Rádio Vaticana

Kardinál Parolin se vrací z Iráku, kde Vánoce budou státním svátkem

28.12.2018

Vatikán/Irbíl. Trpělivé, avšak zároveň až tvrdošíjně umíněné dílo vatikánské diplomacie nepolevuje ani o Vánocích, jak dosvědčuje návštěva vatikánského státního sekretáře v Iráku. Kardinál Pietro Parolin se po půlnoční mši v bagdádské chaldejské katedrále sv. Josefa setkal s nejvyššími státními představiteli – prezidentem Barhamem Sálihem a premiérem Ádilem Abdalem Mahdím. Poté odjel do iráckého Kurdistánu, kde sloužil liturgii ze svátku betlémských Mláďátek nejprve v Ankawě (27.12.) a dnes v městě Quaraqosh na Ninivské planině, které se stalo symbolem křesťanského mučednictví pod nadvládou samozvaného Islámského státu. Ačkoli jeho čtyřdenní cesta proběhla bez povšimnutí sdělovacích prostředků, je důležitým signálem, který papež František vysílá mezinárodnímu společenství v souvislosti s budoucím uspořádáním Iráku. Proti navrhovanému scénáři etnicky a nábožensky čistých či pročištěných území Svatý stolec, již počínaje Janem Pavlem II., staví zcela protichůdné řešení. Kardinál Parolin je v Iráku vyslovil naprosto zřetelně: „Jako jedinci i komunity, křesťané a muslimové, jsme povoláni prozářit temnoty strachu a nonsensu, vnášet do nezodpovědnosti a nenávisti slova a skutky světla“. V poselství iráckému lidu (L´Osservatore Romano, 27.-28.12.2018) dále naléhá na jeho adresáty, aby se učili přijímat lidskou rozdílnost a aby „tyto rozdíly nezneužívali k popouzení jedněch proti druhým, nýbrž nacházeli v nich možnost vzájemného obohacení, za ustavičného hledání obecného dobra“.

Zdá se, že tato výzva alespoň na místní politické rovině nezůstala oslyšena. Jak informuje agentura Asia News (27.12.2018), irácká vláda právě v těchto dnech schválila pozměňovací návrh k zákonu o státních svátcích, který povyšuje Vánoce na úroveň veřejné slavnosti pro všechny občany, křesťany i muslimy. Reagovala tak na žádost chaldejského patriarchy Louise Raphaela Saka, který vyslovil přání, aby se Bagdád řídil vzorem jiných většinově muslimských zemí, jako je Jordánsko, Sýrie či Libanon, kde se Narození Páně oficiálně slaví. Rozhodnutí irácké vlády ještě musí potvrdit parlament.

Dodejme, že iráčtí křesťané tvoří malou procentní menšinu v široce islámské společnosti (95%), která však není zanedbatelná z kulturního, ekonomického a sociálního hlediska. Od invaze Spojených států amerických do Iráku (2003) se jejich společenství postupně rozpadá – z původně půldruhého milionu věřících dnes zbývá o málo více než 300 tisíc křesťanů, především chaldejského a syrsko-katolického obřadu.

Jana Gruberová