Rádio Vaticana

Kardinál Schönborn: Křesťan může být realistický i milosrdný zároveň

25.10.2018

Vatikán. Nejlepším lékem na veškeré populismy a ideologie byla vždy víra, zakořeněná v Kristově lásce a utvářená ve škole evangelia. Věřící lidé mají totiž dobrý kontakt s realitou a nenechávají se svést ideologiemi – zdůrazňuje kardinál Christoph Schönborn. Na okraj synodního zasedání rozmlouval vídeňský arcibiskup s Vatikánským rozhlasem o situaci v dnešní Evropě.

Přiznal, že Starý kontinent má dnes mnoho problémů. Znepokojující jsou v tomto ohledu otazníky nad Boží existencí: kdyby Bůh existoval, pokud nějaký Bůh je... Ale Bůh přece existuje, stal se člověkem, Kristus zemřel a zmrtvýchvstal – říká kardinál Schönborn a zdůrazňuje, že naším prvním úkolem je hlásání tohoto kerygmatu:

“Bez ohledu na situaci Evropy, hlásání tohoto kerygmatu musí být naší první odpovědí. Kristus je totiž naší nadějí, pokojem, cestou, pravdou a životem. A díky tomu můžeme být zároveň velmi realističtí i plní milosrdenství v přístupu k naší situaci v Evropě. Jaká je tato situace? Nechci překračovat hranice Rakouska, abych se nemíchal do záležitostí jiných zemí. Pokud úhrnná plodnost (tedy počet dětí na jednu ženu) v Rakousku dosahuje 1,6 (v ČR za minulý rok 1,67 – tedy zhruba stejně jako v Rakousku, pozn. red.), ocitli jsme se daleko pod hranicí toho, co je nutné, aby byla zajištěna přirozená výměna generací. Nejvíce však šokuje skutečnost, že u rodilých Rakušanů dosahuje tato hodnota pouhých 0,4. Znamená to, že jsme svědky rychlých a převratných změn v evropské společnosti.”

Kardinál Schönborn poznamenal, že vzhledem k hloubce demografického propadu si Evropa nemůže poradit bez přistěhovalců. K problému migranční krize dodal, že zásadní otázka stojí, co dělá Evropa pro rozvoj chudých zemí, aby jejich obyvatelé emigrovat nemuseli. Velkým skandálem je podle jeho mínění situace Afriky, která je po stránce nerostných surovin nejbohatším kontinentem, ale její obyvatelstvo je naopak nejchudší. Na vině je podle kardinála Schönborna pokračující hospodářská kolonizace Afriky.

Johana Bronková