23.1.2018 

řekl papež novinářům cestou z Peru

Jedním z nejkrásnějších momentů cesty byla návštěva ženské věznice v Santiagu de Chile a setkání s domorodými národy v peruánské Amazonii, prohlásil papež František při „letecké“ tiskové konferenci cestou z Peru do Říma. Většina otázek se ale týkala případů sexuálního zneužívání v chilské církvi a dalších sociálních problémů, zejména korupce. Nechyběl ani dotaz na svátost manželství, kterou si při jednom vnitrostátním papežském letu před Svatým otcem udělili letuška a stevard příslušné letecké společnosti. Svátosti jsou pro lidi, byla to zcela regulérní situace, reagoval papež. První otázky jako tradičně kladli novináři z hostitelských zemí právě zakončené apoštolské cesty.

Co si papež odnáší z návštěvy Peru
Řekl jste, že Peru neznáte. Co si odvážíte domů z této cesty poté, co jste navštívil tři peruánská města? (Armando Canchanya Alaya, Rpp Peru)

Papež:Odnáším si dojem z věřícího lidu, který prošel a prochází mnoha těžkostmi, ale zachoval si ohromující víru. Zapůsobilo na mne nejenom Trujillo, kde je silnější lidová zbožnost, ale také Lima a samotné Puerto Maldonado, kde lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili své veselí a víru. Je pravdou, že se jedná o „posvěcenou zemi“, peruánský národ má v Latinské Americe nejvíce světců – Turibia, Růženu, Martina, Juana. V Peru jsem vnímal radostnou víru, naději a především tváře mnoha dětí. Znovu jsem prožil ty výjevy, které se odehrávaly na Filipínách nebo v Kolumbii – kdy otcové a matky zdvíhají děti před projíždějícím papežem. To vypovídá o budoucnosti a naději, protože nikdo nepřivádí svět děti, pokud nemá naději.

Korupce v Peru a v církvi
Zkorumpovaná peruánská politická třída okradla lid. Platí to také pro některé členy církve, jako v případě apoštolského institutu „Sdružení křesťanského života“ (Sodalicio de Vida Cristiana), jehož zakladatel je kromě korupce obviněn také ze sexuálního zneužívání. Existuje korupce v církvi? (Giovanni Hinojosa, La Repubblica)

Papež: Korupce existuje také v některých evropských zemích, přičemž v Latinské Americe najdeme hodně případů. Dnes se mluví o kauze Odebrecht, ale řekl bych, že původem korupce - zkaženosti je prvotní hřích. Napsal jsem krátkou úvahu „Zkaženost a hřích“, ze které vyplývá následující: všichni jsme hříšníci, ne však zkažení. Nemám strach ze hříchu, nýbrž obávám se korupce, která hýčká a ničí duši i tělo. Zkorumpovaný, zkažený člověk si je natolik jistý sám sebou, že se už nedokáže vrátit zpět, jako by se propadal do bažiny. Korupce skutečně žene člověka do záhuby. Majitel firmy, který svým dělníkům platí polovinu mzdy, je zkažený. Paní domu, která je přesvědčena, že může špatně zacházet s domácí pomocnicí anebo jí řádně neplatit, je zkažená. Jednou jsem mluvil s asi třicetiletým podnikatelem, který nakládal s domácími zaměstnanci velice nešlechetně, jako s otroky. Řekl jsem mu, že tím hřeší. On ale odpověděl, že nelze srovnávat jeho a onen personál, který je přece od toho. Přesně to je myšlení lidí, kteří sexuálně zneužívají druhé anebo je využívají k otrocké práci. Ti všichni jsou zkažení…Také v dějinách církve vždy existovali zkorumpovaní lidé. V případě zmíněného (laického) sdružení se začínalo s člověkem, který se jevil velice ctnostně, a po jehož smrti se zjistilo, že vedl dvojí život. Zakladatel byl obžalován nejenom ze sexuálního zneužívání, nýbrž také z manipulace svědomím. Proces došel ke Svatému stolci a padl v něm rozsudek, aniž by byl onen člověk ze zmíněného sdružení vyloučen. Dnes žije sám za asistence jedné osoby. Prohlašuje, že je nevinný, a odvolal se k Apoštolské signatuře, což je nejvyšší tribunál. Odvolací řízení dál běží a proces byl příležitostí k tomu, aby některé oběti zahájily civilní a církevní procesy. Vyšetřování státní justicí je v případech zneužití vždycky na míště, je oprávněné. O dotyčném zakladateli hnutí vyšlo najevo leccos nepříznivého, a proto jsem poslal vizitátora, kardinála Tobina z Newarku, který postupně odhaluje také ekonomické nejasnosti. Na základě zkoumání byla doporučena nucená správa dotyčného apoštolského institutu. Je to podobný případ jako s Legionáři Kristovými, který už byl vyřešen. Papež Benedikt nic takového netoleroval a já jsem se od něj naučil, že to také nebudu tolerovat.“

