Rádio Vaticana

Papež: Kéž humanitární organizace jednají vždy v souladu s principy lidskosti

28.10.2017

Papež František přijal v Klementinském sále Apoštolského paláce 250 účastníků 3. Konference o mezinárodním humanitárním právu, kteří se tentokrát věnují problému ochrany civilistů v ozbrojených střetech.
Před čtyřiceti lety byly připojeny k Ženevským úmluvám o ochraně obětí ozbrojených konfliktů dva dodatkové protokoly, podepsané rovněž Svatým stolcem, připomněl papež František. Jak dodal, oceňuje na nich především pokyny ohledně ochrany civilního obyvatelstva a dober nezbytných pro přežití, respektu ke zdravotnickému a náboženskému personálu a ochrany kulturních a náboženských památek i životního prostředí:

„Svatý stolec si je nicméně vědom opomenutí a váhání, jakými je poznamenán zejména druhý dodatkový protokol věnovaný ochraně obětí těch ozbrojených konfliktů, které nejsou mezinárodní, a považuje tyto nástroje za otevřené dalšímu rozvoji mezinárodního humanitárního práva, který by dokázal adekvátním způsobem brát v potaz charakteristické rysy současných ozbrojených konfliktů a fyzické, morální a duchovní utrpení, jimiž jsou provázeny.“

Navzdory chvályhodným pokusům zmírnit prostřednictvím humanitárního práva negativní dopady konfliktů na civilisty, jsme svědky strašlivých zločinů páchaných s opovržením k elementárnímu smyslu pro lidskost, dodal papež František. Připomněl obrazy zmrzačených, mučených a ukřižovaných těl, ale také ničení památek na dávné civilizace, rozbombardované nemocnice či školy.

„Kolik kostelů a dalších míst kultu se stalo - často během slavení liturgie - předmětem přímé agrese, jíž padlo za oběť mnoho věřících i kněží shromážděných v modlitbě, a došlo tak narušení základního lidského práva na svobodu náboženství! Šíření těchto informací však s sebou bohužel může přinášet jistou přesycenost působící znecitlivění, jež do jisté míry relativizuje závažnost těchto problémů, což posléze znesnadňuje projevy soucitu pobízející svědomí k solidaritě.“

K překonání lhostejnosti a probuzení solidarity je zapotřebí obrácení srdcí, jejich otevřenost pro Boha a bližního, zdůraznil papež. Poukázal pak na povzbuzující příklady milosrdné lásky, jimiž se vykazují nejrůznější charitativní organizace působící uvnitř církve i mimo ni, a které odpovídají skutkům tělesného milosrdenství, na jejichž základě budeme na konci života souzeni, pokračoval František.

„Kéž mohou humanitární organizace jednat vždy v souladu se základními principy lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti. Doufám, že tyto principy, tvořící jádro humanitárního práva, vstoupí rovněž do svědomí bojovníků a humanitárních pracovníků, aby tak mohly být uvedeny do praxe. Tam, kde pak humanitární právo doznává pochybností či opomenutí, kéž dokáže individuální svědomí rozpoznat morální povinnost respektovat a chránit důstojnost lidské osoby za všech okolností, zejména v situacích, kdy je silněji ohrožována.“

Svatý otec v této souvislosti zdůraznil důležitost modlitby pro formování citlivého svědomí a připomněl, že vedle technické a právní formace je zapotřebí pamatovat také na duchovní doprovázení vojáků a humanitárních pracovníků. Těm, kdo neváhají dávat v sázku svůj život při pomoci zkoušenému obyvatelstvu ve válečných konfliktech, připomněl na závěr Ježíšova slova „Cokoli jste udělali pro jednoho z mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40).

Johana Bronková