des Deux Mondes, magazínu, který vychází ve Francii od roku 1829. Islámský intelektuál v něm  vybízí k realistickému pohledu na islám, který by „pomohl dnešnímu běžnému muslimovi, který byl zbaven svobodné vůle fundamentalisty, společenskými mechanismy a novou revolucí, a pomohl islámu k prolomení temné stagnace, do níž jej uvrhlo deset století doslovné interpretace Koránu.“

„Zavilé mlčení evropských lídrů o náboženství, a zejména o islámu, je překvapením a zklamáním,“ píše alžírský romanopisec. „Jejich obeznámenost s náboženstvími je kusá, zdá se, že vůbec nepociťují tektonické pohyby, jež jimi zmítají, nebo o nich vědí jen málo, což je ještě nebezpečnější“.

Sansal mluví „o sebevražedném a dokonce zločinném postoji, v současném kontextu poznamenaném „závratnou expanzí arogantní, exkluzivistické a radikální verze islámu. Je to jako žít u paty sopky a nepochopit, že se připravuje k výbuchu“. Jak si tento postoj vysvětlit? Sansal nabízí několik hypotéz: První z nich říká, že sice vědí, ale usmysleli si nic nedělat, raději odvracejí zrak. Zlo se jim zdá příliš zakořeněné. Podle další hypotézy jsou ochromeni nebezpečím a přenechávají starost na společnosti v naději, že její imunitní systém nakonec cizí těleso vstřebá. Třetí Sansalova hypotéza tvrdí, že „mnoho lídrů přijalo ideu, že střídání náboženství ve společnosti je možné a konec konců také žádoucí, proč ne?“  Avšak – varuje muslimský spisovatel – „islám, poslední náboženství, které přišlo do Evropy, má vnitřní překážku k integraci v rámci evropského zásadně židovsko-křesťanského rámce, jakkoliv je dnes tento rámec narušen“.

Boualem Sansal vysvětluje, že všechny muslimské země odmítají ideu integrace, promísení se s židovsko-křesťanskou společností považují za apostazi. Naopak, cílem imámů je připojit Evropu k muslimské komunitě, dodává alžírský spisovatel. Rekapituluje pak stručně dějiny islámské expanze od dobytí Jeruzéma v roce 637, přes Byzanc a katolické Španělsko až po Vídeň. Neváhá označit islám za náboženství, jehož nastolení „žádná civilizace nepřežila“.

Papež František se snaží živit jiný pohled na islám, nechce v něm vidět tradičního nepřítele křesťanství, nýbrž jeho nejbližšího přítele, pokračuje alžírský spisovatel. Upozorňuje však, že je nutné otevřít oči k reálné situaci dnešního islámského světa. „Připomínat násilí mezi katolíky nebo dokonce domácí násilí, aby se relativizovalo násilí islámské, znamená v jistém smyslu jeho ospravedlňování,“ dodává Boualem Sansal. Varuje zároveň před ignorováním expanze radikálního islámu ve světě. Dnešní papežové už nemají k dispozici vojska křesťanských států, mají pouze své magisterium, které se v posledních letech stalo nejednoznačné, zatímco islám je dnes více než kdykoli dříve soustředěn na své prorocké poslání, dodává alžírský spisovatel a bojovník proti islámskému fundamentalismu.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.