Případy sexuálního zneužívání v Chile
V první chilské promluvě jste rozhodně odsoudil sexuální zneužívání v církvi – mluvil jste o hanbě a o tom, že dobře chápete bolest obětí. V případě biskupa Juana Barrose, biskupa chilské diecéze Osorno, jste ale oběti obvinil ze lži. Proč nevěříte obětem, ale věříte Barrosovi? (Juan Pablo Iglesias, La Tercera)

Papež: V případech sexuálního zneužívání pokračuji v nulové toleranci, kterou zahájil Benedikt XVI. Za pět let jsem nepodepsal ani jednu žádost o milost. Když je kněz, který se dopustil sexuálního zneužití, zbaven duchovního stavu, jedná se o definitivní rozsudek, proti kterému se ovšem může odvolat. Pokud také odvolací řízení potvrdí vinu, může se obrátit k papeži se žádostí o milost. Za posledních pět let jsem takových žádostí obdržel asi pětadvacet, ale ani jedné jsem nevyhověl. Případ biskupa Juana Barrose jsem si dal prověřit a není zjevné, že by se provinil. Nepřišla za mnou žádná oběť biskupa Barrose, nikdo se nedostavil, a kdyby nějaké byly, ihned bych je vyslechl. Pokud zde není nic zjevného, abych mohl změnit postoj, musím uplatnit základní právní princip Nemo malus nisi probetur.
V souvislosti s případem biskupa Barrose musím vysvětlit svůj dopis, který byl v těchto dnech publikován a vyzývá k obezřetnosti. Týká se zhruba ročního období po vypuknutí skandálu Karadima – chilského kněze, odsouzeného za sexuální zneužívání, jehož byl Barros sekretářem. Poté se začalo zvažovat, jaké kněze Karadima zformoval a zda byli zneužiti anebo se také dopustili zneužívání. V Chile jsou čtyři biskupové, které Karadima formoval během pobytu v semináři. Někdo z biskupské konference doporučil, aby se tito biskupové zřekli úřadu anebo si vzali sabatický rok a aby se tak předešlo nařčení, protože to jsou dobří biskupové. Biskup Barros podal demisi, ale když přijel do Říma, odmítl jsem ji s tím, že tak předem připouští svou vinu. Jmenoval jsem ho biskupem diecéze Osorno, kde proti němu pokračovaly protesty, znovu jsem obdržel jeho demisi a ještě jednou jsem mu řekl: Ne, budeš pokračovat. Mezitím dále probíhalo jeho vyšetřování, ale na nic se nepřišlo. Nemohu ho odsoudit bez ničeho zjevného a sám jsem přesvědčen, že je nevinen.

Údajný neúspěch návštěvy Chile
Svědectví obětí není v tomto případě dostačující? (Matilde Burgos, CNN Chile)

Papež:Svědectví obětí je vždy něco očividného, ale v Barrosově případě není patrné žádné zneužití ani není zřejmé, že by kryl zločiny někoho jiného…
Jinak, co se týká návštěvy Chile, mohu říci, že jsem spokojený. Nečekal jsem, že bude v ulicích tolik lidí – a těm lidem určitě nikdo nezaplatil, aby přišli!

