24.1.2019
Promluva papeže na setkání s politickými představiteli, Panama
Pane prezidente,
vážení představitelé,
dámy a pánové!
Děkuji panu prezidentovi za jeho slova na uvítanou i za jeho laskavé pozvání k návštěvě této ušlechtilé země. Ve Vás zdravím veškerý panamský lid, který od Darién po Chiriquí a Bocas del Toro vyvinul obrovské úsilí v přijetí tolika mladých lidí ze všech částí světa. Děkuji, že jste nám otevřeli brány.
Začínám svoji pouť na zdejší historické místo, o kterém Simón Bolívar prohlásil, jak připomněl pan prezident, že „kdyby si měl svět vybrat svoje hlavní město, zajisté by tak blahý úděl určil Panamě“, a uspořádal tu konvokaci lídrů svojí doby, aby zde spřádal přání jediné Velké vlasti. Toto svolání nám dává pochopit, že naše národy jsou schopné vytvořit, ztvárnit a především si přát Velkou vlast, která dokáže a bude umět přijmout, respektovat a obsáhnout multikulturní bohatství každého lidu a každé kultury. Přidržme se této inspirace a rozjímejme o Panamě jakožto zemi, která svolává a chová přání.
1. Země, jež svolává
Toto jméno dostala na Panamském kongresu (1826 - pozn. překl.) a dostává je také dnes příjezdem tisíců mladých lidí, kteří si sem přinášejí touhu a přání setkat se a slavit.
Vaše země je díky svojí privilegované pozici strategickým místem nejenom pro tento region, ale pro celý svět. Most mezi oceány a místo pro setkání – Panama – je nejužší zemí celého amerického kontinentu, symbolem udržitelnosti, jež povstává ze schopnosti vytvářet svazky a spojenectví. Tato schopnost tkví v srdci panamského lidu.
Každý z vás má zvláštní podíl na budování země a je povolán to činit tak, aby mohla dostát svému poslání, totiž být zemí svolávající a zemí setkávání. To vyžaduje rozhodnost, nasazení a každodenní práci, aby všichni obyvatelé tohoto území měli možnost být aktéry svého údělu, svých rodin a celého svého národa. Je nemyslitelná budoucnost společnosti bez aktivní – nikoli jen nominální – účasti každého z jejích členů, a to takovým způsobem, aby důstojnost byla uznávána a zaručována dostupností kvalitního vzdělání a důstojné práce. Obojí je s to napomoci uznání a docenění geniality a kreativního dynamismu tohoto lidu a zároveň jsou nejlepším protilékem na jakýkoli typ protekce, která si vynucuje zúžení svobody a podmaňuje nebo přehlíží důstojnost občanů, zejména těch nejchudších.
„Génius“, který je této zemi vlastní, se vyznačuje bohatstvím jeho domorodých národů: Bri-Bri, Buglé, Emberá, Guna, Naso tjerdi, Ngöbe a Wounaan, kteří mohou ze svojí kultury a vidění světa mnohé říci a připomenout. Jim patří můj pozdrav a uznání. Ať nepřestane být znamením naděje skutečnost, že tento Světový den mládeže začal před týdnem Dnem mládeže autochtonních národů a Dnem mládeže afrického původu. Zdravím vás odtud a děkuji vám, že jste podnikli tento první krok Světového dne mládeže.
Být zemí svolávající znamená slavit, uznat a naslouchat specifičnosti každého z těchto národů a všech mužů a žen, kteří představují panamskou tvář a dovedou spřádat budoucnost otevřenou naději, protože schopnost bránit obecné dobro, přesahující zájmy některých nebo sloužící jen některým, je možná pouze skrze pevné rozhodnutí pro spravedlivé sdílení svých statků.
Nové generace svojí radostí a svým nadšením, svojí svobodou, vnímavostí a kritickým myšlením vyžadují od dospělých, ale zvláště od všech těch, kteří mají ve veřejném životě vedoucí roli, aby jejich jednání odpovídalo důstojnosti a pravomoci, která jim byla svěřena. Je to pozvání žít střídmě a transparentně, v konkrétní odpovědnosti za druhé a za svět, aby svým jednáním dokazovali, že veřejná služba je synonymem cti a spravedlnosti, opakem jakékoli formy korupce. Vyžadují nasazení, ve kterém všichni - počínaje námi, kteří se považujeme za křesťany – máme odvahu vytvářet „opravdu lidskou politiku“ (srov. Gaudium et spes, 73), která klade člověka do středu jakožto srdce všeho; a to znamená vytvořit kulturu větší transparentnosti mezi vládami, privátním sektorem a vším obyvatelstvem, jak praví vaše krásná modlitba za vlast: „Dej nám vezdejší chléb, ať jej můžeme jíst ve svém domě a ve zdraví hodném lidské bytosti.“
2. Země, která má přání
V těchto dnech bude Panama zmiňována nejenom jako regionální střed či strategické místo obchodu či přepravy lidí, ale stane se rozbočovačem (hub) naděje. Místem setkání, kde mladí z pěti kontinentů, plni přání a nadějí, budou slavit, setkávat se, modlit se a oživovat touhu i závazek vytvořit lidštější svět. Takto budou čelit krátkozrakým a krátkodechým vizím, které podlehly svodům rezignace či chamtivosti anebo uvízly v technokratickém paradigmatu, a nyní se domnívají se, že jedinou možnou cestou je „konkurence a zákon silnějšího, podle něhož mocný pohlcuje slabšího“ (Evangelii gaudium, 53), což uzavírá budoucnost novým perspektivám lidstva. Když Panama poskytuje pohostinství přání těchto mladých lidí, stává se z ní země, jež má přání, otřásá mnoha jistotami naší doby, vytváří životné horizonty, ukazující novou smysluplnost rozvoje v uctivém a soucitném pohledu na druhé. Během tohoto času budeme svědky otevření nových kanálů komunikace a porozumění, solidarity, kreativity a vzájemné pomoci; kanálů přizpůsobených člověku, podněcujících k nasazení a odstraňujících anonymitu a izolaci ve vztahu k novému způsobu budování dějin.
Jiný svět je možný, víme to, a mladí nás vybízejí, abychom se zapojili do jeho budování a jejich sny se tak nestaly pomíjivými či cizorodými, nýbrž daly podnět k sociální úmluvě, ve které všichni budou moci mít příležitost přát si zítřek, neboť také právo na budoucnost je lidským právem.
V tomto horizontu jako by nabývala tělesné podoby slova Ricarda Miró, který takto opěvoval svoji milovanou vlast: „Vidím-li tě, Vlasti, mám za to, žes božskou vůlí stvořena, aby pod sluncem, jež osvěcuje tě, celé lidstvo se sjednotilo v tobě“ (Patria de mis amores).
Opětovně vám děkuji za všechno, čím jste se přičinili k uskutečnění tohoto setkání, a Vám, pane prezidente, všem přítomným i všem, kteří nás sledují pomocí sdělovacích prostředků, ze srdce přeji novou naději a radost ve službě obecnému dobru.
Panna Maria La Antigua ať žehná a ochraňuje Panamu!
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.