Rádio Vaticana

Papež zdraví mladé putující za sv. Terezií z Los Andes

23.10.2018

Vatikán. Putovat za něčím, být na cestě za sny, plány, přáními a láskou je mladým lidem vlastní. Papež František to zdůraznil ve videoposelství pro účastníky 28. pouti mladých Chilanů na poutní místo Santa Teresa de los Andes.

„Děkuji za vaše svědectví, které přinášíte, protože mladý člověk, který se nevydává na cestu, zestárnul příliš brzy,“ zaznělo v sobotu 20. října v poselství papeže Františka pro 60 tisíc poutníků, kteří se akce zúčastnili. Mladí poutníci se vydali na cestu z Chacabuca, aby po 27 kilometrech došli do chrámu, kde spočinulo tělo sv. Terezie z Los Andes. Tato karmelitka, která zemřela v roce 1920 v pouhých dvaceti letech, byla svatořečena v roce 1993 jako první světice chilského národa a karmelitánského řádu v Latinské Americe. Jan Pavel II. ji zároveň určil za patronku mladých Jihoameričanů.

„Dlouho jste putovali na místo, které vyzařuje svatost; svatost jedné vaší dívky, která – troufnu si to říci – se zmocnila Kristovy svatosti, a proto se stala svatou. Na těchto téměř třiceti kilometrech, které jste přešli, se událo mnoho věcí ve vašich hlavách i srdcích. Nedovolte, aby odplynuly, neztraťte je, ale vracejte se k nim později, až budete doma se svými přáteli, aby mohly vykvést a přinést plody,“ dodal papež František v pozdravu k mladým chilským poutníkům.

„Pochopila jsem, že Karmel je kousek nebe a že na tuto svatou horu mě volá náš Pán… Také vím, že jestliže půjdu na Karmel, bude to proto, abych trpěla, ale utrpení mi není neznámé. Nacházím v něm svou radost, neboť na kříži člověk nachází Ježíše a On je láska, “ napsala v jednom ze svých dopisů Sv. Terezie z Los Andes, vlastním jménem Juana Fernández Solar. Na vytouženém Karmelu prožila méně než jeden rok. Po jedenácti měsících zemřela na tyfus a otravu. „Smrt nemá pro karmelitku v sobě nic děsivého. Odchází žít opravdový život. Padne do náručí Tomu, koho na zemi nade všechno milovala a navěky se ponoří do Jeho lásky. Karmelitka, ať si toto jméno idealizuješ sebevíc, tvá myšlenka bude stejně jen prchavý stín toho, co skutečně je. Tak jsem to zakusila,” napsala mladá chilská světice krátce před odchodem na věčnost (Dopis č. 101).

Johana Bronková