Vatikánská komise pro ochranu nezletilých
Kardinál Sean O´Malley, bostonský arcibiskup a předseda Vatikánské komise pro ochranu nezletilých, vydal prohlášení o vaší obhajobě arcibiskupa Barrose. Když jste mluvil o biskupově nepravdivém očerňování, bylo to pro oběti sexuálního zneužívání „zdrojem bolesti, protože tak vnímají, že jsou opuštěny a zdiskreditovány“, píše kardinál O´Malley. Mandát vatikánské komise pro ochranu nezletilých vypršel – bude jmenování jejích členů prioritní? (Nicole Winfield, Associated Press)

Papež: Kardinál O´Malley ale také řekl, že papež vždy hájil oběti a zastával nulovou toleranci. Svým prohlášením mi dal najevo, že jsem použil nešťastného výrazu. Užil jsem slova „lež“, abych označil někoho, kdo něco houževnatě tvrdí bez zjevných důkazů. Pokud řeknu, že jste něco ukradla, ale vy jste ve skutečnosti nic neukradla, očerňuji vás. V tom musí být jasno…Kardinálovo prohlášení bylo správné a poděkoval jsem mu za ně. Mluvil o bolesti obětí všeobecně…Co se týče komise, byla jmenována na tři roky. Její mandát vypršel a sama komise rozhodla, že obnoví mandát jedné části svých členů a další členové budou nově jmenováni. Minulé úterý vyšel jmenný seznam definitivního složení komise a nyní nastupuje běžný kuriální průběh. Je nutné vyjasnit některé okolnosti o nových členech, prostudovat jejich životopis. Vyžádá si to čas, který je běžný také u jiných jmenování.

Ekologismus namířený proti člověku
V promluvě, kterou jste pronesl v Amazonii, byl, řekněme, nový prvek. Mluvil jste nejenom o hrozbě, představované velkými ekonomickými skupinami, nýbrž také o hrozbě – dokonce o „zvrácenosti“ určité ekologické politiky, která potlačuje lidský život. Existuje tedy ekologismus namířený proti člověku? (Andrea Tornielli, Vatican Insider)

Papež: Ano. V tuto chvíli to nemohu dopodrobna popisovat, ale v dané oblasti se jedná o záchranu pralesa s cílem zachování některých kmenů, které nakonec zůstaly vyřazeny z celého procesu a prales se začal využívat k těžbě. Konkrétní a přesné údaje lze najít v oblastní statistice. Jde o jev, kdy se chrání životní prostředí a potom se z reálného pokroku vyloučí lidé. Četl jsem o něm v podkladech, které mi zaslali během příprav na cestu.“

Svátost manželství na palubě letadla
Má otázka se týká udělení svátosti manželství na palubě letadla. Co byste řekl farářům, když za nimi nyní snoubenci přijdou s tím, že chtějí mít svatbu třeba na pláži, v parku, na lodi, nebo v letadle…“(Aura Miguel, Rádio Renascença)

Papež:No, představte si takové okružní plavby lodí s manželským obřadem, to by bylo… Někdo z vás mi řekl, že jsem blázen, když se do něčeho takového pouštím. Bylo to ale jednoduché – onen pán (ženich, pozn. překl.) pracoval také při předchozím letu, paní tam nebyla. Dali jsme se do řeči a pak jsem si všiml, že tak trochu sonduje…Mluvili jsme o životě, co si o něm myslím, o životě rodiny a podobně. Pěkně jsme si popovídali…Den nato pracovali oba a když jsme se spolu fotili, vyprávěli mi svůj příběh. Vzali se na úřadě a připravovali církevní sňatek, ale den před ním se zřítil při zemětřesení kostel, takže ze sňatku nic nebylo. Stalo se to asi před osmi lety, při zemětřesení v roce 2010. Pak šel život dál, přišla první dcera, pak druhá, a svatbu neustále odkládali, i když si ji v srdci přáli. Trochu jsem je podrobil výslechu a jejich odpovědi byly jasné: „Ano, je to na celý život“. Ptal jsem se, jestli si to ještě pamatují z katechismu, ale řekli mi, že tehdy prošli kurzem předmanželské přípravy. Jak jsem posoudil, byli tedy dobře připraveni, a to také můžeme vzkázat farářům. Požádali mne o svátost – a svátosti jsou pro lidi. Všechny okolnosti byly jasné – a proč tedy odkládat na zítřek to, co můžeš udělat dnes, tím spíš, že zítřek by znamenal dalších osm, deset let. To je má odpověď – posoudil jsem jejich přípravu, věděli, co dělají. Každý z nich se navíc připravil před Pánem ve svátosti smíření a pak jsem je oddal. Někdo mi řekl, že prý už měli v úmyslu požádat mne předem o svatbu v letadle, nevím ale, co je na tom pravdy. Byla to však zcela regulérní situace.

Chilská liberální politika a údajný úplatek kardinála Maradiagy
Jedním z cílů církve je boj s chudobou. V Chile se za posledních dvacet let snížil počet chudých ze 40 na 11 procent. Je to podle vašeho názoru výsledek liberální politiky? A dále k případu kardinála Maradiagy – co si myslíte o zprávě, že údajně přijal peníze od katolické univerzity v Hondurasu?

Papež: Co se týče kardinála Maradiagy, není to sice otázka o cestě, ale odpovím na ni. Kardinál se k těmto obviněním vyslovil v televizi a já říkám totéž, co on. V souvislosti s liberalismem se domnívám, že je nutné dobře prostudovat případy liberální politiky. V Latinské Americe existují jiné země s liberální politikou, která je dovedla do větší chudoby. Skutečně nevím, co odpovědět, protože nejsem v těchto věcech odborník, ale všeobecně řečeno je liberalismus, který nepojímá celý národ, nutně selektivní a vede k většímu propadu. To je všeobecné pravidlo. Chilský případ dobře neznám, ale zjišťujeme, že v jiných latinskoamerických zemích se situace stále zhoršuje.“

Dojmy z cesty
Papež František během tiskové konference na novináře opakovaně naléhal, aby mu kladli otázky, týkající se právě ukončené cesty do Chile a Peru. Když se jich nedočkal, připojil v závěru několik spontánních dojmů z obou zemí:

Papež: Chtěl bych mluvit o něčem, co mne při cestě velmi dojalo – byla to návštěva ženské věznice. Byl jsem tam celým srdcem. Odjakživa se silně vciťuji do situace vězňů a vždy, když jdu do vězení, se ptám, proč zrovna oni a ne já. Viděl jsem ony ženy, jejich tvořivost, schopnost měnit a změnit život, znovu se zapojit do společnosti v síle evangelia… Někdo k tomu poznamenal, že tam uviděl radost z evangelia. To setkání mne skutečně přivedlo k velkému pohnutí a bylo jedno z nejkrásnějších z celé cesty…Potom setkání s domorodci v Puerto Maldonado, o kterém se ani není třeba zmiňovat, že bylo dojemné a bylo znamením pro svět. V ten den se také konalo první zasedání předsynodní komise pro Všeamazonský synod, který proběhne příští rok (2019). Dojala mne také návštěva dětského azylového domova Hogar Principito, ony děti, většinou opuštěné, kterým se díky výchově a profesionálnímu přístupu podařilo jít dál. Právě to jsou díla, která povznášejí člověka, zatímco politika, o které jsme mluvili předtím, jej ubíjí. Dojímali mne lidé a jejich vřelost. Dnes v Limě to bylo něco neuvěřitelného! Neuvěřitelná vřelost…Ten národ má velikou víru, kterou mne nakazil, za což děkuji Bohu. Vám děkuji za práci, která vás ještě čeká při zpracování článků a zpráv, za trpělivost a za cíleně kladené otázky. Mnohokrát děkuji.“

Přeložila Jana Gruberová

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.